Téměř měsíc před prvním kolem prezidentských voleb výrazně nejvíce prostředků na kampaň získal bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš. Na volební aktivity vybral od sponzorů a občanů více než 27,5 milionu korun.
Objem sázek na lednové prezidentské volby u sázkových kanceláří v Česku už překročil 50 milionů korun z minulých voleb v roce 2013. Bookmakeři favorizují současného prezidenta Miloše Zemana (1,8:1) před bývalým předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem (2,8:1 až 2,9:1). Za poslední měsíc Zeman nepatrně oslabil, Drahoš naopak mírně posílil. Na vítězství Zemana jde také nejvíce sázek.
Ať mi už nikdo neříká, že Česká televize nepodporuje Jiřího Drahoše.
Žaloba Terezie Holovské proti registraci čtyř kandidátů na prezidenta má podle ústavních právníků jen malou naději na úspěch. Holovská se u Nejvyššího správního soudu domáhá toho, aby pěti z devíti kandidátům nebylo umožněno ucházet se o hlavu státu, protože některé z nich podpořili svým podpisem stejní poslanci a senátoři.
Prezidentský kandidát Jiří Drahoš se obává toho, že výsledky voleb v Česku ovlivňují zahraniční tajné služby prostřednictvím dezinformací. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ho v pátek ráno v Kramářově vile ujistil, že hrozbou se zpravodajci zabývají.
Ministerstvo vnitra připustilo k prezidentským volbám všech devět kandidátů, jejichž úspěšná registrace se očekávala. Odmítnuto v pátek naopak bylo zbývajících 11 uchazečů, kteří nedodali nominační podpisy v potřebném počtu. Na tiskové konferenci to řekl náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.
Ministerstvo vnitra napsalo 11 uchazečům o účast v prezidentských volbách, že nesplňují zákonné podmínky, které již nemohou napravit. Chybí jim podpisy občanů či členů Parlamentu nebo kandidaturu podali pozdě. Do prezidentských voleb se tak pravděpodobně zapojí devět lidí, kteří svou kandidaturu a podporu veřejně oznámili v uplynulých týdnech.
Všech devět kandidátů na prezidenta už má zprovozněný transparentní účet. Voliči tak můžou kontrolovat, komu chodí nejvíce peněz a od koho. Nejvíce kontroverze v tomto ohledu vzbuzuje Pavel Fischer, bývalý velvyslanec ve Francii. Tomu na účet chodí miliony ze zahraničí. Suverénně nejvíce peněz zase přišlo Jiřímu Drahošovi a nejméně podporovatelů má Petr Hannig.
Kandidáti na prezidenta se střetli v prvním souboji. V aule Právnické fakulty UK odpovídali přes dvě hodiny na dotazy od vztahu k referendu až po to, jaký je jich majetkový stav. Zájem o debatu byl obrovský. Podívat se přišel i Andrej Babiš, nebo Tonda Blaník. Na závěr organizátoři zveřejnili hodnocení, hlasování vyhrál Jiří Drahoš.
Nezvykle ostře zareagoval prezidentský kandidát Jiří Drahoš na oznámení Mirka Topolánka, že i on se bude ucházet o funkci prezidenta. Drahoš, který je ve svých vyjádřeních obvykle velmi zdrženlivý označil Topolánkovu kandidaturu za špatný vtip.
Bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš pro svou kandidaturu na prezidenta získal přes 142 000 podpisů občanů. Kandidaturu v pondelí odevzdal na ministerstvu vnitra. Drahoš řekl, že sebral více než 157 000 podpisů, část z nich jeho tým kvůli nesrovnalostem vyřadil.
Jen před pár dny skončily volby do Poslanecké sněmovny a už se začíná ve velkém diskutovat o těch následujících – prezidentských. Ministerstvo vnitra už přijalo kandidaturu od pěti lidí. V pátek se oficiálně na úřad obrátil také bývalý velvyslanec ve Francii Pavel Fischer a příští týden by tak měl učinit i Michal Horáček a Jiří Drahoš. Kdy tento krok udělá současný prezident Miloš Zeman, který bude funkci obhajovat, zatím není jasné. A do bojů o Hrad by mohl zasáhnout i čerstvý poslanec Tomio Okamura.
Téma vlastního prezidentského kandidáta odkládaly strany za sněmovní volby. Nyní to vypadá, že na jeho navrhnutí nemusí mít dost času, pokud si to během vyjednávání o nové vládní koalici nebudou chtít rozházet u současného prezidenta Miloše Zemana. Významný hráč povolebního vyjednávání už dopředu avizoval, že nemíní spěchat. Kandidáti na prezidenta se přitom musí nahlásit na ministerstvo vnitra nejpozději 7. listopadu.
Prezidentský souboj, který Česko čeká v lednu, momentálně zastiňují parlamentní volby. Prezidentští kandidáti se ale nyní začínají profilovat na tématu, na které budou mít jen zprostředkovaný a symbolický vliv.
První kolo prezidentské volby se uskuteční 12. a 13. ledna 2018. Termín dnes stanovil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD). O znovuzvolení se uchází Miloš Zeman. Zájemci o křeslo hlavy státu se budou muset oficiálně přihlásit do 7. listopadu. Patřit mezi ně budou bývalý předseda Akademie věd Jiří Drahoš a textař Michal Horáček.
Bývalý šéf Akademie věd Jiří Drahoš nasbíral k dnešnímu dni 78 321 podpisů, což o víc než 28 000 přesahuje počet potřebný pro kandidaturu na Pražský hrad. Řekl to dnes v pražských Žlutých lázních během neformálního setkání s užším okruhem svých příznivců a s dobrovolníky, kteří mu pomáhají v prezidentské kampani.
Favoritem bookmakerů sázkových kanceláří v Česku na prezidentské volby je bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš. Prezident Miloš Zeman ztrácí, šance textaře a podnikatele Michala Horáčka zůstávají zhruba stejné. V poslední době se na něj začíná dotahovat ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Vyplývá to z vyjádření sázkových kanceláří.
Pokud by měly prezidentské volby dopadnout podle finanční podpory jednotlivých kandidátů o prezidentský post, suverénně by vedl Jiří Drahoš. Michal Horáček však finanční dary nepřijímá a kampaň si platí ze svých prostředků. A další favorit, současný prezident Miloš Zeman, zase zatím transparentní účet nemá.
Ani o prázdninách čeští politici nepolevují v předvolební kampani na říjnové sněmovní volby. Představitelé hned několika parlamentních stran zavítali do Ostravy na tradiční červencový festival Colours of Ostrava, kde se nechali vyfotit na své sociální sítě, aby tak získali potenciální hlasy. V metropoli Moravskoslezského kraje se ukázali i někteří kandidáti na prezidentský úřad.
Prezidentský kandidát a bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš se na své facebookové stránce ohradil proti hanopisu, který se šíří internetem. Profesor Drahoš zdůraznil, že nikdy žádným způsobem nespolupracoval s StB.
Bývalý předseda Akademie věd a prezidentský kandidát Jiří Drahoš si váží podpory od KDU-ČSL a Starostů, chce ale zůstat nestranickým kandidátem. Uvedl to ve středečním tiskovém prohlášení v reakci na úterní oznámení předsedů lidovců a Starostů Pavla Bělobrádka a Petra Gazdíka, že navrhnou svým stranám, aby podpořily Drahošovu prezidentskou kandidaturu.
Předsedové lidovců a Starostů Pavel Bělobrádek a Petr Gazdík navrhnou svým stranám, aby podpořily prezidentskou kandidaturu Jiřího Drahoše. S bývalým předsedou Akademie věd se v úterý oba politici sešli na Velehradě. Na twitteru o tom informovala koalice KDU-ČSL a STAN. Prezidentské volby, ve kterých hodlá funkci obhajovat současná hlava státu Miloš Zeman, jsou naplánovány na leden 2018.
Michal Horáček už získal potřebných 50 000 podpisů, své petiční stánky tak chce poskytnout i dalším zájemcům o Hrad. Sběrem by chtěl podpořit Marka Hilšera i Jiřího Drahoše. Naopak Miloši Zemanovi to umožnit nechce. Drahošův tým je však z nabídky spíše v rozpacích a považuje ji za novou Horáčkovu taktiku v boji, jak přilákat pozornost ke svým stánkům, které „momentálně už spíše zejí prázdnotou“.
Jiří Drahoš je podle kurzovní nabídky společnosti Tipsport favoritem na post prezidenta. Bývalý předseda Akademie věd tak vede s kurzem 2:1 před současným prezidentem Milošem Zemanem, který má u stejné společnosti kurz 2,6:1. Zeman přitom na začátku vypisování nabídek figuroval jako jasný favorit. Při posledních amerických volbách však na Donaldu Trumpovi Tisport prodělal 20 milionů.
Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš se podle bookmakerů sázkových kanceláří v sázkách na prezidentské volby dotahuje na prezidenta Miloše Zemana. Vyplývá to z vyjádření sázkových kanceláří, které ve středu oslovila. U Tipsportu a Chance má Zeman na vítězství kurz 2,2:1, Drahoš 2,4:1. Ve Fortuně je rozdíl nepatrně vyšší. Třetí v pořadí je textař a podnikatel Michal Horáček s kurzem 5:1. Celkové sázky na prezidentské volby už přesáhly deset milionů korun.
Prezidentská volební kampaň začala. Jiří Drahoš, kandidát na prezidenta a bývalý předseda Akademie věd, poskytl serveru Blesk.cz rozhovor, ve kterém kritizuje dosavadní chování prezidenta Miloše Zemana. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček na obvinění reagoval a označil Drahoše za „poníženého sluhu.“
Bývalý předseda Akademie věd ČR Jiří Drahoš by byl podle 40 procent Čechů dobrým prezidentem. O Miloši Zemanovi si totéž myslí 33 procent veřejnosti, současná hlava státu si tak od dubna pohoršila o šest procentních bodů. Mírně klesla podpora přímé volby prezidenta. Vyplývá to z průzkumu agentury Median pro Český rozhlas.
Karel Schwarzenberg i navzdory vysokému věku míří znovu do boje o poslanecké křeslo. Jako číslo jedna pražské kandidátky TOP 09 a jako čestný předseda strany burcuje, že je potřeba „vyrazit tady z toho smradu na čerstvý vzduch a změnit českou politiku“. V rozhovoru pro deník Echo24 naopak vyvrátil, že by uvažoval o další kandidatuře na prezidenta. „Jsem už starej dědek. Opravdu tady nemá býti dědkokracie,“ řekl a dodal, že na zdraví Miloše Zemana se nepodepsal věk, ale „jeho nemoc“.
Postoj prezidenta Miloše Zemana ve vládní krizi mu sebral část voličů. Naopak přibylo potenciálních voličů bývalého předsedy Akademie věd ČR Jiřího Drahoše. I přesto by teď nejvíc Čechů v prezidentských volbách hlasovalo pro Zemana. Vyplývá to z průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas, který také potvrzuje, že vládní krize oslabila ČSSD i ANO.
Co si myslí o přímé prezidentské volbě, je si vědom nebezpečí, že při lovu co největšího počtu hlasů může upadnout do nevýrazné líbivosti? Kde je názorově ukotvený?
