Současné dění bývá často přirovnáváno k 30. létům 20. století. Skutečně lze nalézt řadu podobností: I tehdy vše začalo hospodářskou krizí, která v Československu – stejně jako později i v České republice - trvala déle než v okolních zemích. Tehdy i dnes začaly sílit nacionalistické nálady, odpor vůči establishmentu a elitám vedl k popularitě fašismu (ve 30. letech) nebo pravicového extrémismu (dnes). Obecným jevem byla sílící nedůvěra v systém parlamentní demokracie, která byla – stejně jako je dnes – označována za zkorumpovanou, neakceschopnou, zbyrokratizovanou a skomírající. A do toho přišel agresor – tentokrát v podobě Hitlera, dnes v podobě Putina.

Echo 24

Zopakujeme si s Donaldem Trumpem 30. léta minulého století?

Odkaz na RSS feed zkopírován.

0.5x 0.75x 1x 1.25x 1.5x 1.75x 2x

0:00 0:00

Stáhnout MP3

Zkušenost je ale nepřenositelná, takže to vypadá, že si všechno zase zopakujeme. Minimálně různá ekonomická opatření Donalda Trumpa, jeho protekcionismus, celní války a snahy o izolování Ameriky od okolního světa, ukazují, jak moc nám chybí historická zkušenost. Přitom právě bez zkušenosti Velké hospodářské krize by po druhé světové válce těžko došlo k vytvoření globální ekonomické spolupráce v podobě brettonwoodského systému měnové stabilizace, IMF a GATT, tj. snah u uvolňování obchodu, který byl za Velké hospodářské krize sešněrován. A to ve 20. století nebyl svět zdaleka tolik obchodně a ekonomicky propojen, jako je dnes. Hospodářská krize dobře ukázala, jak soutěž v tom, kdo víc zvýší cla a kdo víc zdevalvuje měnu, aby získal výhodu v exportu, nakonec poškodí všechny hráče světového systému. Ale voličům se tato politika „ožebrač svého souseda“ většinou líbí. Odpovídá to totiž onomu – jak tehdy, tak nyní - oslavovanému „zdravému rozumu“, který napovídá, že nám přece musí pomoci, když se budeme starat jen sami o sebe, bez ohledu na ostatní. Nezbývá než doufat, že to dnes neskončí stejně, jako ve 30. letech …