Rozhodnutí Ústavního soudu ke zkrácené valorizaci penzí je podle premiéra Petra Fialy (ODS) důležité pro udržitelnost důchodového systému, veřejných financí a mezigenerační solidarity. Verdikt uvítal na síti X , argumenty vlády podle něho obstály. Soudci dnes zamítli návrh 71 poslanců opozičního hnutí ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
Ústavní soud (ÚS) dnes zamítl návrh poslanců ANO na zrušení zkrácené valorizace penzí. Vláda loni v čase vysoké inflace jednorázově upravila valorizační mechanismus. Penze tak sice stouply, ale méně, než mohli senioři očekávat. Průměrný důchodce přišel zhruba o tisícikorunu měsíčně. Zkrácená valorizace penzí u ÚS obstála, důchodci si tak po dnešku finančně nepolepší. Soud zamítl návrh 71 poslanců ANO na zrušení loňské novely zákona o důchodovém pojištění a souvisejících předpisů.
Zkrácení mimořádných valorizací, o které se nyní vláda pře u Ústavního soudu, není jediným nástrojem, který má do budoucna snížit deficit důchodového rozpočtu. V příštích zhruba deseti letech by mělo postupně dojít k razantnímu zpomalení růstu penzí a budoucí důchodci tak mají přijít i o tisíce korun ročně. Postupně má totiž podle návrhu ministerstva práce docházet ke snižování zásluhové části důchodu, tedy započítávání částky z výdělků. Důchody tak sice mají v další dekádě růst, ale pomaleji.
Bývalí disidenti budou dostávat pravděpodobně ještě letos průměrný starobní důchod, byť by neplatili dostatečně dlouho odvody. Lidem s osvědčením účastníka odboje a odporu proti komunismu by sociální správa nižší penzi automaticky dorovnala. Opatření se má týkat i těch, kteří dostávají část penze z ciziny. Předpokládá to vládní novela, kterou Sněmovna schválila zrychleně už v dnešním úvodním kole i hlasy opozice. Předloha nyní zamíří k posouzení do Senátu.
Za dopis s oznámením o valorizaci penze by si důchodci a důchodkyně mohli nově začít platit. Zdarma by informace o přidání dostávali elektronicky. Pokud by je dál chtěli mít v papírové podobě, museli by o to sociální správu požádat. Poštovné by se jim strhlo z penze. Změna by měla začít platit příští rok. Vyplývá to z návrhu reformní důchodové novely. Ministerstvo práce v podkladech k zákonu uvedlo, že zaslání valorizačních oznámení stojí Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) při každém zvýšení penzí 40 milionů korun.
Budoucí senioři mohou do důchodu odcházet i s balíkem peněz vydělaným na kryptoměnách. Od ledna startuje nový mechanismus, který má doplnit důchodové spoření ve třetím pilíři. Takzvaný Dlouhodobý investiční produkt má motivovat Čechy k větší odvaze v investicích a spoření s vidinou lepších zisků. Vše ve světle demografických změn a očekávaných dopadů do důchodového systému. Stát tak lidem za určitých podmínek daňově zvýhodní investice, nad kterými budou mít vlastní kontrolu i odpovědnost. A nepřímo tak lze investovat i do kryptoměn.
Ministerstvo zdravotnictví počítá rovnici, která může z trhu předčasně odvést další desetitisíce či teoreticky i statisíce lidí. S přelomem roku má dokončit analýzu, která určí, které profese budou mít nárok na dřívější odchod do důchodu. To není to samé, jako předčasný důchod, těmto lidem v náročných profesích se totiž nebude za předčasný odchod nic strhávat.
Ze všech stran slyšíme, že demografická situace je neudržitelná, bez reformy se důchody neobejdou. Když od vágních politických výkřiků přejdeme k sofistikovanějším rozborům, slýcháme občas, že průběžný systém může měnit jen tři parametry: Můžeme zvyšovat věk pro odchod do důchodu, nebo snižovat výši důchodů procentuálně k průměrné mzdě, nebo zvyšovat odvody pracujících do systému. Nic jiného než úpravu těchto tří parametrů nevymyslíme. A také se dozvídáme, že bez těchto změn, „nejlépe“ všech třech najednou, penzijní systém zkolabuje. A já vám chci ukázat, že to není pravda.
Vláda měla poměrně jasný cíl: populace stárne, chybí zaměstnanci, ekonomika i firmy potřebují, aby lidé déle zůstávali v práci. Kromě „negativní“ motivace skrze odsun doby odchodu do důchodu tak chtěla přijít i s motivací pozitivní. Jenže její dosavadní kroky míří paradoxně spíše opačným směrem. Na návrhu odpustit pracujícím důchodcům platby důchodového pojištění se koalice neshodla, místo toho přitvrdila pracovní právo.
Chystané změny v důchodovém připojištění skrývají riziko pro statisíce důchodců. Novelizace má oživit poněkud nepřitažlivý třetí pilíř penzijního spoření, ruku v ruce s tím má ale také odebrat státní příspěvky důchodcům. Penzijní společnosti však varují před tím, že to pro značnou část důchodců může znamenat past, v které mohou přijít o část úspor. A pro desetitisíce z nich to dokonce může znamenat ztrátu všech peněz, které zatím do spoření vložili.
Americká ratingová agentura Moody‘s Investors Service zlepšila výhled ratingu České republiky z negativního na stabilní. To znamená, že se zhoršením ratingu v dohledné době nepočítá. Zdůvodnila to zejména výrazným snížením rizika v souvislosti s dodávkami plynu z Ruska. Hlavní úvěrový rating agentura ponechala na stupni Aa3.
Bývalý disident Jíří Guntorád už sedmý den drží hladovku před úřadem vlády. Reagoval tak na případ disidenta Karla „Charlie“ Soukupa, který byl nucen emigrovat do Austrálie a nyní v Česku nemá dostatečný důchod. Právě kvůli nízkým penzím disidentů vyhlásil Guntorád hladovku a požaduje rezignaci ministra Mariana Jurečky. Hned následující den se k němu přidal John Bok. Ten deníku Echo24 popsal důvody hladovky i zkušenosti a průběh protestní akce.
Premiér Petr Fiala (ODS) se dnes sešel se signatářem Charty 77 Jiřím Gruntorádem, který drží před sídlem vlády protestní hladovku. Kvůli nízkým penzím disidentů a disidentek požaduje odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). S Fialou se ale podle něj na ničem nedohodli a Jurečka odstoupit nehodlá. Chartista to dnes řekl ČTK a Českému rozhlasu. Jurečka novinářům dnes sdělil, že sociální správa automaticky dorovná penzi na průměrnou částku disidentům a disidentkám s nízkým důchodem, kteří dostatečně dlouho platili odvody.
Situace kolem nízkých penzí disidentů v Česku je ostudná a stát ji musí co nejdříve vyřešit, shodli se zástupci vládní koalice i opozice v nedělním pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Předseda poslanců ODS Marek Benda uvedl, že koalice se bude problémem zabývat. Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád
Neřešení problému nízkých penzí disidentů a disidentek kritizuje signatář Charty 77 a zakladatel knihovny samizdatové a exilové literatury Libri prohibiti Jiří Gruntorád. Požaduje kvůli tomu odstoupení ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL). Na podporu svého požadavku se rozhodl držet hladovku. Médiím to sdělil spolek Šalamoun. Jurečka už dřív novinářům řekl, že jeho ministerstvo řešení problému nízkých disidentských penzí chystá.
Návrh důchodové reformy potvrdil, že se se studiem mladých lidí nepočítá. Ačkoliv někdy mladí lidé žijí v domnění, že za ně stát během studií odvádí důchodové pojištění, jde pouze o relikt minulosti, který už neplatí. Chystané (či naopak vypuštěné) změny v důchodech tak pro ně mohou mít důsledky: značný rozdíl v jejich výši a v řadě případů i ztrátu možnosti uvažovat nad předčasným odchodem do penze. Započítávání studentských let do důchodu patří k „hlavolamům“ současného systému
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) po měsících průtahů potvrdil předchozí předpoklady důchodové reformy: dnešní padesátníci mají jít jako první do důchodu až po „magické“ hranici 65 let. Záležet bude na jejich očekávané době dožití při dosažení padesáti let. Z toho vyplývá i to, že už je přibližně jasné, kdo prolomí hranici 66 let. Co to tedy znamená pro jednotlivé ročníky? Důchodový věk se už nyní zvyšuje každý rok u mužů o dva měsíce a u žen většinou o čtyři měsíce.
Úřady měly v posledních měsících i letech problém plnit poměrně základní agendy a pro tisíce lidí to tak v řadě případů znamenalo nejen pálení vlastních úspor, ale i vznik nákladů, které vůbec neměli platit. V případech jak ministerstva školství, tak ministerstva práce přitom šlo o stejný problém: nestíháme agendu vyřizovat, nemáme dost lidí. A to i v paradoxním případě, kdy si extrémní poptávku po důchodech způsobilo samo ministerstvo práce. Jenže to podle práva není žádná omluva.
V září, v říjnu, už za pár dní. Zatímco z ministerstva práce a sociálních věcí pod vedením Marian Jurečky (KDU-ČSL) padá jeden kontroverzní návrh za druhým, na ten nejzásadnější se stále čeká. Naposledy sliboval Jurečka poslat důchodovou reformu do meziresortního řízení v rámci dnů ještě před koncem října. S končící půlkou listopadu je poselství pořád stejné: ministerstvo návrh stále dokončuje.
Hnutí ANO dnes podalo návrh k Ústavnímu soudu (ÚS) na zrušení přísnějších podmínek pro předčasné důchody. Vadí mu především zavedení změn bez přechodného období. Když návrh schválila vláda, přechodné období tam bylo, uvedla předsedkyně poslaneckého klubu ANO Alena Schillerová, která v doprovodu právního zástupce návrh v Brně podávala. Hnutí navrhuje zrušení části zákona o důchodovém pojištění, vadí mu, že v legislativním procesu vypadlo klíčové přechodné období dlouhé 13 měsíců.
Váhání prezidenta Petra Pavla odsunulo o měsíc platnost přísnějších pravidel pro předčasné důchody. Státní kasu to tak bude stát nemálo peněz navíc. Vláda se původně snažila v rychlosti utnout hon za výhodnějšími odchody v předdůchodovém věku, který v minulém roce zažehlo ministerstvo práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a prosadit tak první část změn v důchodovém systému. Očekávání se po odsunutí platnosti potvrdila, dalších téměř 20 tisíc lidí si pojistilo výhodnější podmínky podle původních pravidel.
Stát chce lidi přimět zhodnocovat peníze na stáří lépe než jen doplňkovým penzijním spořením, kde ani dynamické fondy nepřinášejí příliš zajímavé výnosy. Vzniknout má proto tzv. dlouhodobý produkt, který by umožnil i rizikovější investice a k tomu nabídl daňové odpočty. Měl by stát občany „učit“ investovat a jak by měl kontrolovat, do čeho lidé pod jeho záštitou vkládají peníze? Vládní návrh zákona na změnu státní podpory penzijního spoření nyní leží ve sněmovně.
Pozvolna se dramatizující situace na finančním trhu znovu přitahuje pozornost k tématu, které je na ceny cenných papírů jasně navázané: Čím větší propad cen cenných papírů, tím mizernější výsledky penzijních fondů. Přitom penzijní fondy byly předešlými vládami opakovaně prezentovány jako „záchrana“ důchodového systému, který hrozí časem ve své stávající podobě zkolabovat. Dnes tedy snad už každý chápe, že od penzijních fondů se spásy ve stáří nedočká. Ale odkud by tedy spása měla přijít? Od průběžného systému? Sotva. Pojďme se na to podívat:
Je jen málo politických témat a rozhodnutí, která vyvolávají větší vášně u tak obrovské části společnosti jako důchody. Moc dobře to ví Andrej Babiš, který právě ze seniorů udělal svoje voličské tvrdé jádro – hnutí ANO se tak stalo jedinou politickou stranou ve vyspělém světě, která má přes polovinu voličů z generace 60 plus. Stejně dobře to ví vláda Petra Fialy, která si uvědomuje, že penze spotřebují třetinu celého státního rozpočtu a nějak do nich zasáhnout musí.
Penzijní spoření zřejmě čekají změny a to se odráží i v debatě o tom, jestli má v dnešní době ještě smysl či alespoň v jaké podobě. V diskuzích je často slyšet, že zásadní pro zhodnocení peněz je doba, po kterou lidé peníze ukládají. Dlouhodobý horizont minimálně snižuje vliv negativních výkyvů a slibuje vyšší výnosy. Nabízí se tak otázka – neměli by rodiče začít spořit svým dětem už od útlého věku? Podle odborníků, které deník Echo24 oslovil, to však není tak jednoduchá otázka.
Jít dříve do důchodu je od října výrazně složitější a nevýhodnější, než dřív. Na část populace se však chystá ještě jedna změna, která je de facto zbaví možnosti předčasný důchod využít. Vysokoškoláci, kteří se budou i v rámci řádné doby snažit dokončit své vzdělání, totiž nemusí být technicky schopní odpracovat včas povinnou dobu alespoň 40 let, tedy přesněji po tuto dobu odvádět pojištění.
Vládní důchodová novela, která začne platit od 1. října, omezuje předčasné penze a mění úpravu valorizací, kdy se zruší sledování dvou statistických indexů inflace. Změny mají podle předkladatelů omezit možnosti využívání předčasného důchodu tím, že se sníží motivace do něj odcházet. Podívejte se, jaké jsou hlavní body novely.
Vláda chystá zásadní změny v důchodovém spoření a s nimi i zcela nové alternativy. Mezi nejvýraznější z nich patří dlouhodobý investiční produkt, který má dosud nepříliš vábivé střádání na důchod výrazně zatraktivnit. Tato novinka se však od klasických penzijních spoření, na která jsou Češi zvyklí, nápadně liší. Státní podpora penzijního spoření se má od příštího roku změnit.
Vláda chystá výrazné změny v důchodovém spoření, které využívá prakticky polovina české populace. Pro miliony lidí to tak bude znamenat navýšení minimální hranice příspěvků v takzvaném třetím pilíři, které zavdávají nárok na státní podporu. V případě nových smluv se pak mluví o možnosti uvalení sankcí za výběr prostředků jinak než formou měsíční renty. Změny mají přitom podle vlády především motivovat k výraznějšímu spoření na důchod.
Vláda chce motivovat lidí k výraznějšímu spoření na důchod, cestu vidí opět ve výrazném přitvrzení pravidel. Pro miliony střadatelů v dobrovolném důchodovém spoření to bude znamenat dvě zásadní změny: kdo bude chtít státní podporu, bude si muset připlatit. A pokud už státní podporu dostane, musí se smířit s tím, že mu stát zakáže vybrat si v budoucnu peníze naráz. Podle názorů zaznívajících z vlády i od jejích poradců by měl totiž stát lidem určit, jak je správné s penězi naložit.
