Tag: válka na Ukrajině

Články k tagu

Ukrajina brzy pošle na frontu první vězně. Odvedenců může být až 15 tisíc

První vězni mobilizovaní do ukrajinských ozbrojených sil budou na frontě do konce léta, řekl v rozhovoru pro Financial Times ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska. „Za nejpříznivějších okolností“ jich může být postupně odvedeno do armády až 15 tisíc. Povolání vězňů do války umožňuje nový zákon schválený ukrajinským parlamentem v květnu. Podle ministra spravedlnosti Maljusky bylo už z vězení „propuštěno“ do služby 2872 vězňů, kteří v tuto chvíli už prochází vojenským výcvikem, trvat bude nejméně dva měsíce.

Tvrdá kritika Orbána z EU: „Cestou za Putinem a do Číny porušil evropské smlouvy“

Jen několik dní poté, co Maďarsko převzalo předsednictví v Radě EU, se jeho lídr Viktor Orbán dočkal tvrdé kritiky a diplomatického políčku. Politikům Evropské unie se nelíbí jeho nedávná cesta do Moskvy a Pekingu. Podle řady evropských politiků se tím dopustil porušení smluv, protože neměl k vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mandát a porušil několik evropských dokumentů o přístupu k válce na Ukrajině.

„Nezvratná cesta“ Ukrajiny do NATO skončí zánikem Ukrajiny, nebo NATO, zní z Ruska

Aktivity Severoatlantické aliance představují závažnou hrozbu pro národní bezpečnost Ruska a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety. Slib summitu přiznat členství Ukrajině dnes odsoudil také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv

Dopis diplomatů a akademiků vyzývá k míru na Ukrajině předtím, než bude pozdě

Ve Velké Británii vznikl otevřený dopis vyzývající k příměří na Ukrajině. „Vyzýváme světové lídry, aby takovou iniciativu zahájili nebo podpořili. Čím déle bude válka pokračovat, tím více území Ukrajina ztratí a tím více bude růst tlak na eskalaci až do jaderné úrovně,“ stojí v dopise, jehož autory jsou mimo jiné emeritní profesoři Robert Skidelsky z University of Warwick a Richard Sakwa z University of Kent. Dopis zveřejnil server Financial Times.

V Polsku vzniká legie Ukrajinců žijících v EU

Ukrajina, která se snaží přesvědčit Ukrajince žijící v Evropě ke vstupu do své armády, vytváří novou jednotku, takzvanou Ukrajinskou legii, která má vzniknout a být vycvičena v Polsku, uvedla ve středu agentura AFP s odvoláním na dřívější vyjádření ukrajinského ministra obrany Rustama Umerova na sociálních sítích. Varšava je naopak ohledně nového projektu „velice diskrétní“, poznamenala AFP. Do jednotky, která ještě oficiálně nevznikla, se podle polské rozhlasové stanice už hlásí stovky zájemců.

„Členství Ukrajiny v NATO je nezvratné.“ Summit chystá komuniké

Do závěrečného komuniké probíhajícího summitu NATO ve Washingtonu by se podle New York Times měla dostat i formulace o „nezvratnosti členství“ Ukrajiny v NATO. Tuto formulaci podpořil i český prezident Petr Pavel či finský prezident Alexander Stubb. Komuniké však budou muset na závěr jednání schválit všechny státy NATO, současný dokument se tak může změnit. Na summitu se jednalo i o letounech F-16 pro Ukrajinu či posílení obranného průmyslu a obranyschopnosti jednotlivých členů vojenského paktu.

Medveděv: Rusko musí i po podpisu míru obsadit celou Ukrajinu. „Rozdrtit zmiji“

Bývalý ruský prezident a v současnosti místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv opět pohrozil Ukrajině. Podle něj je nutné, aby Rusko obsadilo celou Ukrajinu. A to i v případě, že by Moskva s Kyjevem nyní podepsaly mír. Podle Medveděva se totiž dříve či později dostanou na Ukrajině k moci „radikální síly“. Medveděv hrozí Ukrajině a jejím spojencům dlouhodobě, několikrát pohrozil jadernými zbraněmi. O jeho současných výrocích informují například The Moscow Times.

Zbraně Ukrajině: NATO spouští nouzový plán proti Trumpovi

Severoatlantická aliance lépe zabezpečí organizaci své vojenské pomoci Ukrajině z obavy před jejím omezením pod taktovkou možného příštího prezidenta USA Donalda Trumpa. Plán NATO se týká změn v mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu. Je to z důvodu řady Trumpových výroků směrem k Ukrajině, informuje server Bild. Mezi takové Trumpovy výroky patří prohlášení, že v případě jeho zvolení v listopadových volbách ukončí ruskou válku na Ukrajině „do 24 hodin“.

Stoltenberg od summitu NATO očekává shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu

Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu.

Rusko hlásí pokusy o atentáty. Cílem měla být i letadlová loď Admirál Kuzněcov

Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a server Kommersant. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.

Šéf NATO: Ruská agrese je největší bezpečnostní krizí za poslední generace

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.

„Jsou odpadem lidstva.“ Lipavský si po útoku na ukrajinskou nemocnici předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) v úterý nechal do Černínského paláce předvolat ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli pondělnímu ruskému vzdušnému úderu na ukrajinská města. Uvedl to mluvčí úřadu Daniel Drake. Při ruském útoku podle ukrajinských úřadů zahynuly více než čtyři desítky lidí včetně čtyř dětí, téměř dvě stovky osob utrpěly zranění. Útok zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, kde se léčí také děti s onkologickými nemocemi.

Kreml trvá na tom, že nemocnici v Kyjevě nezasáhly ruské síly. Ukrajina ukázala důkaz

Kreml trvá na tom, že ruské síly při pondělním úderu na ukrajinské cíle nemocnici v Kyjevě nezasáhly. Řekl to dnes kremelský mluvčí Dmitrij Peskov. Zopakoval, že Moskva neútočí na civilní cíle. Podle ruských agentur se odkázal na pondělní tvrzení ruského ministerstva obrany, které uvedlo, že škody způsobil pád rakety ukrajinské protivzdušné obrany. Důkaz Peskov neposkytl, podotkla agentura Reuters. Ukrajinská tajná služba SBU dříve uvedla, že dětskou nemocnici zasáhla ruská střela s plochou dráhou letu Ch-101.

Ukrajina v noci zaútočila drony na strategické cíle v Rusku

Ruská protivzdušná obrana zničila 38 dronů, které Ukrajina vypustila v noci, uvedlo dnes ruské ministerstvo obrany. Ruská obrana zničila tři drony nad Belgorodskou oblastí, sedm dronů nad Kurskou oblastí, dva nad Voroněžskou, 21 bezpilotních letounů nad Rostovskou a pět dronů nad Astrachaňskou oblastí, dodalo ministerstvo. Terčem náletu dronů se podle listu Kommersant stala i Volgogradská oblast. Letiště ve Volgogradu a v Astrachani kvůli útokům dronů omezila přílety a odlety.

Summit NATO: Válečné plány pro Ukrajinu, přesun štábu do Německa a brzda pro Zelenského

Z hlediska další podpory Ukrajiny i směřování aliance jde o naprosto zásadní jednání. Summit NATO ve Washingtonu se uskuteční už potřetí ve vypjaté atmosféře probíhající války na Ukrajině a 75 let od založení paktu. Co může třídenní jednání přinést? Ukrajina si od něj slibuje nejen další zbraně a peníze do války s Ruskem, které jistě dostane, ale také otevření dveří do aliance. Pevný časový rámec je ale za současného vývoje konfliktu nereálný.

Strategická dohoda: Polsko by mělo podle Zelenského ničit ruské rakety nad Ukrajinou. Tusk: Ještě to není dořešeno

Šéf polské vlády Donald Tusk a prezident Ukrajiny Volodomyr Zelenskyj podepsali v pondělí ve Varšavě dokument o vzájemné pomoci. Jedná se o "vysoce strategickou" dohodu o bezpečnostní spolupráci mezi Polskem a Ukrajinou. Zelenskyj zdůraznil, že dohoda zahrnuje vytvoření a výcvik Ukrajinské legie na polském území z dobrovolníků z Evropy. Dokument má dále obsahovat ustanovení týkající se sestřelování ruských raket a dronů Polskem na územím Ukrajiny, které směřují na polské hranice.

Ruský útok si podle Kyjeva vyžádal 31 mrtvých, Zelenskyj slíbil odplatu

Rozsáhlé ruské vzdušné útoky z dnešního rána si v Kyjevě a Dněpropetrovské oblasti vyžádaly dohromady 31 mrtvých a 125 zraněných. O zvýšení bilance odpoledne informovalo ukrajinské ministerstvo vnitra. Za útok, který v ukrajinské metropoli zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, slíbil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odplatu. Chce také schůzi Rady bezpečnosti OSN, uvedla agentura Reuters. Rusko uvedlo, že útočilo na zařízení vojenského průmyslu a letecké základny, nikoliv na civilní cíle.

„Nejhorší útok za poslední dva roky.“ Rusko udeřilo za bílého dne, zasáhlo i dětskou nemocnici

Celková bilance obětí pondělního rozsáhlého ruského vzdušného útoku na Ukrajinu vzrostla na 20 mrtvých a zhruba 50 zraněných, uvedlo ukrajinské ministerstvo vnitra. Nejméně sedm mrtvých hlásí Kyjev, podle jehož starosty Vitalije Klička šlo o jeden z nejhorších útoků na metropoli od začátku invaze. Zásah tam utrpěla mimo jiné dětská nemocnice. V Kryvém Rihu v centrální části Ukrajiny pak útok zabil deset lidí a dalších 31 zranil. Ve všech ukrajinských oblastech byl dopoledne vyhlášen letecký poplach

Ukrajinci nám chtěli ukrást strategický bombardér, stěžuje si Rusko

Ruská tajná služba FSB uvedla, že překazila pokus Kyjeva unést strategický bombardér Tu-22M3 ruských vzdušných sil a přeletět s ním na Ukrajinu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení ruské kontrarozvědky. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská tajná služba SBU na žádost o komentář bezprostředně nereagovala. FSB v prohlášení dále uvedla, že Rusko během operace získalo informace, které pomohly jeho silám provést úder na letiště Ozerne na severozápadě Ukrajiny.

VIDEO: „Putine, pomozte.“ Ruští vojáci o berlích se brání návratu na frontu

Ruská válečná blogerka Anastasia Kaševarová zveřejnila na sociálních sítích video s ruskými zraněnými vojáky, kteří jsou posíláni na bojiště, aniž by byli plně vyléčení. Záběry zachycují skupinu padesáti ruských vojáků, kteří byli vysláni do prvních linií, přestože jsou zranění, léčí se a mají berle, dlahy a jiné fixátory. Na videu se obrací na vojenskou prokuraturu, ministra obrany i prezidenta Vladimira Putina s tím, že jsou jejich poslední nadějí.

Každý třetí Rus by byl pro jaderný úder proti Ukrajině, vyplývá z průzkumu

Stále více Rusů by považovalo jaderný úder na Ukrajinu za oprávněný, těsná většina je však nadále proti. Vyplývá to z průzkumu, který tento týden zveřejnilo nezávislé středisko Levada. Zhruba každý třetí Rus se domnívá, že jaderný úder proti Ukrajině by byl oprávněný. Celkový počet podporovatelů jaderného útoku se tak za poslední rok zvýšil o pět procentních bodů.

Rusko vyhlásilo výjimečný stav v části Voroněžské oblasti

Ruské úřady vyhlásily výjimečný stav v části Voroněžské oblasti, kde před tím podle nich trosky sestřelených ukrajinských dronů spadly na sklad, jenž začal hořet a začaly v něm explodovat výbušniny. Informovala o tom ruská agentura TASS. Gubernátor regionu Alexandr Gusev na platformě Telegram sdělil, úřady evakuují některé obyvatele v Podgorenském okrese a nikdo nebyl zraněn.

Na co se ptal Viktor Orbán prezidenta Putina v Moskvě

Maďarský premiér Viktor Orbán v pátek nečekaně přiletěl do Moskvy, aby jednal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o válce na Ukrajině a možnosti míru. Stalo se tak poté, co tento týden rovněž navštívil prezidenta Volodymyra Zelenského v Kyjevě. Cesta do Moskvy však vzbudila u evropských elit vlnu nesouhlasu a řadu odsuzujících výroků. O čem vlastně mluvil Orbán s Putinem, to maďarský premiér při cestě z Moskvy krátce řekl Rogerovi Köppelovi ze švýcarského týdeníku Weltwoche.

Le Penová: Pokud vyhrajeme, zabráníme vyslání francouzských vojáků na Ukrajinu

Marine Le Penová slíbila, že pokud se premiérem stane Jordan Bardella, zabrání Kyjevu používat francouzské zbraně dlouhého doletu k úderům v ruském vnitrozemí a zmaří případný pokus francouzského prezidenta Emmanuela Macrona vyslat francouzské vojáky na Ukrajinu. Faktická šéfka Národního sdružení (RN), které i přes očekávané ztráty ve druhém kole nedělních parlamentních voleb má šanci zvítězit, to prohlásila v rozhovoru pro CNN.

Orbán vyjednával s Putinem o Ukrajině. „Naše zájmy nezastupuje,“ ozval se Fiala

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podle svého vyjádření jednal v Moskvě s maďarským premiérem Orbánem o možnostech urovnání války na Ukrajině a o případných základech budoucí bezpečnostní architektury v Evropě. Informovala o tom agentura TASS. Šéf maďarské vlády Orbán podle agentury Reuters označil příštích šest měsíců jako mírovou misi. Maďarsko od pondělí na půl roku přesedá Radě EU.

„Mírová mise pokračuje,“ vzkázal Orbán z Moskvy. K jednání nemá mandát EU ani NATO

Premiér Maďarska Viktor Orbán vyrazil do Moskvy na bilaterální návštěvu ruského prezidenta Vladimira Putina. Tento akt vůdce země, která od pondělí předsedá Radě EU, vyvolal rozsáhlou kritiku napříč Evropskou unií. Lídři členských zemí tvrdí, že Orbán pro tuto cestu nedostal žádný mandát. Na sociálních sítích se objevilo video premiérovy delegace v moskevských ulicích a on sám zveřejnil první fotografii s komentářem: "Posloužíme jako důležitý nástroj k prvnímu kroku k míru." Na to zareagoval polský premiér Donald Tusk.

Putin bere vážně Trumpovy návrhy ohledně míru. Tálibán označil za spojence v boji proti teroru

Ruský prezident Vladimir Putin bere vážně návrhy amerického exprezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná. "Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je "klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. "Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.

„Invaze je nejbolestnější film, na kterém jsem kdy pracoval“

Konečně vidíte, o čem všichni tak často přemýšlíme: každodenní život obyčejných Ukrajinců po 24. únoru 2022. Práci učitelek na základce, které se v krytu snaží nepřerušovat dětem výuku zeměpisu. Radost mladého páru, který si právě domů přinesl novorozeného syna. Cvičení zraněných vojáků a vojaček, lidí s náhradami končetin, kteří se v rehabilitačním středisku učí znovu chodit. Ukrajinskou svatbu, kde ženich i při obřadu zůstává v uniformě, a je jasné, že se brzy vrací do první linie.

Orbán v pátek letí do Moskvy za Putinem. „To nemůže být pravda,“ diví se Tusk

Maďarský premiér Viktor Orbán se v pátek 5. července setká v Moskvě s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. S odvoláním na svůj zdroj z maďarské vlády o tom informoval maďarský servis Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL). V úterý se Orbán, jehož země od pondělí předsedá Radě Evropské unie, setkal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Na zprávu reagoval polský premiér Donald Tusk.

„Mírové soužití států už se zdá nemyslitelné.“ Temné vize české tajné služby

Naplňují se temné vize společnosti žijící v permanentním konfliktu znepřátelených bloků, uvádí svou výroční zprávu Vojenské zpravodajství (VZ). Podle zpravodajců se už roky zhoršuje bezpečnostní situace a myšlenka na mírové soužití států už je dávno zapomenuta. Jedna ze tří českých tajných služeb veřejnou část své výroční zprávy zveřejnila dříve, než je obvyklé, patrně v souvislosti s tím, že je pod ní podepsaný dosavadní šéf Jan Beroun. Po Berounovi, který vedl VZ od roku 2014, převzal funkci na začátku července Petr Bartovský.