Trestné činy proti finančním zájmům EU a spolu s dalším zneužívání unijních fondů by mohl řešit evropský veřejný žalobce. Na zřízení instituce se shodla většina unijních zemí včetně Česka. Fungovat by mohl už v roce 2020. Vyšetřovat by mohl i takové případy, jakým je kauza Čapí hnízdo, v níž je trestně stíhán premiér Andrej Babiš (ANO). Svého kandidáta do úřadu nyní hledá i Česko, respektive ministerstvo spravedlnosti. To nyní zveřejnilo výzvu k předkládání kandidatur.

„Právě byl uzavřen termín o ucházení se o pozici generálního prokurátora. Na tuto důležitou pozici bude následovat výběrové řízení na nejlepšího kandidáta,“ uvedla pro deník Echo24 unijní komisařka pro spravedlnost a ochranu spotřebitele Věra Jourová.

Úřad evropského veřejného žalobce bude fungovat na centrální úrovni a na úrovni členských států. Centrální úroveň bude tvořit evropský nejvyšší žalobce, 22 evropských žalobců (jeden z každého zúčastněného členského státu). Decentralizovanou úroveň budou tvořit evropští pověření žalobci v zúčastněných členských zemích. Centrální úroveň bude dohlížet na vyšetřování a stíhání na vnitrostátní úrovni.

„Jakmile bude Úřad evropského veřejného žalobce zřízen a začne fungovat, bude mít pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující rozpočet EU, jako jsou podvody, korupce, praní peněz, přeshraniční podvody v oblasti DPH,“ sdělil deníku Echo24 europoslanec a předseda právního výboru Pavel Svoboda (KDU-ČSL).

Resort spravedlnosti v sobotu zveřejní výzvu k předkládání kandidatur na funkci evropského žalobce Úřadu evropského veřejného žalobce za Českou republiku. Mezi požadavky resort zahrnul „právní praxi po dobu nejméně deseti let, z toho nejméně pět let praxi státního zástupce, vysokou mravní integritu či bezúhonnost“. Zájemci se mohou hlásit do 21. ledna.

K úřadu se nehlásí Polsko či Švédsko

Poté, co se v létě rozhodlo přistoupit k úřadu Nizozemsko a vážně o věci uvažuje Malta, zůstávají mimo například Švédsko, Polsko a Maďarsko. Na úřadu evropského veřejného žalobce se nyní podílí 22 členských států včetně Rakouska, Belgie, Bulharska, Chorvatska, Kypru, ČR, Estonska, Německa, Řecka, Španělska, Finska, Francie, Itálie, Lotyšska, Litvy, Portugalska, Rumunska, Slovinska a Slovenska. Švédsko, Polsko a Maďarsko se mohou připojit kdykoli. Spojené království, Irsko a Dánsko se nezúčastní, jelikož mají od smlouvy výjimku.

Případem, který by, kdyby existoval, mohl úřad řešit, je unijní dotace pro Farmu Čapí hnízdo. Nedávno na to upozornil komisař pro pro rozpočet Günther Oettinger. Okolnosti dotace pro farmu Čapí hnízdo vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF). Komisař podotkl, že věc nyní řeší české orgány, neboť zatím stále není funkční Úřad Evropského veřejného žalobce (EPPO).