Dodržování lidských práv se za tři roky ruské okupace na Krymu výrazně zhoršilo a činitelé Ruské federace zde běžně lidská práva závažným způsobem porušují. Takové jsou závěry v pondělí zveřejněné zprávy Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva. OSN také kritizuje snahy Moskvy o upevnění kontroly nad anektovaným poloostrovem, jehož přičlenění k Rusku odsuzují dvě rezoluce Valného shromáždění z let 2014 a 2016.
Čínské úřady drží básnířku Liou Sia, která je vdovou po čínském disidentovi a nositeli Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poovi, v izolaci na neznámém místě. Oznámil to její americký právník Jared Genser, napsal ve čtvrtek zpravodajský server BBC. Přátelé rodiny s ní údajně nejsou v kontaktu od červnové disidentovy smrti.
Čínská policie zadržela nejméně čtyři aktivisty, kteří veřejně uctili památku nedávno zesnulého čínského disidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Liou Siao-poa. Informoval o tom zpravodajský server BBC.
Můj bratr možná teď slouží jako exponát na výstavě Body The Exhibition v Praze, myslí si Huang Wanqing, který minulý týden požádal českou policii, aby provedla testy DNA na vystavených tělech. V exkluzivním rozhovoru pro Echo24 popsal Wanqing osud svého bratra Huanga Xionga, který byl stoupencem meditačního cvičení Falun Gongu a který zmizel před 14 lety. Sám Wanqing žije nyní v USA a podle svých slov nikdy nebude mít klid, dokud tělo svého mladšího bartra nenajde. Česká policie by se měla vyjádřit do měsíce.
Ústavní soud zrušil části vyhlášky Litvínova a Varnsdorfu, které zakazovaly sedět na veřejných prostranstvích jinde než na lavičkách. Návrh podala ombudsmanka Anna Šabatová. Sezení podle soudu samo o sobě nenarušuje veřejný pořádek. Sice může být takzvaným předpolím pro páchání přestupku, ale není to výlučná činnost, čímž se ztrácí míra společenské škodlivosti, která by mohla legitimizovat povýšení přípravného jednání na dokonaný přestupek, uvedl soudce zpravodaj Jaroslav Fenyk.
Čínský disident, básník a nositel Nobelovy ceny za mír Liou Siao-po, kterého Čína nechtěla pustit ze země na léčení, zemřel na rakovinu jater. Uvedla to CNN.
Policie v Turecku zasáhla v hotelu poblíž Istanbulu, kde se konala schůzka ochránců lidských práv. Zadrženo bylo všech 12 účastníků setkání, mezi nimi i ředitelka turecké pobočky mezinárodní organizace Amnesty International (AI) İdil Eserová. S odvoláním na turecký tisk o tom informovala agentura AP. Na začátku června byl v Turecku zatčen předchozí šéf turecké sekce AI.
Osvobození útočníka, který loni v září v Londýně usmrtil českého občana, nebo nezávislost soudnictví probíral v pondělí na Pražském hradě prezident Miloš Zeman s předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) Guidem Raimondim. Italský soudce zamířil do Česka u příležitosti jeho půlročního předsednictví v čele Výboru ministrů Rady Evropy. Večer se setká i s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), v úterý pak míří do Brna.
Řecko zablokovalo v Evropské unii prohlášení tradičně odsuzující porušování lidských práv v Číně. Učinilo tak v uplynulém týdnu u příležitosti zasedání Rady OSN pro lidská práva v Ženevě, kde evropská osmadvacítka kvůli odporu Atén nedospěla k potřebné jednomyslné shodě na unijní zprávě. Informovala o tom agentura Reuters.
Praktikující duchovního směru Falun Gong, který je v Číně zakázaný, vězní bez soudního procesu, mučí a kolují spekulace, že se stávají oběťmi nedobrovolného odebírání orgánů. Zažila to také Annie Yangová, která spojuje časté zdravotní prohlídky ve vězení s tím, že totéž hrozilo také jí. O svém věznění a poměrech v Číně mluvila Yangová, která nedávno navštívila Prahu, s deníkem Echo24.
Odebírání orgánů těm, které nechaly popravit čínské úřady, v minulosti kritizovaly lidskoprávní organizace včetně Amnesty International. Podle ujgurského chirurga Envera Tohtiho probíhaly takové „operace“ v době, kdy lidé ještě žili. Takový případ osobně zažil, když mu úřady nařídily odebrat játra a ledviny muži, kterého popravčí četa záměrně jen postřelila. Tohti žijící ve Velké Británii, který je nyní na návštěvě Prahy, to popsal v rozhovoru pro deník Echo24.
Ruce i nohy se mu třásly a ve vězení přišel o většinu zubů. Tak dopadl novinář Nicat Amiraslanov, který v řadě článků kritizoval vládu ázerbájdžánského prezidenta Ilhama Alijeva. Soud ho poslal na měsíc za mříže za to, že měl klást odpor policistům. O jeho případu nedávno informoval web Svobodné Evropy.
Aktivista, který zkoumal pracovní podmínky u čínských dodavatelů Ivanky Trumpové, byl v Číně uvězněn a další dva se od neděle pohřešují. O případu, který vrhá podivné světlo na podnikání dcery amerického prezidenta v druhé největší ekonomice světa, informovaly tiskové agentury s odvoláním na nevládní organizaci ochránců práv China Labor Watch (CLW), sídlící v New Yorku.
Běloruská vláda se vrátila k politice rozsáhlých represí, čímž způsobila dramatické zhoršení stavu lidských práv v zemi. Uvádí se to ve zprávě připravené pro jednání Rady OSN pro lidská práva, ze které v pondělí citovala agentura Reuters.
Pouta na rukou a na nohou spojená krátkým řetězem je mučící nástroj, který si lidé spojují spíše se středověkem než s vyspělou zemí, přesto ho však používají čínské bezpečnostní složky k mučení zadržených, píše zpravodajský web BBC.
Česko spolu s dalšími deseti státy vyzvalo Čínu k vyšetření zpráv o mučení vězněných obhájců lidských práv. V roce 2015 byly v Číně při vlně zatýkání právníků a lidskoprávních aktivistů zadrženy stovky lidí, někteří již byli odsouzeni k mnohaletým trestům. K vyšetření zacházení se zadrženými již dříve vyzvalo zastoupení Evropské unie v Číně. Ministerstvo zahraničí USA loni čínské úřady vyzvalo k propuštění již odsouzených aktivistů. Informaci přinesl server Sinopsis.cz.
Soudní exekutoři zabavili bankovní účty ruské nevládní organizaci Výbor proti mučení, ta chce však ve své činnosti dál pokračovat. Kvůli pronásledování nevládních organizací v Rusku ale nejspíš změní své právní postavení. Uvedl to ve středu šéf výboru Igor Kaljapin, který před třemi týdny převzal v Praze cenu Homo Homini za prosazování lidských práv.
Už měsíc je kolem úřadu ombudsmana nezvykle živo. Začalo to, když dala veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová za pravdu dívce ze Somálska, která si stěžovala, že jí na střední zdravotní škole v pražských Vršovicích zakazují šátek, tzv. hidžáb.
