Na pražském Václavském náměstí se sešly desetitisíce lidí, aby vyjádřily podporu Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Před zahájením akce ve 14 hodin pouštěli organizátoři ze spolku Milion chvilek pro demokracii pásmo Karla Kryla. Vystoupil mj. premiér Petr Fiala či ukrajinský velvyslanec Jevhen Perebyjnis. Demonstranti zaplnili náměstí odshora až k ulicím Jindřišská a Vodičkova. Podle organizátorů vyrazilo Ukrajinu podpořit až 80 tisíc lidí.
Ruská policie zadržela v Moskvě více než 60 lidí, kteří protestovali či se chystali protestovat proti válce s Ukrajinou, uvedl server BBC na svém ruskojazyčném webu. Podle specializovaného serveru OVD-Info, který monitoruje činnost policie, se zatýká i v dalších městech, kde často demonstrují jen jednotlivci, dožadující se ukončení bojových operací. „Aktivisty zatýkají zejména u sídla prezidentské kanceláře a na Puškinově náměstí. Někteří z nich říkají, že policie přišla k nim domů," napsala BBC.
Kanadská vláda se pod vedením premiéra Justina Trudeaua vrhla na demonstranty způsobem, za jaký by se nemusel stydět ani stát s autoritářským zřízením. Kvůli dlouhotrvajícím protestům Konvoje svobody byl totiž aktivován nouzový zákon, pomocí kterého může stát zmrazit bankovní účty demonstrantům. Kromě toho však může stát zmrazit peněžní dary přes crowdfundingové platformy nebo sleduje peněžní transakce, jako například u kryptoměn nebo jiných digitálních aktiv.
Skupina 23 izraelských vědců, lékařů a akademiků nevydržela útoky na svobodu v Kanadě a v pátek odeslala otevřený dopis kanadskému premiérovi Justinu Trudeauovi, aby vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad tím, jakým způsobem ministerský předseda označuje demonstranty protestující proti koronavirovým nařízením.
Nepokoje a srážky demonstrantů s policií v hlavním městě Kanady přetrvávaly i přes noc. Tamější policisté tam zahájili operaci s cílem ukončit protest proti pandemickým opatřením, který asi tři týdny blokuje provoz v centru metropole. V centru Ottawy zadržela policie 70 lidí a odtahové vozy začaly odklízet zaparkované kamiony. Část demonstrujících ale stále odmítala místo opustit, ty se policie pokoušela přimět silou.
Návrh pandemického zákona, který se projednává v Poslanecké sněmovně, vyvolává emoce v celé společnosti. Hnutí Chcípl PES se rozhodlo přistoupit ke zveřejnění adres bydlišť poslanců, kteří minule pro návrh hlasovali s tím, že protestující, kteří se nedostanou v 10 hodin před Sněmovnu, můžou jít demonstrovat tam. Řada politiků hodnotí tento krok jako zoufalý až nechutný, případně zdůrazňují, že se zastrašit nenechají. Chcípl PES později adresy stáhl s tím, že chtěl pouze zveřejnit adresy kanceláří.
Kanadské bezpečnostní složky v neděli zasáhly proti zbytkům protestujících na důležitém mostě Ambassador Bridge na kanadsko-americké hranici. Některé z nich místní policejní sbor zatkl a odtáhl jejich vozidla, která blokovala dopravu. Most, přes který proudí asi čtvrtina veškerého zboží mezi Kanadou a USA, však odpoledne stále nebyl průjezdný. Jedna z tamějších bank také zmrazila několik účtů, které konvoj svobody podporovaly, informuje stanice Fox News.
V Praze na Klárově protestují desítky lidí proti pandemickému zákonu, který bude ve čtvrtek projednávat Senát. Akce je jedním z protestů proti přijetí pandemického zákona, které organizuje hnutí Chcípl PES. Někteří lidé na místě přespali už ze středy na čtvrtek, Větší část čtvrteční akce byla poklidná, ve středu večer někteří z protestujících pokřikovali na pasažéry v tramvajích. Předseda hnutí Jakub Olbert jednal ještě ve středu večer s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem.
Společnost – zdaleka nejenom česká – je rozdělená. Těžko dnes formulovat banálnější výrok, Ameriku tímhle konstatováním člověk vskutku neobjeví. To rozdělení může být ale jenom povrchové, přinejmenším v těch vyhrocenějších projevech současné veřejné nedebaty. Je pro ni charakteristická hysterie, absurdní přehánění, snaha vydobýt pro sebe status té největší a nejutiskovanější oběti.
Kanadská města včetně nejlidnatějšího Toronta se potýkají s protesty proti covidovým opatřením, které se rozšířily z metropole Ottawy. Takzvaný Konvoj svobody začal před více než týdnem jako demonstrace proti povinnému očkování u řidičů kamionů, kteří přejíždějí hranice se Spojenými státy. Později přerostl v hnutí zaměřené proti koronavirovým opatřením a protestující i proti vládě premiéra Justina Trudeaua. Informovala o tom agentura Reuters.
Na Václavském náměstí se odpoledne sešlo okolo 300 lidí na demonstraci proti pandemickému zákonu. Akci pořádá nezávislá studentská iniciativa Jdeme společně. Organizátoři dopředu avizovali, že půjde o poklidný protest zakončený tichým pochodem. Organizátoři z pódia doplněného velkoplošnou obrazovkou vyzvali účastníky, aby si zazpívali a zatancovali a bavili se mezi sebou o současné situaci ve společnosti ovlivněné pandemií koronaviru.
Centrum Ottawy už týden blokují odpůrci protikoronavirových opatření, která zavedla kanadská vláda. Tvrdí, že neodejdou, dokud restrikce nebudou zrušeny. Na počátku tohoto protestu stál takzvaný Konvoj svobody, v němž se do středu kanadského hlavního města sjeli řidiči kamionů, kteří nesouhlasí s povinným očkováním proti covidu-19 kvůli cestám přes hranice se Spojenými státy. Bez něho musejí po návratu do karantény.
Premiér Petr Fiala (ODS) bude se zástupci Agrární komory (AK) a Zemědělského svazu (ZS) jednat o změnách v nastavení dotací pro roky 2023 až 2027 příští týden. Premiér to uvedl na tiskové konferenci po jednání vlády. Šéfy obou organizací sdružující větší zemědělské a potravinářské podniky na Pražském hradě přijal prezident Miloš Zeman.
V Česku se chystá na silnice vyjet Konvoj svobody po vzoru řidičů kamionů, kteří nyní protestují v kanadské Ottawě. Pro Echo24 to potvrdil místopředseda iniciativy Chcípl PES Jiří Janeček. Protestní akce proběhne v úterý od brzkých ranních hodin, kolony pojedou z mnoha Českých měst do Prahy na Letnou. Podobný protest řidičů kamionů se nyní odehrává i jinde v Evropě, konkrétně v Nizozemsku, akci chystá i Švédsko či Německo, navíc by měl proběhnou i evropský konvoj svobody.
Včera se na Václavském náměstí konala demonstrace proti novele pandemického zákona. Počtem rozhodně nebyla přelomová tak, aby to odpovídalo pocitu svolavatelů, že tato novelizovaná „panda“, o níž má v úterý hlasovat sněmovna, je i na poslední dva roky zlomem k horšímu. Ale pod koněm zaznělo leccos zajímavého. Známý odborník na zdravotní právoOndřej Dostál například řekl, že v době schvalování novelizovaného pandemického zákona „právo potřebuje vaši pozornost“.
Na pražském Václavském náměstí se v neděli odpoledne konala demonstrace Za svobodu a občanská práva, proti povinnému očkování a třídění občanů do více kategorií. Akci uspořádalo uskupení ÚI Svobody a moderoval předseda Svobodných Libor Vondráček. Podle odhadu organizátorů se jí účastnilo na 6 tisíc lidí. S kritikou vládního přístupu vystoupil i právník Ondřej Dostál (Piráti). Odpůrci protipandemických opatření protestovali proti přijetí novely pandemického zákona a žádali zrušení všech nařízených omezení.
Před sídlem Poslanecké sněmovny na pražském Malostranském náměstí chtějí několik dní demonstrovat spolky vedené hnutím Chcípl PES proti novele takzvaného pandemického zákona, který hodlají poslanci začít schvalovat v úterý. Protesty začaly už dnes, měly by pak pokračovat ještě ve středu a ve čtvrtek. Několik stovek demonstrantů už od časných ranních hodin demonstruje u pražského Malostranského náměstí u ústí do Sněmovní ulice, kudy chodí poslanci do hlavní budovy sněmovny.
Francouzský parlament dnes schválil zákon, který znemožní neočkovaným lidem vstup do restaurací, kulturních a sportovních zařízení či dálkových dopravních spojů. Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Ve Francii se nyní šíří vysoce nakažlivá koronavirová varianta omikron, za uplynulý den přibylo v této zemi se 67 miliony obyvatel 278 129 nových případů infekce. Dolní komora parlamentu dnes odsouhlasila nová vládní opatření pro boj proti koronaviru poměrem 215 hlasů ku 58.
Tisícovky lidí v sobotu protestovaly v ulicích Vídně proti všeobecnému povinnému očkování proti covidu-19, které chce od února zavést rakouská vláda. Davy vyzývaly k její demisi, informuje agentura Reuters. Mnoho lidí demonstrovalo proti přísným restrikcím také v italských městech či v německém Freiburgu. „Vláda musí odejít,“ provolávali lidé na jedné z manifestací v centru Vídně.
Před Úřadem vlády se sešly odhadem asi dva tisíce demonstrantů, kteří hlásili „Hanba vládě“. Řada pískajících a hučících lidí přišla s transparenty „Chceme rovné podmínky“, „Bez dotací nás západ převálcuje“ nebo „Chceme chovat krávy a ne poslouchat voly“. Demonstraci pořádá Agrární komora ČR a Zemědělský svazu ČR. Proti nim se ale postavila Asociace soukromého zemědělství (ASZ), která si přeje změny ve strategii, kterou odsouhlasila bývalá vláda Andreje Babiše.
Policie v Kazachstánu kvůli nepokojům zadržela skoro 10.000 lidí. Oznámilo to podle tiskových agentur ministerstvo vnitra středoasijské země. „Strážci zákona zadrželi 9900 lidí,“ uvedlo ministerstvo v komuniké podle agentury TASS. V největším městě Kazachstánu, téměř dvoumilionovém Almaty, které se stalo centrem nepokojů, policie během uplynulých 24 hodin zadržela 1237 lidí kvůli účasti na teroristických útocích, rabování a dalších zločinech.
I lidé, kteří poslední dva roky, včetně těchto dní, považují za dystopii a zlý sen, často předpokládají, že se z něj v dohledné době probudíme. Je to možné, dokonce mírně pravděpodobné. Protože pokud vlna omikron, tento „plamenomet“ (Vlastimil Válek), projede českým obyvatelstvem rychle a bez větších škod, a nová vláda pak režim přesto všechno nezruší, půjde už to i před dějinami čistě na její účet.
Kazachstánské ministerstvo vnitra dnes uvedlo, že při protestech bylo zabito 26 demonstrantů. Zatímco z Německa zazněla ostrá kritika použití ostré munice proti civilistům a šéfka Evropské komise vyzvala k ukončení násilí, čínský prezident Si Ťin-pching svůj kazachstánský protějšek pochválil za důraznou reakci a „rychlé zklidnění situace“
Sotva někteří ministři Fialovy vlády nastoupili do svých úřadů, tak se na ně snesla kritika z různých odborných svazů. Důvodem jsou například změny ve strategickém dotačním plánu pro zemědělce nebo také úspory při navyšování minimální mzdy a růstu platů státních zaměstnanců. Nový kabinet tak může v příštím týdnu očekávat demonstraci zemědělců před Úřadem vlády. „Nejde jim o zemědělství, ale o vlastní peníze,“ uvedla europoslankyně a členka výboru pro zemědělství Veronika Vrecionová (ODS).
Kazašští vojáci začali střílet po demonstrantech na hlavním náměstí v Almaty, centru nynějších nepokojů v Kazachstánu, uvedla ruská agentura TASS s odvoláním na očité svědky, podle kterých si střelba vyžádala mrtvé. „Lidé, kteří běželi od náměstí, potvrdili, že na místě jsou ranění a zabití,“ napsal TASS. Také zpravodajové agentur AFP a Reuters z místa uvedli, že je v centru největšího města středoasijského Kazachstánu slyšet střelba.
Rusko potvrdilo, že vyslalo své výsadkáře do Kazachstánu jako součást mírových sil postsovětských republik, které mají přispět k uklidnění situace. Uvedla to ve čtvrtek ráno agentura TASS. Později se k výsadkářům připojily i obrněné jednotky. V největším kazašském městě Almaty třetím dnem davy lidí protestují proti vládě, nepokoje propukly v neděli ve městě Žanaozen den po zrušení cenového stropu na zkapalněný ropný plyn (LPG), jehož ceny se pak zdvojnásobily.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev oznámil, že požádal prezidenty států Organizace Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (ODKB), aby mu pomohli potlačit nepokoje v jeho zemi. Hovoří o „teroristické hrozbě“, informovala agentura TASS. Vojenskou alianci ODKB v čele s Ruskem tvoří několik států někdejšího Sovětského svazu. Kazachstánem v současné době zmítají nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG).
V celém Kazachstánu, kterým zmítají nepokoje, je vyhlášen výjimečný stav. Informovaly o tom ve středu vpodvečer ruské tiskové agentury, které zatím neposkytly více detailů. Prezident Kasym-Žomart Tokajev už dříve zavedl toto opatření na dva týdny v některých částech středoasijské republiky – v metropoli Nur-Sultanu, v největším městě Almaty a ve dvou regionech. Učinil tak v reakci na nepokoje, které původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu.
Kazašský prezident Kasym-Žomart Tokajev vyhlásil výjimečný stav v Nur-Sultanu, hlavním městě středoasijské republiky, kterou zmítají nepokoje. Ty původně začaly jako protesty proti zdražení zkapalněného ropného plynu (LPG), levnější alternativy k benzínu. Prezident pod tlakem demonstrací odvolal vládu a už dříve také vyhlásil výjimečný stav v Almaty a na západě Kazachstánu, kde protesty den po Novém roce začaly.
Na pražském Václavském náměstí se od 14 hodin sešli odpůrci vládních koronavirových opatření, v 15 hodin se demonstrující vydali na pochod Prahou. Iniciativa Chcípl PES protestuje proti povinnému očkování a údajnému porušování osobních svobod a české ústavy. Spolek v týdnu vystoupil i proti nominacím Víta Rakušana a Martina Kupky na resorty vnitra, respektive dopravy. Oba se podle spolku dopustili vlastizrady, když se nechali slyšet, že je třeba lidi přimět k očkování anebo k dodržování restrikcí.
