Česká televize chystá zpoplatnit své internetové vysílání. Tato informace, která vzbudila mezi diváky obavu a nevoli, však rozhodně není na pořadu dne. Jak upozorňuje ČT, jedná se zatím pouze o úvahy bez konkrétních obrysů. Veřejnoprávní televize tímto krokem reaguje na technologický vývoj, kdy čím dál více lidí sleduje její pořady především na svých počítačích a mobilech.
Spor o digitalizaci a restauraci starých českých filmů, o vhodný postup, jak filmy uchovat pro další generace, se s přestávkami objevuje už několik let v různých tuzemských médiích. Ta výdrž je s podivem, vždyť jde o téma výsostně odborné, vědecké, trochu nesrozumitelné.
Provozovatelé televizních stanic budou muset nově označovat pořady a filmy z hlediska jejich vhodnosti pro děti a mladistvé a charakteru obsahu. S jednotným označováním pořadů počítá návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který ve středu projedná vláda.
Evropská komise ve středu představila plán reformy evropského autorského práva, kterým chce zlepšit tvůrcům jejich vyjednávací podmínky s vydavateli. Také ti by se ale měli dostat do postavení nositele práv, a tedy do výhodnější pozice při jednáních s provozovateli on-line služeb, které jejich obsah používají či zpřístupňují.
Ukrajina je podobně lákavá: poslední léta na jejím východě probíhá válka s Ruskem, bojí se o svou budoucnost, stojí o západní podporu, ukrajinština se v četnosti užití neustále pere s ruštinou. Takže rovněž téma Ukrajinské čítanky je nasnadě: hledání mytické Ukrajiny.
O prvním zářijovém víkendu skončí výstava věnovaná českému fantastickému realismu, a tak má-li ještě někdo čas ji navštívit, směle do toho; byla by škoda ji promarnit. Je to totiž prezentace v tuzemsku málo známého malířského směru fantaskně a groteskně založené tvorby druhé poloviny minulého století, která se odkazuje k různým historickým fázím dějin umění i k aktuální popkultuře.
Kromě zarytých voličů ANO jsou Babišovy problémy se střetem zájmů lidem v Česku dostatečně známé, v sousedním Německu však mohli být televizní diváci velmi překvapeni, když se dozvěděli, že český ministr financí je multimiliardář, který pobírá evropské dotace a z titulu svého úřadu i sám využívání dotací kontroluje.
Tištěná americká média cítí dopady internetu už roky. Informace zdarma, jejich zvyšující se kvalita a flexibilita onlinových médií rozpoutaly v USA umírání novin a časopisů, jež ještě stále pokračuje. Televizní průmysl toho zůstal dosud ve větší míře ušetřen, ale množí se náznaky, že i zde brzy nastanou jiné časy. A mnohé mluví pro to, že tento vývoj zasáhne televize ještě hlouběji a razantněji než tištěný sektor, píše Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Moderátor, producent, herec a dabér Libor Bouček (35) o Ortelu i Peltovi. Vystudoval produkci na DAMU, moderoval či moderuje v rádiích Evropa 2 a Frekvence 1. V televizi také moderoval reality show VyVolení, talentovou show Československá SuperStar, ale i dvě fotbalová Eura. Živě na stadionech bývá průvodcem tenisových zápasů.
Aktuální situace v televizi je taková, že sotva jeden detektivní seriál skončí, tři jiné začnou. V literatuře vychází mnoho detektivních překladů, zároveň se zvedá počet původních českých detektivek. Příčina vzedmutého zájmu o tento žánr je pořád dána úspěchem severských detektivek a nejspíš i amerických televizních kriminálek. Ostatně česká produkce už po vzoru právě americkém a německém taky začíná detektivní příběhy regionalizovat. O tom, co se to děje, přišli do Salonu Týdeníku Echo diskutovat spisovatel Jiří Walker Procházka, scenárista seriálu Doktor Martin a thrilleru Mamon Štefan Titka, překladatelka Kateřina Vinšová a nakladatelský redaktor Richard Klíčník. Ten se kvůli nenadálé pracovní povinnosti k rozhovoru připojil až v jeho průběhu.
Se začátkem září tradičně nezačala sezona pouze školákům, nýbrž také televizním dramaturgům, kteří uveřejnili výsledky své dlouhodobé práce a předvedli se s nejedním novým seriálem. (Naopak léto je vždy poznamenáno opakováním známého, vždyť kdo by se v hicech zdržoval studiem nových zápletek a figur.
Je to už čtyřicet let, co se na československých obrazovkách poprvé rozsvítila ta jistým způsobem ikonická znělka. Po silnici vinoucí se malebnou českou krajinou kráčí uniformovaná postava s kufrem.
Mluví-li se o současnosti jako o „zlatém věku televizního seriálu“, podepírá se to tvrzení už příklady děl, jejichž budoucí status nesmrtelné klasiky se bere jako samozřejmost – Breaking Bad (Perníkový dědek), monumentální sága lidského pádu, zločinu. The Wire (Špína Baltimoru), působivý a detailně prokreslený obraz města jako dysfunkčního organismu s množstvím přesvědčivě zachycených postav.
Jméno dramatika a scenáristy Petra Kolečka se v posledních dvou letech stalo všudypřítomným; minout se s ním dá práci. Příkladně když nyní zkraje září začala novinkami naditá podzimní televizní sezona, měl tento autor hned v první dva její vysílací dny své příspěvky v primetime dvou stanic: na Primě seriál Vinaři, v České televizi Zrádce – úvodní příspěvek nové řady celovečerních filmů Nevinné lži.
