Unijní ochranná známka německého výrobce sportovního oblečení a obuvi Adidas sestávající ze tří paralelních pruhů je neplatná. Potvrdil to ve středu Tribunál Evropské unie. Společnost Adidas uvedla, že ji výrok soudu zklamal. Dodala nicméně, že verdikt se týká pouze určitého způsobu provedení jejího známého symbolu. Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) známku zapsal v roce 2014.
Francouzští lékaři v pondělí po šestileté rodinné soudní při odpojili od přístrojů muže ochrnutého po motocyklové nehodě. Případ dvaačtyřicetiletého Vincenta Lamberta, který je od roku 2008 ve vegetativním stavu, názorově rozdělil jeho rodinu i celou zemi a řešil jej i Evropský soud pro lidská práva.
Může být matka otcem svého dítěte? Někomu může tato otázka připadat nesmyslná, ale tímto dilematem se zabývá štrasburský soud pro lidská práva. Na ten se obrátil rodič dítěte a žádá, aby byl v rodném listě veden jako otec. Dítě ale sám porodil. Pozoruhodná kauza otevírá zásadní společenské a právní otázky. Na Evropský soud pro lidská práva se obrátil transsexuál narozený jako žena, dnes označován jako O. H., který v Berlíně porodil dítě v době, kdy byl úředně veden jako muž. Do rodného listu dítěte byl ale zapsán jako matka s původním jménem. Problém je v tom, že chce být v dokumentech uveden jako otec s novým jménem.
Kvóty na rozdělení uprchlíků jsou dávno ze hry, ale České republice stále hrozí trest za to, že kvóty veřejně a opakovaně odmítla. V Lucemburku před Soudním dvorem Evropské unie započalo slyšení k žalobám vůči České republice, Polsku a Maďarsku za neplnění unijního práva. Jmenovaným zemím hrozí od Evropské unie pokuty. Státní pokladna tak kvůli českému rebelství může v extrémním případě přijít až o desítky miliónů eur. Česká strana doufá, že případná pokuta bude spíše symbolická, protože šlo o časově omezené právo. Rozsudek samotný se dá očekávat zřejmě na konci letošního roku.
Technologická revoluce může buď přinášet svobodu a volnost, nebo může být zneužitá ke kontrolám, šmírování, on-line dohledu, ztrátě soukromí a svobody. Je to věc volby. Každého člověka, jestli dokáže virtuální svět využít ve svůj prospěch, nebo ho naopak ten virtuální svět semele a rozloží. Stejná civilizační výzva a volba je to i pro státy a nadnárodní instituce, kterým předaly část moci.
Trestné činy proti finančním zájmům EU a spolu s dalším zneužíváním unijních fondů by mohl řešit evropský veřejný žalobce. Na zřízení instituce se shodla většina unijních zemí včetně Česka. Fungovat by mohl už v roce 2020. Vyšetřovat by mohl i takové případy, jakým je kauza Čapí hnízdo, v níž je trestně stíhán premiér Andrej Babiš (ANO). Svého kandidáta do úřadu nyní hledá i Česko, respektive ministerstvo spravedlnosti. To nyní zveřejnilo výzvu k předkládání kandidatur.
Z orgánů Evropské unie se valí na premiéra Andreje Babiše jedna špatná zpráva za druhou. Krátce poté, co unikl materiál právníků Evropské komise, který konstatuje jeho střet zájmů, odmítl Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku jeho stížnost na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích StB. Rozhodnutí štrasburského soudu je konečné. Babiš ale avizoval, že soud bude pokračovat na Slovensku.
Evropský soud pro lidská práva odmítl žalobu českého premiéra Andreje Babiše (ANO) na Slovensko ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB). Informaci webu Respekt.cz v úterý potvrdil Babiš. Předseda vlády dodal, že spor nekončí. Pokračovat podle něj bude na Slovensku. Na evropský soud se Babiš obrátil letos v létě, podle Respektu soud 20. listopadu rozhodl o nepřijatelnosti stížnosti.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) zamítl odvolání ruské vlády proti rozsudku v případu členek punkové skupiny Pussy Riot, odsouzených svého času v Rusku za výtržnost v hlavním pravoslavném chrámu země. Rusko bude muset během tří měsíců vyplatit odškodnění: Mariji Aljochinové a Naděždě Tolokonnikovové po 16.000 eurech (asi 415.000 Kč) a Jekatěrině Samucevičové 5000 eur (asi 130.000 Kč), uvedla agentura Interfax. Kromě toho bude Rusko muset zaplatit Pussy Riot ještě 11.760 eur (asi 305.000 Kč) jako úhradu soudních nákladů.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dospěl ve čtvrtek k závěru, že opakované zadržování lídra ruské opozice Alexeje Navalného mezi lety 2012 a 2014 bylo politicky motivované. Ruské úřady podle verdiktu porušovaly jeho lidská práva, informovala agentura Reuters. Soud zároveň nařídil Moskvě, aby Navalného odškodnila částkou 63.000 eur (zhruba 1,6 milionu korun). Rozhodnutí je konečné a pro Rusko závazné, napsala agentura AP.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dal ve čtvrtek za pravdu Rakousku ve sporu s paní E. S., která byla odsouzena k pokutě za výroky o muslimech a proroku Mohamedovi, jež pronesla na semináři, který organizovala v roce 2009.
Maďarská vláda se obrátí na Evropský soudní dvůr s odvoláním proti hlasování, jímž Evropský parlament minulý týden schválil doporučení, aby země EU zahájily proti Maďarsku řízení kvůli vážnému ohrožení unijních hodnot. Podle agentury MTI to v pondělí řekl šéf úřadu maďarského kabinetu Gergely Gulyás.
Žaloba Slovenska, kterou předseda vlády Andrej Babiš v polovině června podal u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku, nebude řešena přednostně. Premiér mohl požádat o její přednostní zkoumání, nevidí k tomu ale důvod. Na informaci upozornil server Seznam zprávy. Babiš prostřednictvím žaloby bojuje proti rozhodnutí slovenské justice o tom, že měl za minulého režimu spolupracovat se Státní bezpečností. Opírá se v ní především o rozhodnutí slovenského Ústavního soudu, který podle něj přesáhl své pravomoci.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku vyzval Rusko, aby umožnilo vězněnému ukrajinskému režisérovi Olehu Sencovovi lékařské ošetření ve zdravotnickém zařízení. Soud ve středu v tomto smyslu vydal takzvané předběžné opatření, které musí Rusko jakožto členský stát Rady Evropy respektovat, informovala agentura DPA. Sencov je v ruské vazbě od května 2014. V roce 2015 byl v kontroverzním procesu odsouzen k 20 rokům vězení kvůli údajné přípravě teroristických činů na Krymu anektovaném Ruskem.
Evropská komise (EK) poslala Maďarsko před Evropský soud, a to kvůli podobě vnitrostátních zákonů o azylu a navracení žadatelů. Komise tak do další fáze posunula spor, který s touto středoevropskou zemí vede už dlouho. Budapešť ale také dostala dva měsíce na vysvětlení nových pravidel, která zakazují jakoukoliv pomoc ze strany vnitrostátních, mezinárodních i nevládních organizací lidem, kteří žádají v zemi o azyl nebo o povolení k pobytu. Pokud Maďarsko pravidla dostatečně nevysvětlí či nezmění, může komise i tuto věc předat Soudnímu dvoru EU.
Premiér v demisi Andrej Babiš (ANO) zažaloval Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva ve sporu o evidenci ve svazcích komunistické Státní bezpečnosti (StB).
Královéhradeckému spolku HK free s více než pěti tisíci členy hrozí zánik. Doléhá na něj exekuce daně z přidané hodnoty. Stojí za ní Finanční správa, která se rozhodla spolku dodanit členské příspěvky kvůli tomu, že členům poskytuje výměnou za členské příspěvky internetové připojení. Podle správy tedy není HK free spolek, ale podnikatelský subjekt.
Soudní dvůr Evropské unie potvrdil názor Evropské komise, že Česká republika svými pravidly pro řidičské průkazy kategorií C/C1 a D/D1, tedy pro mikrobusy a nákladní vozidla, porušuje příslušnou unijní směrnici. Rozsudek soud oznámil v tiskové zprávě.
Restituční spor o vydání mobiliáře ze zámku Opočno Jerome Colloredo-Mannsfeldovi bude opět řešit Ústavní soud. Colloredo-Mannsfeld už minulý týden uspěl u Ústavního soudu s návrhem na obnovu řízení o svých dvou ústavních stížnostech. Návrh na obnovu řízení podal v září 2017 poté, co v závěru roku 2016 uspěl se stížností u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku.
Kdyby česká vláda loni v létě nepřijala usnesení o nepříjímání uprchlíků, žalobu by na Česko Evropská komise nepodala, říká v rozhovoru pro Echo24 předseda TOP 09 a europoslanec Jiří Pospíšil. „Pouze Finsko a Malta naplnily rozhodnutí o povinných kvótách, ostatní státy ne. Žalovány jsou ale včetně nás pouze tři členské státy,“ uvedl Pospíšil. „Ve chvíli, kdy Soudní dvůr EU řekl, že kvóty jsou v souladu s evropským právem a my je neplníme, šance vyhrát je malá. Vylučovat to ale nechci,“ dodal Pospíšil.
Z Facebooku a Googlu se stali dominantní hráči na trhu s internetovou reklamou. A sice díky tomu, že jim jejich uživatelé o sobě dobrovolně dávají obrovské množství informací. Ochotně a aktivně jim prozrazují, kdo jsou, kde žijí, jak jsou staří, co dělají, jestli jsou zadaní, jaké mají povolání, co je zajímá. Většina z nich vůbec neví, že s jejich daty Facebook a Google obchodují, a pomáhají jim k miliardovým ziskům. Užívají si pocitu, že dostávají spoustu virtuálního prostoru a služeb zadarmo. Ve většině západních zemí kontrolují Google s Facebookem kolem 80 procent trhu s on-line reklamou. Nemají konkurenci.
Značná část virtuální ekonomiky až do této chvíle fungovala mimo pravidla pro standardní byznys. Techno hráči svým bytím ve virtuálním prostoru úspěšně obcházejí daně, vyhýbají se antimonopolním zákonům i všemožným regulacím, s nimiž se musí vyrovnávat ostatní branže.
Evropský soudní dvůr ve středu zamítl žalobu, kterou Slovensko a Maďarsko napadly unijní systém přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenský premiér Robert Fico řekl, že verdikt soudu respektuje, i když se systémem přerozdělování nadále nesouhlasí. Ostřejší reakce přišla z Budapešti, která rozhodnutí soudu označila za nepřijatelné, otřesné a nezodpovědné.
Evropský soud pro lidská práva jen těsně před odletem zablokoval deportaci 18letého Rusa z Německa. Mladík, který byl v Německu označen jako potenciálně nebezpečný islamista, už byl na cestě na letiště, když se rozhodnutí dozvěděl. O situaci informoval německý web thelocal.de na základě agentury DPA.
Slovensko i Maďarsko se ve středu ohradily proti proti návrhu generálního advokáta Soudního dvora EU Yvese Bota, podle kterého by měla být zamítnuta žaloba Bratislavy a Budapešti na mechanismus přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Slovenská republika bude podle ministra vnitra Roberta Kaliňáka vždy proti přerozdělování migrantů na základě kvót, informoval list Denník N.
Evropský soud pro lidská práva v úterý schválil zákaz zahalování muslimkám v Belgii, který podle něj lze považovat za „nezbytný pro soužití v demokratické společnosti“. Informovala o tom agentura AFP s tím, že soud vycházel ze stejného rozhodnutí, které přijal v případě Francie.
Evropský soud pro lidská práva (ESLP) odmítl odvolání České republiky v případě sporu o odškodnění za regulované nájemné. Stát tak musí třem stěžujícím si majitelům domů vyplatit odškodné ve výši rozdílu mezi někdejším regulovaným a tržním nájmem. Úterní informaci serveru seznam.cz potvrdily české ministerstvo spravedlnosti a Občanské sdružení majitelů domů v ČR (OSMD).
Osvobození útočníka, který loni v září v Londýně usmrtil českého občana, nebo nezávislost soudnictví probíral v pondělí na Pražském hradě prezident Miloš Zeman s předsedou Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) Guidem Raimondim. Italský soudce zamířil do Česka u příležitosti jeho půlročního předsednictví v čele Výboru ministrů Rady Evropy. Večer se setká i s premiérem Bohuslavem Sobotkou (ČSSD), v úterý pak míří do Brna.
Zaměstnavatelé v Evropské unii mohou svým pracovníkům zakazovat nosit viditelné náboženské symboly, tedy i islámské šátky. Rozhodl to v úterý podle zahraničních tiskových agentur Evropský soudní dvůr. Posuzoval případ, který se týkal dvou muslimek z Belgie a jedné z Francie, které byly kvůli šátku propuštěny z práce.
Česko musí zaplatit dohromady zhruba 2,19 milionu korun (81 000 eur) třem stěžovatelům, kteří u Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) tvrdili, že země regulací nájemného porušila jejich práva. Vyplývá to z informací zveřejněných na internetových stránkách soudu. Podle OSMD české soudy přiznávají náhrady zhruba o 90 procent nižší, než jsou podle metodiky, kterou zvolil štrasburský soud.
