Ocenění v České národní bance
Možná už za rok ČNB spustí operaci, kterou lze skoro teatrálně nazvat „odcházení slabé kačky“ neboli opuštění závazku udržovat pomocí nákupů eur domácí měnu nad úrovní 27 korun za euro.
Možná už za rok ČNB spustí operaci, kterou lze skoro teatrálně nazvat „odcházení slabé kačky“ neboli opuštění závazku udržovat pomocí nákupů eur domácí měnu nad úrovní 27 korun za euro.
Česká národní banka rozhodla prodloužit dobu, po kterou hodlá setrvat v režimu slabé koruny. Uvolnění otěží očekává během první poloviny roku 2017.
Miloše Zemana čeká jmenovací maraton do Bankovní rady České národní banky. Do konce svého stávajícího mandátu v březnu 2018 taková jmenování provede čtyři. Zůstane-li hlavou státu i po té, tak v prvním roce jmenuje další dva bankéře v sedmičlenné radě centrální banky.
Nedávno Zeman spolu s předsedy obou komor parlamentu společně vyzvali ČNB, aby přehodnotila svou politiku udržování „dna“ 27 korun za euro pod českou korunou, která od listopadu 2013 nedovoluje koruně posílit.
V diskusním salonu se sešli muži, kteří v různých dobách tvořili nebo tvoří české pozice v EU. Dlouhodobě zastávají výrazně odlišné názory a zároveň jsou těmi, kdo má na obou stranách debaty asi nejhlubší vhled do toho, co se v Evropě skutečně děje. Státní tajemník pro Evropskou unii Tomáš Prouza, viceguvernér ČNB Mojmír Hampl a Hynek Fajmon, který byl za ODS poslancem Evropského parlamentu v letech 2004 až 2014.
Ten, kdo má elementární představu, jak fungují finance, ví, že tím nejcennějším je v této branži důvěra. Bez ní by zkolabovala.
Když se Česká národní banka loni v listopadu rozhodla intervenovat, aby oslabila korunu vůči euru, vypukl poprask. Řada politiků i ekonomických expertů, Václav Klaus, odboráři, bulvární tisk, ti všichni centrální bankéře obviňovali, že zadusili českou ekonomiku, sotva se vzpamatovala z recese, a že se jejich vinou bude plošně zdražovat.