Pokud nedojde ke vzácné shodě vlády a opozice na změnách v důchodovém systému, zdá se, že je čeká stejný osud jako vždy předtím. Záviset budou na výsledku voleb. Pro opoziční hnutí ANO, které opakovaně mluví o úplné „revizi“, pokud vláda prosadí návrh v současné podobě, jsou právě důchodci zásadní voličskou skupinou. Návrh změn mezitím kritizují někteří odborníci, pro některé jdou změny ještě příliš mírnou cestou.

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku 72,8 miliardy. Je to zatím nejvyšší propad. Výdaje na penze a správu činily loni přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se v minulém roce ve srovnání s rokem 2022 vyplatilo o 97,2 miliardy korun víc. Penzijní výdaje tak vzrostly téměř o 17 %. Příjmy na pomyslném důchodovém účtu rostly pomaleji, a to o osm procent. Na odvodech se vybralo 619,5 miliardy korun. V deficitu je systém i letos. V lednu byl v minusu 8,1 miliardy korun. Je to ale zhruba o čtvrt miliardy méně než loni, vyplývá z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.

Změnit bující výdaje důchodového systému mají opatření, mezi které patří zejména prodlužování věku odchodu do důchodu, postupné zpomalování jejich růstu i změny v systému valorizací. Prakticky ve všech zásadních bodech, které jsou podle řady odborníků prakticky spíše tou nejmenší nutností, se však vláda zcela míjí s opozicí. Ostře proti nim vystupují i odboráři.

Ačkoliv ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) uvedl, že je připraven o případných úpravách ještě jednat, v zásadních bodech se nezdá shoda příliš pravděpodobná. V případě, že by došlo k prosazení změn i tak, opozice dlouhodobě slibuje kompletní „revizi“ či i rušení zásadních změn. Vláda by mohla podle plánu normu schvalovat na konci března, Sněmovna pak do konce července. Poté by ji dostal Senát a po něm k podpisu prezident. Opatření by měla začít postupně platit od ledna příštího roku.

Ostrou kritiku od hnutí ANO vyvolalo i představení poslední části reformy, seznamu náročných profesí, pro které má platit výjimka pro dřívější odchod do penze. Hnutí chce po ministrovi práce a sociálních věcí analýzu dopadů plánovaných změn v penzích u třetí kategorie náročných profesí. Stínový ministr práce a sociálních věcí za ANO Aleš Juchelka považuje za důležité se dozvědět, kam úpravy důchodů připravené vládou ve třech vlnách parametrických úprav míří. Pro SPD návrh týkající se náročných profesí přichází pozdě a je neúplný, také tato opoziční strana bude požadovat dodatečné studie.

„Zda je cílem změn, že já dám svá vnoučata do autobusu osmdesátiletému řidiči, který je vezme na výlet, bude to zásadní problém. Stejně, jako když mi bude osmdesátiletý kardiolog operovat srdce,“ uvedl Juchelka. V Jurečkově návrhu předčasných důchodů pro náročné profese mu schází konkrétní výčet pracovních pozic z třetí kategorie, kterých se změna má dotknout.

Důchody se v minulém roce upravovaly dvakrát. V lednu rostly při pravidelné každoroční valorizaci. V červnu se zvedly mimořádně kvůli inflaci. Vláda tehdy ale prosadila kvůli prudkému růstu výdajů mírnější přidání za zhruba 15,4 miliardy korun místo 34,4 miliardy Kč. Opoziční hnutí ANO to napadlo u Ústavního soudu, se stížností ale neuspělo.

Starobní, invalidní a pozůstalostní důchod pobíralo na konci loňska od České správy sociálního zabezpečení 2,85 milionu lidí. Starobních důchodců bylo 2,37 milionu. Průměrná starobní penze činila 20 264 korun. Desítky tisíc důchodů vyplácely také systémy vnitra, spravedlnosti a obrany. Důchody z nich byly vyšší.