Tag: Ústavní soud

Články k tagu

Volebních krajů 14, ale i jen jeden. Vláda schválila dvě varianty zákona

Dvě varianty novely volebního zákona schválila na svém pondělním zasedání vláda. První z nich počítá se zachováním 14 volebních krajů, podle druhé by voliči v celé České republice vybírali ze stejné kandidátky a stát by byl jediným obvodem, uvedlo ministerstvo vnitra v tiskové zprávě. Volební pravidla musí poslanci a senátoři změnit kvůli verdiktu Ústavního soudu, který nedávno některé pasáže předpisu zrušil.

Opatření o zavřených obchodech budeme muset upravit, říká Hamáček

Vláda bude muset upravit své opatření o omezení maloobchodu v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu, sdělil v pondělí vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD). Další místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) Blesku řekl, že zjišťuje faktické dopady nálezu. ÚS zrušil část usnesení vlády s omezeními maloobchodu a služeb. Vláda podle soudu dostatečně nevysvětlila, proč přikročila k zákazu u některých provozoven a proč jiné mají ze zákazu výjimku.

Ústavní soud zrušil část usnesení zakazující maloobchodní prodej a poskytování služeb

Ústavní soud zasáhl do části vyhlášených vládních restrikcí, kdy ruší omezení u maloobchodu a služeb. Soud totiž vyhověl žádosti skupiny senátorů, kteří poukazovali na diskriminaci obchodníků. Podle Ústavního soudu byl zákaz nedostatečně odůvodněný. Potvrdily se tak informace deníku Echo24, který o kroku Ústavního soudu před vyhlášením nálezu informoval. Více jsme psali zde.

Otevření obchodů po zásahu Ústavního soudu přinese vlnu žádostí o odškodnění

Zásah Ústavního soudu do zavření maloobchodu přinese vlnu žádostí o odškodnění. Přesvědčeni jsou o tom zástupci podnikatelů, kteří musejí mít z důvodu vládních restrikcí uzavřené provozy. Zatím více jak šest stovek firem žádá stát o náhradu škody za téměř 10 miliard korun. Další se ale po pondělním vyhlášení nálezu Ústavního soudu, o kterém píšeme zde, mohou přidat.

35 senátorů žádá u Ústavního soudu přezkum vyhlášení nouzového stavu

Návrh na přezkum vyhlášení nynějšího nouzového stavu podepsalo 35 senátorů. Ústavní soud má podle nich rozhodnout, zda vláda postupovala v souladu s ústavou, oznámili v pátek autoři stížnosti. Nepředpokládají, že by Ústavní soud o návrhu rozhodl před koncem aktuálního nouzového stavu, který podle čtvrtečního rozhodnutí Sněmovny potrvá nejdéle do 27. února.

„Stát nesmí bránit Čechům v návratu domů.“ Senátorka dá povinný test k soudu

Současné přísné podmínky pro návrat občanů České republiky zpět do země jsou protiústavní a mají co nejdříve skončit. Tvrdí to senátorka Jitka Chalánková, která se chystá opatření ministerstva zdravotnictví napadnout jak u Ústavního soudu, tak u Městského soudu v Praze. Podle ní se množí případy, kdy lidé v zahraničí nejsou puštěni do letadla kvůli tomu, že nemají negativní test na koronavirus. Tento postup je ale v rozporu s ústavou, kdy nesmí být bráněno jakémukoliv občanovi návrat do vlasti, upozorňuje senátorka Chalánková.

Zeman kritizoval Ústavní soud za údajnou destabilizaci společnosti

Prezident Miloš Zeman se znovu opřel do Ústavního soudu kvůli nedávné změně volebního zákona, a to při příležitosti jmenování místopředsedy Nejvyššího soudu ČR Petra Šuka. Ústavní soud podle jeho slov destabilizoval politickou a společenskou situaci v České republice. Zeman zřejmě reagoval na verdikt soudu před dvěma týdny, který zrušil část volebního zákona kvůli porušení rovnosti volebního práva, škrtal v paragrafech upravujících určení počtu poslanců v krajích a rozdělování mandátů.

„Nouzový stav je protiústavní.“ Babišův tah kritizuje i advokátní komora

Vláda Andreje Babiše postupuje jednoznačně protiústavně a vytváří tím ústavní krizi. Pro Echo24 to řekl právník a pirátský odborník na zdravotnické právo Ondřej Dostál. Ten také upozorňuje, že první na tahu je nyní Poslanecká sněmovna a až případně poté aktivita senátorů, kteří napadnou nouzový stav u Ústavního soudu. Proti postupu Babišova kabinetu se ohradila také Česká advokátní komora, podle které dochází k ignorování zákonodárné moci jako kontrolního mechanismu.

Babišův tah hejtmany

Včerejší dohoda vlády s Asociací hejtmanů má dvě roviny, které je třeba držet od sebe. První je ústavní, respektive týká se věčné otázky dělby moci v parlamentním režimu. Druhá je věcná: co hejtmani od vlády za svou ochotu hodit vládě lano dostali? Nejprve ústavní rovina: vláda se tváří, že prodlužovat nouzový stav na žádost hejtmanů podle krizového zákona je ta nejnormálnější věc na světě. Parlamentní opozice ji upozorňuje, že to je obcházení ústavy, nejlépe z pera předsedy Senátu Miloše Vystrčila.

Babišova vláda stále nemá vyhráno. Nouzový stav bude zřejmě prověřovat Ústavní soud

Předseda vlády Andrej Babiš stále nemá vyhráno, i když jeho vláda znovu zavedla nouzový stav na poslední možnou chvíli. Senátoři totiž chtěli vyhlášení nouzového stavu napadnout u Ústavního soudu ještě předtím, než se k němu stačila vyjádřit Poslanecká sněmovna v minulém týdnu. Na nově vyhlášený nouzový stav se ale přesto zástupci horní komory chystají. Poslední slovo tak bude mít zřejmě Ústavní soud, který v příštím týdnu shodí vládě zavření maloobchodu. Více jsme psali zde.

Obchody budou muset otevřít. Ústavní soud shodil vládní zákaz

Ústavní soud citelně zasáhne do vládních restrikcí. Soud totiž podle více zdrojů deníku Echo24 rozhodl o tom, že vyhoví ústavní stížnosti na diskriminaci maloobchodů. V současné době se k věci píše nález. V praxi by to znamenalo, že se po vyhlášení nálezu maloobchody musí otevřít. Ústavní soud vládní zákaz zrušil kvůli tomu, že nebyl dostatečně odůvodněný.

Volební rozbuška

Když Ústavní soud České republiky první únorový týden odjistil politickou rozbušku zrušením podstatných částí volebního zákona, rozjela se po letech znovu v další repríze velká debata, jestli se soudci stále drží ve své roli strážců ústavy, nebo se dostali za hranu zásahů do politiky, kterou nepřípustně ovlivňují. Opět se spustila diskuse o soudcokracii.

Rychetský poděkoval za podporu, komentáře na adresu Zemana se zdržel

Předseda Ústavního soudu (ÚS) Pavel Rychetský poděkoval všem, kdo mu vyjádřili podporu v souvislosti s rozhodnutím prezidenta Miloše Zemana neudělit Rychetskému řád Tomáše Garrigua Masaryka. Rozhodnutí prezidenta komentovat nebude, sdělil předseda ÚS ve stručném prohlášení pro média. Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček ve středu uvedl, že Rychetský poškodil Českou republiku zrušením volebního zákona v době kampaně.

Proč by se voliči z Karlovarska neměli počítat?

Minulý týden Ústavní soud České republiky odpálil politickou bombu. Zrušil části volebního zákona, konkrétně způsob přepočítávání hlasů na mandáty a aditivní klauzuli pro koalice. Odporovaly podle něj pravidlu, že do Poslanecké sněmovny se volí poměrným systémem. Rozhodnutí vyvolalo chaos na politické scéně. Premiér Andrej Babiš to vnímá jako útok na své hnutí, protože zrušené časti byly navrženy tak, aby zvýhodňovaly velké strany. Z téhož důvodu členové menších stran začali pochybovat, zda mají cenu chystané předvolební koalice. Do toho Česku hrozí ústavní krize, jelikož na novém znění volebního zákona se musí dohodnout opozicí kontrolovaný Senát s Poslaneckou sněmovnou, kde má většinu naopak vláda. Pokud to nestihnou za osm měsíců, hrozí, že proběhnou volby podle neúplného zákona, a následná nejistota ohledně rozdělení mandátů. Proč Ústavní rozhodl tak, jak rozhodl, a jaké jsou důsledky, vysvětluje ústavní právník a expert na volební právo Marek Antoš.

Když se vypustí kraken

Ústavní soud hodil granát do českého politického rybníka. V minulém vydání Týdeníku Echo okolnosti této operace, jejímž výsledkem je změna přepočítávání hlasů získaných ve sněmovních volbách na mandáty, a tedy zvýhodňování velkých politických stran, vysvětloval předseda soudu Pavel Rychetský. Poměrně nečekaně to schytal zleva i zprava. Je to takový obvyklý paradox české politiky. Vytvoří se společenská poptávka po změně, která je provázena masivní mediální ofenzivou, a když dojde konečně k jejímu uspokojení, tak je to nakonec vlastně špatně.

„Kdo komu co slíbil?“ Benešová spekuluje o korupci ústavních soudců

Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) označila středeční nález Ústavního soudu k volebnímu zákonu za divný, podle ní nepůsobí objektivně. Uvedla to v rozhovoru pro Deník N. Podle ministryně nelze vyloučit, že soudci za své rozhodnutí mohli dostat něco přislíbeno. „Soudci jsou jenom lidi, někteří chtějí opakovat mandát,“ prohlásila Benešová. Ústavní soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu.

Ústavní soud rozvrací politickou situaci v zemi, míní exprezident Klaus

Bývalý prezident Václav Klaus v sedmi bodech ostře kritizoval rozhodnutí Ústavního soudu o změně systému voleb do Poslanecké sněmovny. Ústavní soud podle exprezidenta a širšího kolektivu Institutu Václava Klause rozhodnutím rozvrací politickou situaci v zemi. Změna podle Klause v každém případě přinese slabší vlády, chaotičtější koalice a roztříštěnější politickou scénu.

Ústavní soud ztratil zábrany, snaží se ovlivnit politiku, protestuje Babiš

Babiš jmenovitě kritizoval předsedu Ústavního soudu Pavla Rychetského. Podle Babiše není Rychetský nestranným soudcem a popírá sám sebe, když dříve volební zákon obhajoval. Babiš soudí, že během následujících sedmi měsíců - a navíc v době pandemie - není možné schválit nejdůležitější zákon, který by měnil způsob voleb do Poslanecké sněmovny.

Ústavní soud potvrdil radikální změnu. Zrušil část volebního zákona

Ústavní soud vyhlásil zásadní změnu, která se promítne ve volbách do Poslanecké sněmovny. Soudci totiž projednávali stížnost, která mířila na kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Ústavní soud poté ve svém nálezu zrušil část pro porušení rovnosti volebního práva a šancí kandidujících stran.

Velká hra Pavla Rychetského

Míříme do další etapy velké veřejné debaty o soudcokracii. V úterý (den poté, co odešlo toto vydání Týdeníku Echo do tiskárny) se chystal Ústavní soud zrušit některá ustanovení volebního zákona a tím výrazně promluvit do podzimních parlamentních voleb. Chystal se tím vyhovět skupině senátorů STAN z podzimu 2017.

Ústavní soud rozhodl o systému sněmovních voleb. Výsledek zatím tají

Ústavní soud (ÚS) ve středu oznámí, jak rozhodl o systému voleb do Sněmovny a rozdělování mandátů. V úterý se konala neveřejná porada pléna soudců, kteří již dospěli k rozhodnutí. Podle dřívějších informací Echo24 je většina pléna pro zrušení dvou částí volebního zákona, tedy kvóra pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany.

Obávám se nejvíc o mládež

Doyen českého veřejného života, předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský (77) má na pandemii covidu-19 dvousečný pohled: většinu vládních opatření považuje osobně za nezbytná a současně se obává jejich dlouhodobých dopadů na společnost, především na mládež. Mluvíme o tom, jaké Ústavní soud skýtá možnosti lidem, kteří se lockdownem cítí poškozeni. V jeden moment přichází řeč i na téma s pandemií nesouvisející, a přitom vysoce aktuální – volební zákon.

Ústavní soud může zrušit volební zákon. Přineslo by to radikální politickou změnu

Ústavní soud se chystá vyhlásit zásadní změnu podoby voleb do Poslanecké sněmovny. Podle informací Echo24 se totiž bude rozhodovat o ústavní stížnosti skupiny senátorů, kteří napadají kvórum pro koalice a metodu pro rozdělování hlasů znevýhodňující menší strany. Většina senátu ÚS se kloní k tomu, aby byly tyto dvě sporné části z dob opoziční smlouvy vymazány. Tato zpráva se šíří po soudcovských i politických kuloárech. V rozhovoru pro Týdeník Echo, který vyjde v příštím týdnu, ji nepopřel ani předseda ÚS Pavel Rychetský.

V Senátu se rodí změna ústavy. Posílit by měla nezávislost Ústavního soudu nebo NKÚ

Jedna z největších ústavních změn vzniká v horní komoře parlamentu. Senátor a právník Zdeněk Hraba totiž chce posílit nezávislost Ústavního soudu, České národní banky a Nejvyššího kontrolního úřadu. Senát by tak nově nemohl být přehlasován Poslaneckou sněmovnou, když půjde o změny v zákonech těchto tří institucí. Podporu má jak ve svém senátorském klubu, tak i v senátní komisi pro ústavu. Právě v expertní skupině se takováto změna probírá skoro dvacet let.

Senátoři žádají kvůli termínu sněmovních voleb výslech Babiše u Ústavního soudu

Skupina senátorů, která u Ústavního soudu (ÚS) zpochybnila vyhlášený termín sněmovních voleb, žádá o přednostní projednání návrhu a výslech předsedy vlády Andreje Babiše (ANO). Návrhem, který ÚS ve středu zpřístupnil na svém webu, se jako soudce zpravodaj bude zabývat Vojtěch Šimíček, který patří k expertům na volební problematiku. V době působení u Nejvyššího správního soudu předsedal volebnímu senátu.

Jak je dobré být Pavlem Rychetským

Kdo je nejsvobodnější veřejný činitel v České republice? Jsou dva, guvernér centrální banky a předseda Ústavního soudu. Oba stojí v čele samostatných větví státní moci (ČNB tak nebývá označována, ale ústava jí fakticky toto postavení dává). Oba jsou ze svých vysokých funkcí prakticky neodvolatelní; zároveň je jejich funkční období omezeno, takže si případným taktizováním mohou vysloužit maximálně dvě, ale ne víc.

Babiš kritizuje výroky Rychetského. Opustil nestrannost, říká o předsedovi ÚS

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský podle premiéra Andreje Babiše (ANO) posledními výroky potvrdil, že opustil zásady, kterých si u něj vážil – nestrannost a to, že nemluví do politiky. Uvedl to v komentáři zaslaném ČTK. Zmínil v něm i únorové rozhodnutí Ústavního soudu odmítnout návrhy prezidenta a poslanců ANO na zrušení části zákona o střetu zájmů. Komentářem reagoval na nedělní rozhovor Rychetského pro Českou televizi, ve kterém Rychetský mimo jiné popsal svůj pohled na politický vývoj během 31 let od listopadu 1989.