Tag: summit

Články k tagu

Deklarace přijata nad ránem. Pomoc chudým zemím, ale kdo a kolik?

Zástupci států světa se v neděli na klimatické konferenci COP27 v Egyptě shodli na závěrečné deklaraci ze summitu. Předseda konference a egyptský ministr zahraničí Samí Šukrí dal poklepáním kladívka najevo, že dokument reprezentující politickou shodu na konferenci byl jednomyslně schválen. Informovala o tom agentura Reuters. Důležitým dílčím výsledkem konference je dohoda na vzniku speciálního fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zvláště zranitelným zemím.

Lídři zemí EU se shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií

Prezidenti a premiéři zemí EU se v pátek nad ránem shodli na opatřeních proti vysokým cenám energií. Po zhruba desetihodinovém jednání to oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Série dohodnutých kroků má podle něj snížit ceny energií, zajistit bezpečnost dodávek a omezit spotřebu. Lídři podpořili dobrovolné společné nákupy plynu či mechanismus cenové korekce v případě mimořádného zdražení. Případné zastropování ceny plynu, na něž mají členské země stále různé názory, spojil summit se splněním několika podmínek.

V Bruselu začal summit EU k energetické krizi. „Očekávám velmi, velmi dlouhý večer“

V Bruselu začalo zasedání Evropské rady, jehož hlavním tématem je hledání shody na společném postupu s cílem snížit ceny energií. Očekává se dlouhá debata především o otázce zastropování ceny plynu spalovaného v elektrárnách, která dosud členské země rozdělovala. Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie také projednají další podporu Ukrajině a na dálku se k nim připojí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ve čtvrtek debata lídrů navazuje na úterní návrh Evropské komise.

Neformální schůzky jsou málo. Pražský summit nepřinesl odpověď na drahé energie

Představitelé Evropské unie nechali v pátek na závěr summitu v Praze bez odpovědi nespočet otázek a odložili konečné rozhodnutí o boji proti vysokým cenám energií na příští zasedání. Páteční setkání trvalo mnohem déle, než se předpokládalo, což ukazuje na hluboké rozpory mezi zeměmi ohledně toho, jak nejlépe snížit náklady na energie, a nepřineslo žádný konkrétní pokrok v řadě návrhů, včetně kontroverzního stropu pro ceny plynu, uvedl server Politico.

Scholz trvá na německém plánu. „Bude společné řešení? Nejsem si jistý,“ řekl

Německý kancléř Olaf Scholz na závěr pražského summitu Evropské unie znovu obhajoval německý program na zmírnění dopadů vysokých cen energií v objemu 200 miliard eur (téměř pět bilionů korun). Zdůraznil, že podobné balíčky přijaly i jiné země, jmenovitě Itálie, Francie, Španělsko či Nizozemsko. „Využil jsem příležitost, abych svým protějškům balíček vysvětlil a zasadil ho do evropského kontextu“ řekl Scholz a dodal, že summit určitě přispěl k odstranění nedorozumění.

Nálada se změnila, říká von der Leyenová. Státy jsou cenovým stropům nakloněny

Další pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem a řešení vysokých cen energií jsou ústředními tématy pátečního neformálního zasedání lídrů zemí Evropské unie na Pražském hradě. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se EU musí domluvit na krocích ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že v souvislosti s cenovými limity panuje nyní mezi unijními zeměmi jiná nálada než na jaře a státy jsou připraveny o stropu jednat.

EU musí najít řešení cen energií, třeba strop na plyn ve výrobě elektřiny, řekl Fiala

EU se musí domluvit na realizaci kroků ke snížení cen energií, například na zastropování ceny plynu využívaného k výrobě elektřiny. Při příchodu na páteční neformální summit EU to řekl premiér Petr Fiala. EU také podle něj musí odstranit překážky, které brání vyplacení půjčky celých devíti miliard eur, jež blok slíbil Ukrajině na financování běžného chodu státu. Šéfka EK Ursula von der Leyenová řekla, že situace se v posledních měsících změnila a státy jsou cenovým limitům nakloněny.

Na summitu se vše točilo kolem Macrona. Za fasádou euforie probublávalo napětí

Po prvním summitu Evropského politického společenství, který se ve čtvrtek konal v Praze, vládla mezi evropskými lídry euforická nálada, nicméně dlouhodobé napětí mezi některými účastníky neskončilo, píše server Politico. Podle AP byl ústřední postavou schůzky na Pražském hradě francouzský prezident Emmanuel Macron. BBC píše, že rozhodnutí britské premiérky zúčastnit se summitu by mohlo znamenat novou fázi v postbrexitových vztazích Londýna s EU .

Macron v Praze: Válka skončí u jednacího stolu, ale podmínky určí Ukrajinci

Válka na Ukrajině nemůže mít čistě vojenské řešení, a musí skončit u jednacího stolu, domnívá se francouzský prezident Emanuel Macron. Za jakých podmínek se tak stane, záleží podle něj na Ukrajincích. Řekl to v rozhovoru pro zpravodajský server Hospodářských novin, slovenský deník Sme a polské noviny Dziennik Gazeta Prawna. Macron v něm také vyzval Evropu k vzájemné solidaritě a posílení společné evropské obrany.

Ruské hodnoty jsou protievropské, řekl Zelenskyj účastníkům summitu v Praze

Za mimořádnou příležitost k obnovení míru v Evropě pokládá čtvrteční první schůzku Evropského politického společenství (EPC) v Praze ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident země, která od února čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska, to řekl ve videovystoupení, kterým oslovil čtyři desítky státníků shromážděných na Pražském hradě. Rusko, které pozvánku do Prahy nedostalo, podle Zelenského svými hodnotami do Evropy nepatří.

Celoevropská hádka o energie. Morawiecki po příjezdu ostře zkritizoval Německo

Lídři desítek evropských zemí se v Praze sjíždí na summit i kvůli řešení energetické krize. Zatímco se však české předsednictví snaží najít celoevropské řešení, summit začíná v atmosféře ostré kritiky Německa. Masivní německá podpora spotřeby energií ničí jednotný evropský trh a Berlín nemůže diktovat energetickou politiku Evropské unie, řekl hned při příchodu na Pražský hrad polský premiér Mateusz Morawiecki.

Praha hostí evropský summit. „Věřím, že je to velký den pro Evropu,“ řekl Fiala

Pražský hrad hostí summit pro desítky zástupců evropských zemí. Účastníky vítá osobně předseda vlády Petr Fiala (ODS). „Věřím, že je to velký den pro Evropu,“ komentoval premiér setkání evropských lídrů. Kromě premiérů a prezidentů států Evropské unie se dnešního zasedání účastní například lídři Británie, Turecka či Ukrajiny. Po úvodním Fialově projevu promluví ke kolegům čtveřice mimounijních vůdců včetně britské premiérky Liz Trussové. Na dálku se s nimi spojí také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Katarský emír odletěl z Prahy, Brusel si nepřál jeho účast na neformálním summitu

Katarský emír Tamim bin Hamad Sání ve středu večer odletěl z Česka, potvrdil ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Důvodem podle něj bylo, že Brusel neodsouhlasil, aby se emír stal účastníkem neformálního summitu evropských zemí. Podle Deníku N, který na odjezd emíra upozornil, odcestoval do Londýna. Vládce Kataru do Česka přiletěl v úterý, ve středu jednal na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem a odpoledne s premiérem Petrem Fialou (ODS).

Setkání v Praze jsou signálem Rusku. Cílem je ho izolovat, řekl Borrell

Setkáním v Praze vysílá Evropa signál Rusku, řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Cílem je podle něj Moskvu dál izolovat, k čemuž přispívá i další, osmý balík unijních sankcí oznámený ve středu. Účinky omezení nicméně nepřijdou ze dne na den, řekl Borrell novinářům. „(Ruský prezident Vladimir) Putin kvůli sankcím zítra válku nezastaví,“ řekl Borrell. Podle něho ale Kreml pocítí například dopady na výrobu civilních i vojenských technologií.

Manévry v Praze. Na summit dohlédne i armáda, kolony státníků omezí dopravu

Pražský hrad bude ve čtvrtek a v pátek hostit zasedání lídrů nejen členských zemí Evropské unie, ale také dalších států kontinentu. Ve čtvrtek se totiž poprvé sejde Evropské politické společenství, na jehož zasedání bylo pozváno 44 zemí. V pátek naváže jednání hlav států a předsedů vlád zemí EU. Bezpečnost a doprovod účastníků unijního summitu zajistí stovky policistů z Prahy a z celé republiky, pravděpodobně se zúčastní i armáda. Dopravní uzavírky v plánu nejsou, od úterý do soboty je uzavřen celý areál Hradu.

Přes 40 prezidentů a premiérů míří do Prahy. „Česko může být lídrem nižší rychlosti“

Praha se chystá na pořádání velikého evropského summitu, kam se mají sjet desítky státníků včetně tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana nebo britské premiérky Liz Trussové. Setkání, dříve označované jako první zasedání nového evropského politického „klubu národů“, by mohlo napomoci vytvoření takzvané dvourychlostní Evropy.

Trojka v Teheránu: Odstraňování dolaru, ovládnutí Sýrie a sbližování Ruska s „jaderným“ Íránem

Právě skončený dvoudenní summit Ruska, Turecka a Íránu v Teheránu znamená významnou etapu v měnící se geopolitice na pozadí ruské vojenské intervence na Ukrajině. Pro ruského prezidenta Vladimira Putina to byla první mise mimo území bývalého Sovětského svazu od začátku války s cílem dokázat, že není přes sankce Západu izolován a naopak prezentovat odklon Moskvy od USA a Evropy.

Čína se oficiálně stala hrozbou pro NATO. Aliance už nepovažuje Rusko za partnera

Lídři Severoatlantické aliance po více než deseti letech přijali nový „strategický koncept“ popisující aktuální výzvy pro NATO a plány kolem bezpečnostní spolupráce. Dokument vydaný na aliančním summitu v Madridu se vzhledem k válce na Ukrajině obsáhle věnuje Rusku, které označuje za „nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost spojenců“. Dlouhodobý plán NATO ale poprvé zmiňuje i Čínu, která je rovněž vykreslovaná jako hrozba, všiml si web Politico.

NATO posílí jednotky na východě a vystupňuje praktickou podporu Ukrajině

Severoatlantická aliance posílí své východní křídlo a zároveň vystupňuje „praktickou podporu“ Ukrajině. Informovaly o tom členské státy ve středu ve společném prohlášení ze summitu NATO v Madridu. Země se navíc dohodly, že formálně spustí proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení jednotek rychlé reakce na 300 000 vojáků.

„Hrozba z Ruska je skutečná.“ USA pošlou do Evropy víc stíhaček, lodí i vojáků

Americký prezident Joe Biden ve středu na summitu Severoatlantické aliance v Madridu oznámil posílení amerických kapacit v Evropě kvůli ruské hrozbě, jež se projevila invazí na Ukrajinu zahájenou před více než čtyřmi měsíci. Biden ohlásil vyslání dvou letek nejmodernějších stíhaček F-35 do Británie, zvýšení počtu torpédoborců ve španělských přístavech ze čtyř na šest a vytvoření nového armádního velitelství v Polsku. Posílit se má také americká přítomnost v Rumunsku, a to dodatečnou brigádou o síle 5000 vojáků, a rovněž v Pobaltí, Německu a Itálii.

Turecko už nemá výhrady. Finsko a Švédsko se mohou stát členy NATO

Turecko upustilo od svých výhrad proti vstupu Švédska a Finska do Severoatlantické aliance, potvrdil večer před novináři generální tajemník NATO Jens Stoltenberg jen o pár minut starší vyjádření finského prezidenta Sauliho Niinistöa. Aliance nyní na začínajícím summitu v Madridu obě skandinávské země "pozve", aby se k ní připojily, vstup budou muset schválit také parlamenty všech stávajících třiceti členských států.

Summit NATO chystá nové závazky. Posílí jednotky „na zemi, moři i ve vzduchu“

Spojené státy chtějí dlouhodobě posílit svou vojenskou přítomnost v Evropě, zejména na východě kontinentu. Konkrétní prohlášení učiní Washington ve středu na summitu NATO v Madridu, oznámil dnes poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Jake Sullivan. Americký prezident Joe Biden doplnil, že USA jednají i se španělskou vládou o navýšení počtu vojenských lodí na základně u města Rota v Andalusii.

Velké země a Brusel stupňují tlak na změny hlasování v EU. Malé země by ostrouhaly

V posledních týdnech sílí tlak na změnu základních smluv EU tak, aby se změnil rozhodovací proces z většinového hlasování proti mnohde dosavadnímu nutnému konsenzu. To by značně znevýhodnilo menší země a v podstatě by je vehnalo do role pouhých statistů. Tento týden proběhl summit evropských lídrů. Končící francouzské předsednictví na něm řešilo především otázky zahraniční politiky, válku na Ukrajině a možnosti rozšíření Evropské unie.

Chceme společně nakupovat energie a doplnit jejich zásobníky, shodli se lídři EU

Evropská unie by se měla co nejdříve odstřihnout od všech ruských energií prostřednictvím urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům, energetických úspor a investic do infrastruktury. Shodli se na tom v úterý prezidenti a premiéři unijních zemí na závěr dvoudenního mimořádného jednání věnovaného dopadům ruské války na Ukrajině a související energetické krizi. Lídři vyzvali k zavedení společných nákupů energií a rychlému doplnění plynových zásobníků před zimní sezónou.

Koridory pro ukrajinské obilí. Lídři EU řeší, jak obejít blokované přístavy

Lídři členských zemí Evropské unie budou v úterý, tedy druhý den mimořádného summitu k dopadům ruské agrese vůči Ukrajině diskutovat o tom, jak napadené zemi pomoci vyvážet zemědělské produkty v době blokády jejích přístavů v Černém moři. Summit se podle návrhu závěrů chystá vyzvat k posílení exportu jinými cestami a vytvoření „koridorů solidarity“. Prezidenti a premiéři sedmadvacítky chtějí také na základě čerstvé unijní analýzy jednat o společných obranných strategiích.

Česko chce pozvat Zelenského na summit EU do Prahy

Česko by při předsednictví v Radě EU chtělo uspořádat summit, kterého by se zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl to ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (STAN). Zároveň poznamenal, že od původního záměru uspořádat více akcí v regionech mimo Prahu vláda spíše upouští. Vedou ji k tomu válka na Ukrajině a hluboké ekonomické problémy. Česko bude EU předsedat v druhé polovině roku.

USA pořádá virtuální celosvětový summit o covidu. „Pomůže nám ukončit epidemii,“ píše Bílý dům

Spojené státy budou 12. května spolupořádat světový summit o ukončení pandemie covidu-19 a o strategiích pro budoucí hrozby pro lidské zdraví. Oznámil to dnes Bílý dům. Virtuální jednání budou pořádat Spojené státy, Německo, Indonésie, Senegal a Belize. Německo teď předsedá skupině nejvyspělejších zemí G7, zatímco Indonésie je předsednickou zemí skupiny největších ekonomik G20.

Zdrženlivost, která byla namístě

Ze summitu NATO konaného předevčírem se obsáhle reportovalo o vůli Aliance pokračovat vůči Rusku v politice odstrašování. Znovu bylo potvrzeno, že na porušení svého území NATO zareaguje kolektivní obranou. Nereportovalo se o tom nejdůležitějším, poněvadž to bylo v závěrech summitu nepřítomné: Severoatlantická aliance nechce válku na Ukrajině eskalovat. Přitom takové náznaky byly. Hlavně naši polští spojenci dopředu vyhlašovali, že prezident Andrzej Duda na summitu formálně vznese žádost o vyslání „mírového konvoje NATO“ na Ukrajinu.

Lídři EU nad ránem pohrozili Rusku dalšími sankcemi

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie dnes nad ránem pohrozili Rusku dalšími robustními sankcemi za agresi na Ukrajině, neshodli se však na diskutovaném embargu na dovoz ruských energií ani jiných konkrétních krocích. Rusko podle nich musí přestat páchat válečné zločiny a umožnit lidem z ostřelovaných měst odejít či do nich dostat humanitární pomoc. Lídři v závěrech prvního dne bruselského summitu také slíbili vytvoření fondu solidarity pro Ukrajinu a další podporu pro uprchlíky i země, které je přijímají.

Fiala mluví o „jistých neshodách“ na summitu EU. Ukrajina ale zavřené dveře nemá

Lídři zemí Evropské unie chtěli na summitu ve Versailles poslat Ukrajině vzkaz, že o ni stojí a že má do Evropy dveře otevřené. Na začátku druhého dne jednání to řekl český premiér Petr Fiala, přičemž zmínil i jisté neshody mezi jednotlivými členy unie. Také hovořil o přípravě dalších sankcí proti Rusku a avizoval možnost dalších diskusí kolem mezinárodního platebního systému SWIFT. Podle Fialy summit EU přijal deklaraci odsuzující ruskou agresi a počítá s dalšími kroky, které je potřeba udělat.