Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v zemi, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček. ČTK to dnes sdělil mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Michal Kovařík. Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska.
Úřady práce už smí ze zákona prolamovat bankovní tajemství a přímo od bank získávat údaje o klientech, kteří žádají o některé ze sociálních dávek. Banky však zatím marně čekají na technické řešení ze strany ministerstva práce. To se podle vyjádření pro deník Echo24 snaží zprovoznit komunikaci mezi úřady a bankami v „co nejkratším možném termínu“.
Ministerstvo práce navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší.
Penzijní reforma má přinést větší motivaci k tomu, aby lidé s úderem důchodového věku neodcházeli okamžitě z trhu práce. A ideálně tam kvůli očekávanému stárnutí populace chtěli naopak zůstat ještě déle. Změna se však zaměřuje jen na tu nejméně výhodnou část zákona, která oceňuje důchodce zároveň pobírající celý starobní důchod. Odpuštění odvodů na důchodové pojištění se tak nemá týkat všech lidí v důchodovém věku, kteří pracují.
Firmám v Česku chybí zaměstnanci a brzy k tomu má začít přispívat ještě očekávané stárnutí populace. I podle expertů tak bude pro pracovní trh stěžejní, aby se v něm déle držela starší populace. Dosud vláda například kvůli chaosu kolem flexibilních pracovních dohod dělala spíše opak, nyní chce ale ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v rámci důchodové reformy namotivovat důchodce k delšímu setrvání v práci. Chce kvůli tomu zcela změnit dosavadní systém navyšování důchodu za další odpracované roky a slibuje důchodcům i tisíce navíc každý měsíc.
Flexibilní dohody o provedení práce dostávají za ministrování Mariana Jurečky (KDU-ČSL) v posledních dvou letech zabrat. A s nimi zejména malí podnikatelé, kteří už mohli dávno zapomenout na cosi jako předvídatelné prostředí. Po tvrdých změnách v novele zákoníku práce se na ně rozhodl zatlačit ještě skrze konsolidační balíček. Důvod? Utíkají miliardy na daních, protože lidé řetězí řadu dohod a přes vysoké výdělky tak nic neodvádí. J
Potyčky a vzájemné obviňování mezi Piráty a zbytkem jejich bývalých vládních partnerů nabírají na obrátkách. Naposledy pirátští poslanci obvinili ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečku (KDU-ČSL) z toho, že si přisvojuje zásluhy za zvýšení rodičovského příspěvku. Jurečka se hájí tím, že návrh na zvýšení přinesl na vládu on, jde navíc podle něj o programovou prioritu lidovců.
Vybrané klíčové IT projekty v resortu ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly letos v únoru ani po deseti letech dokončené. Občané sice mohou komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení v některých případech elektronicky, úředníci však data přepisují ručně, kopírují je a tisknou. Občané musí úředníkům dokládat informace, které už má státní správa stejně k dispozici. Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad.
Ministerstvo práce pracuje na revizi systému odměňování ve veřejném sektoru. O novém modelu jedná pracovní skupina. Řeší se rozdělení platových tabulek i možné oslabení délky praxe ve výši výdělku. Do sněmovních voleb do podzimu 2025 se změny ale provést nestihnou, uvedl to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Reformu odměňování žádají samosprávy i odboráři. Podle nich je obtížné za nynějšího nastavení platů pracovníky získat a udržet a řada tarifů je navíc pod minimální mzdou.
Už jen do úterý mají firmy a instituce možnost registrovat všechny pracovníky s dohodami o provedení práce (DPP) u České správy sociálního zabezpečení. Nově se zavádí sankce spojená s nepředložením výkazu DPP (možná pokuta až do výše 50 000 Kč). Novinka je součástí loňského konsolidačního balíčku a přidává tak podle expertů další byrokratické povinnosti a navíc omezuje flexibilitu pracovního trhu. Na dohody totiž často pracují třeba studenti či senioři.
Zkušební doba by se mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce. Výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, ne až od dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušování povinností a předpisů by se mohla zkrátit na měsíc. Zaměstnavatelé by museli rodičům na rodičovské držet jejich původní místo do dvou let dítěte. Někteří pracovníci by mohli výdělek dostávat v eurech. Na brigády o letních prázdninách by se mohlo začít chodit už od 14 let.
Na příspěvcích na bydlení vyplatily úřady práce letos v prvním pololetí 9,88 miliardy korun. Je to o pětinu víc než před rokem a téměř třikrát víc než před třemi lety. Peníze od státu na pokrytí nákladů na byt či jiné ubytování dostalo v červnu rekordních 281 200 domácností. Meziročně jich přibylo o pět procent a za tři roky zhruba o tři čtvrtiny. Počet příjemců v pololetí je letos nejvyšší od roku 2012, kdy ministerstvo práce údaje začalo zveřejňovat. Nejvyšší jsou za tu dobu také výdaje za první půlrok.
Vládní návrh na navýšení platů ve veřejném sektoru čelí výrazným tlakům ze všech stran. Dvě varianty navýšení platových tarifů navrhlo nedávno ministerstvo práce, a to buď o sedm procent, nebo o deset. Zatímco odbory požadují ještě více a hrozí stávkami, kritici vládního rozhazování upozorňují na to, že to bude mít drtivý dopad na už tak ztrátový státní rozpočet. ve stejném duchu se ozvala i některá ministerstva, která chtějí, aby vláda vysvětlila, kde na přidávání vlastně vezme.
Zásadní plánované novinky tohoto volebního období zamíří na jednání vlády i pětikoalice a čeká se, zda v nich ještě nastanou zásadní změny. Tvrdé kritice čelí jak důchodová reforma, tak revize sociálních dávek i další z řady novel zákoníku práce. O všem by mělo být podle dřívějších vyjádření ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) jasno v srpnu.
Minimální mzda by podle odhadů vývoje průměrných mezd v následujících letech mohla podle ministerstva práce a sociálních věcí v příštím roce dosáhnout 20 600 korun měsíčně, v roce 2026 pak 22 100 korun měsíčně. Nyní činí 18 900 korun měsíčně. Návrh na meziroční navýšení o 1700 korun podává ministerstvo do meziresortního připomínkového řízení, informovalo dnes v tiskové zprávě.
Kdo může a chce pracovat, tak si v práci najde. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že volných pracovních míst je v ČR stále dost. V červnu to bylo 263 552. Podle opozice je ale problém v tom, o jaká volná pracovní místa se jedná a v kvalifikaci lidí, kteří se o místo uchází. Ministr Jurečka opakovaně uvádí, že nyní připravovaná změna v systému dávek má za úkol motivovat lidi k práci.
Praxe potvrzuje, že přítomnost posuzované osoby není až na ojedinělé výjimky nutná, navíc se tak zrychluje celý proces. Pro Echo24 to řekli zástupci jak Česká správa sociálního zabezpečení, tak ministerstva práce a sociálních věcí. Redakce tento týden přinesla několik svědectví, která ukazují, že dochází ke snížení stupně invalidity či příspěvku na péči, aniž by došlo ke zlepšení zdravotního stavu.
Po výtkách konzervativního uskupení Aliance pro rodinu se ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) distancovalo od spolku Prague Pride, který podporuje členy LGBT+ menšin - lesby, gaye, bisexuály či translidi a queer lidi. Ministerstvo dnes na svém webu uvedlo, že Prague Pride nepodporuje již několik let. O odstranění svého loga z webu spolku ale požádalo podle Deníku N až nyní, když si na umístění loga MPSV stěžovala Aliance pro rodinu s odkazem na to, že ministerstvo vede lidovec Marian Jurečka.
Proces kolem neustálého dokazování zdravotního stavu a úřednické posuzování je špatně nastavený. Uvádí se to v dopise adresovaném ministru práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL). Deník Echo24 již na praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody tento týden upozornil. Bývalá ministryně Jana Maláčová (SOCDEM) pro Echo24 řekla, že připravovala komplexní reformu, z níž se však stihla schválit pouze první fáze. Jurečka na dotaz redakce nereagoval.
První pololetí letošního roku ukázalo zajímavý trend: podnikatelskou činnost zahájilo v tomto období nejvíce lidí od roku 2011. Jak poukazují i analytici, část z toho jde zjevně za přitvrzením flexibilních pracovních dohod, za kterým stojí nynější vládní kabinet Petra Fialy (ODS).
Návrh na legalizaci brigád už čtrnáctiletých dětí vyvolává poměrně živé debaty o tom, zda nejde o zavádění dětské práce. Návrh, na kterém si ministerstvo práce i přes obavy samotných zaměstnavatelů trvá, však obsahuje řadu velmi striktních omezení. A de facto tak legalizuje zejména práce, v kterých běžně mladí lidé brigádničí. Zároveň pak možnost práce omezuje pouze na období letních prázdnin, nejde tedy o nástroj, díky kterému by se mohly děti celoročně zaměstnat například během školního roku.
S příchozím obdobím sezónních prací a letních brigád se ukazuje i očekávaný dopad vládních kroků. Změny v zákoníku práce i konsolidačním balíčku firmám výrazně prodražily najímání lidí na flexibilní úvazky a už od konce jara se i kvůli tomu nabídka přivýdělků v některých krajích propadala klidně i o vysoké desítky procent. Nezaměstnanost v Česku v červnu stagnovala na květnových 3,6 procenta a výhledově má začít naopak růst.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.
Vítěz v anketě o největší byrokratický nesmysl přichází na scénu. Od července budou muset firmy začít evidovat všechny pracující na flexibilní úvazky, takzvané dohody o provedení práce, a každý měsíc je hlásit sociální správě. To je tak další z hřebíčků do rakve těchto úvazků, které podle zaměstnavatelů využívají zejména brigádníci, senioři či matky s malými dětmi. Už předchozí změny, které prosadil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) do zákoníku práce, však udělaly svoje.
Pokud zákonodárci neschválí zvýšení koncesionářského poplatku na 150 korun, Česká televize v příštím roce propustí zhruba 350 lidí. Letos ji opustí, bez ohledu na vývoj schvalování mediálních novel, zhruba 90 z přibližně 3000 zaměstnanců, oznámil generální ředitel ČT Jan Souček. Kromě toho také představil nového ředitele Digitální služby ČT Marka Doležela, který nahradí dosavadního šéfa Jana Maxu.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) ostře odmítá zavedení výpovědí bez udání důvodu, které chce do novely zákoníku práce prosadit především ODS včetně premiéra Petra Fialy. Český trh práce podle Jurečky potřebuje jiné změny, mezi nimi třeba umožnění práce dětem bez ukončené školní docházky, ministr chce také mobilizovat lidi v důchodovém věku či rodiče. Výpovědi bez udání důvodu prosazuje do novely zákoníku práce prosazuje především ODS.
Mezi největší „hity“ loňského roku patřil raketově rostoucí příspěvek na bydlení. Krize s cenami energií vyhnala počet uživatelů dávky během roku skoro ke třem stovkám tisíc a výdaje vzrostly o miliardu. Trend se však neotočil a pokračuje i nadále, výdaje tak rostou a chystají se změny, které mohou systém ještě výrazně zdražit. Ministerstvo financí tak volá po zárukách, že nepůjde o další výrazný zásah do rozpočtu.
Kdo bude chtít dávku, musí splňovat nově definované standardy bydlení. A mezi nimi také dbát na to, aby dodržoval „nařízená protiepidemická opatření“. Navrhuje to ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v návrhu nové „superdávky“, který se nevyhýbá kontroverzím. Bod, který dává vzpomenout na řadu diskutabilních represivních nápadů v době pandemie covidu, vychází podle resortu ze zkušeností sociálních pracovníků.
Už několikátá novela zákoníku práce má – alespoň v některých ohledech – přinést flexibilnější pracovní trh. Má tak jít opačným směrem než změny v posledním roce, které ho naopak přitvrzovaly. Jedním z navrhovaných vstřícných kroků k zaměstnavatelům je prodloužení zkušební doby, tedy „testovacího“ období, které umožňuje snadné rozvázání pracovního úvazku.
Ministerstvo práce pod vedením Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dává svými kroky opět za pravdu kritikům. I nový návrh sjednocené „superdávky“ obsahuje paragraf prolamující bankovní tajemství, prováděcí vyhláška pak opět nařizuje bankám vydávat detaily o transakcích klientů úřadům práce. Nová dávka se má přitom týkat téměř milionu lidí. Spojovat má pod sebou příspěvek a doplatek na bydlení, přídavek na dítě a příspěvek na živobytí. Ministerstvo nyní tvrdí, že svůj dva týdny čerstvý návrh upraví.
