Vyhlášená berlínská klinika Charité přestala očkovat vakcínou od společnosti AstraZeneca své zaměstnankyně mladší 55 let. Agentuře DPA to řekla mluvčí kliniky Manuela Zinglová. Krátce poté oznámila berlínská senátorka zodpovědná za oblast zdravotnictví Dilek Kalayciová, že německá metropole pozastavuje vakcinaci AstraZenekou pro všechny lidi mladší 60 let.
Rada vlády pro zdravotní rizika v úterý podpořila posunutí termínu druhé dávky očkování proti covidu-19, které už dříve avizoval ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) a prosazoval i její člen, epidemiolog Petr Smejkal. Vakcíny Pfizer a Moderna se budou nově registrovaným podávat po 42 dnech, napsali na twitteru zástupci ministerstva zdravotnictví.
Děti nejsou proti koronaviru imunní, přestože jim nehroží těžký průběh nemoci covidu-19. Jejich očkování sice není urgentní, ale pokud se zanedbá, mohou si časem vypěstovat vlastní variantů viru, která je už může ohrozit, myslí si molekulární genetik Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Podle deníku The Telegraph chce Velká Británie očkovat děti už v srpnu, zatím ale čeká na výsledky studie Oxfordské univerzity.
Po třech měsících vakcinace stále nejsou naočkované nejohroženější skupiny obyvatel. V případě lidí nad 80 let dostaly vakcínu dvě třetiny ze zhruba 441 100 osob této věkové kategorie, obě dávky má sotva polovina z nich. U seniorů mezi 70 a 79 lety nedostalo ještě ani první dávku okolo 60 procent osob. Podle odborníků bylo zásadní chybou neočkovat od začátku chronicky nemocné – ti se mimo strukturu praktických lékařů dostali k registraci do systému až v polovině března. Přitom těmto rizikovým skupinám hrozí těžký průběh onemocnění covidu-19.
Prodloužení intervalu mezi jednou a druhou dávkou vakcíny by mohlo zachránit stovky lidských životů, očkování učitelů byl nesmysl. Shodli se na tom v neděli odborníci v pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News. Odborníci uvedli, že v Česku na delším intervalu mezi vakcinacemi panuje odborná shoda. Podle nich to brzdí ministerstvo zdravotnictví coby logistický problém. Epidemiolog a člen poradního týmu vlády Petr Smejkal řekl, že jediné, co brání prodloužení doby vakcinace, jsou logistické problémy.
Desítky milionů vakcíny AstraZeneca, které byly nalezeny ve skladu v Itálii, pochází z továrny v Nizozemsku společnosti Halix, kterou spoluvlastní německý investor a jeden z nejbohatších Němců Walter Droege. Informoval o tom server Focus.de. EU se potýká s nedostatkem vakcín, o to větší pozornost vyvolala zpráva, když italští inspektoři před několika dny objevili ve skladu americké firmy Catalent nedaleko Říma 29 milionů „utajených“ dávek vakcín společnosti AstraZeneca.
Problémům s dodávkami a komunikačním zmatkům se nevyhnula ani nejnověji schválená vakcína. Přípravek od Johnson & Johnson má dorazit do České republiky v průběhu dubna, velkou neznámou je ale výsledný objem. Dle vládní strategie se počítalo se 185 tisíci dávkami, následně ale premiér Andrej Babiš (ANO) uvedl, že v příštím měsíci od americké farmaceutické firmy nedorazí nic. „Nedorozumění“ pak upřesnil ministr zdravotnictví Jan Blatný s tím, že do ČR nakonec přijde až 40 tisíc dávek.
Evropská unie v pátek slíbila rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči EU. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v unii. Členské země bloku by se podle něj mohly v několika příštích dnech či týdnech dočkat 17 milionů dávek ze zásilky objevené tento týden v Itálii.
Lékový ústav zaznamenal za poslední týden čtyři případy úmrtí, která nastala po očkování proti covidu-19. Celkem jich eviduje 25. Hlášení odeslal do evropské databáze nežádoucích účinků, kde se případy posuzují. K úternímu večeru lidé nahlásili 2288 podezření na nežádoucí účinky vakcín proti covidu-19, což je o 365 více než před týdnem. Vyplývá to z informací, které dnes Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) v pravidelném hlášení zveřejnil. SÚKL uvádí, že všechna hlášení o úmrtích jsou v ČR důkladně hodnocena a následně je posuzuje také výbor Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA),
Nedostatečné množství vakcín v Česku těžce dopadá na rychlost očkování i ochranu těch nejrizikovějších. Jedním z konkrétních důsledků je například nemožnost víc očkovat proti covidu-19 o víkendech – podle krajských koordinátorů jednoduše není čím. Chybějící vakcíny trápí i praktické lékaře, kteří se do procesu zapojili na začátku března. Ti hlásí úmrtí pacientů, kteří se svého termínu nedožili, případně kteří se během dlouhého čekání stihli nakazit. Vláda Andreje Babiše (ANO) se navíc dostala pod palbou za to, že vloni šetřila na objednávkách vakcín.
Pokud evropští lídři schválí na svém summitu opatření na omezení exportu vakcín, bude to z dlouhodobého hlediska pořádná rána. Krátkodobě to Evropanům pomůže méně, než by se zdálo.
Ruský prezident Vladimir Putin byl v úterý naočkován ruskou vakcínou proti koronaviru. Vakcinace proběhla v soukromí a nejsou z ní žádné fotografie. „Budete muset věřit našemu slovu,“ uvedl mluvčí prezidenta Dmitrij Peskov. Kreml také neupřesnil, kterou ze tří ruských vakcín byl prezident naočkován, informuje CNN. V minulém týdnu se nechali naočkovat premiéři Británie či Francie Boris Johnson a Jean Castex, nyní se k nim přidal i ruský prezident Vladimir Putin. Očkování probíhalo nezvykle za zavřenými dveřmi.
Česko nasmlouvalo dodávky vakcín tak, aby se do konce srpna či začátku září proočkovalo osm milionů lidí. Do konce června by očkování mělo mít šest milionů osob. Na dnešní konferenci Univerzity Karlovy o roku s covidem to řekl ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO). Podle něj jsou dohodnuté dodávky očkovacích látek dostatečné. Blatný tak reagoval na kritiku, že si ČR objednala méně vakcín, než mohla. Podle serveru IHNED.cz česká vláda objednala 81,1 procenta z dávek, na které mělo Česko od Evropské komise podle počtu obyvatel nárok.
Hospodářské noviny, konkrétně bruselský reportér Ondřej Houska, odvedly skvělou investigativní práci. Přímo z dokumentů zjistily, že vláda Andreje Babiše nevyužila celou možnost objednávky vakcín, kterou jí nabízel společný nákup v rámci Evropské unie. Využila ji jen z 81,1 procenta. Do konce června bude mít očkování jen pro 44 procent dospělých. Hůř už jsou na tom jen Bulhaři, Chorvati, Slováci a Lotyši.
Vakcína proti nemoci covid-19 od firmy Johnson & Johnson v dubnu do Česka nedorazí. Premiér Andrej Babiš (ANO) to dnes řekl rozhlasové stanici Frekvence 1. Ale už 9. března agentura Reuters informovala, že společnost má velké problémy dodávky do Evropy dodat a EU je s tím seznámena. Přesto ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) zarputile ještě v pátek uváděl, že Johnson & Johnson dodá do České republiky v dubnu desítky tisíc dávek.
Americká společnost Pfizer po své zatím úspěšné vakcíně proti nemoci covid-19 plánuje využít tuto genovou technologii k vývoji nových vakcín proti jiným virům, napsal podle agentury Reuters v úterý deník Wall Street Journal. Ale dá sbohem německé firmě BioNTech, která za novou technologií stojí. Akcie BioNTechu se prudce propadly. Americký výrobce léčiv, který vyvinul vakcínu proti covid-19 spolu s německým partnerem BioNTech, je připraven pokračovat v technologii mRNA už sám na základě svých zkušeností z minulého roku.
Alespoň jednu dávku vakcíny proti nemoci covid-19 zatím dostal v Česku víc než milion lidí, obě potřebné dávky má 371 235 obyvatel. Od konce prosince, kdy se v zemi začalo očkovat, podali zdravotníci dohromady téměř 1,38 milionu dávek, minimálně jednou dávkou bylo k pondělnímu večeru očkováno přesně 1 007 422 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. V Česku žije zhruba 10,7 milionu obyvatel.
V současné chvíli hrozí Evropská unie pozastavením vývozu vakcín, které si nasmlouvaly a zaplatily cizí státy, ze svého území a chystá se žalovat firmu AstraZeneca za to, že nestíhá dodávat vakcíny dostatečně rychle. Jaký to přesně dává smysl, když zároveň jiné orgány vyvolávají takovou nedůvěru v AstraZeneku.
Rusko dokončilo úplné klinické testy proticovidové vakcíny Sputnik-Light, která vyžaduje jen jednu injekci, uvedl Reuters s odvoláním na ministra zdravotnictví. Prezident Vladimir Putin podle ruských médií oznámil, že v úterý se nechá proti covidu-19 očkovat. Šéf Kremlu podle listu Kommersant neupřesnil, jakou vakcínu dostane. To podle agentury Interfax nesdělil ani prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, dodal však, že samozřejmě půjde o ruský přípravek.
Někteří zájemci o očkování proti covidu-19 musí čekat celé měsíce, než se dostanou k vakcíně. Zhruba čtyři týdny od rezervace termínu čekají i lidé, kteří se chtějí nechat očkovat ve velkých pražských nemocnicích, ukazují otevřená data webu ockovani.opendatalab.cz. Rychlost „odbavování“ zájemců o očkování ale diktuje převážně dostatek vakcín.
Evropská unie nepotřebuje ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V a je schopna do 14. července dosáhnout imunity na kontinentu s využitím dostupné evropské produkce. Uvedl to dnes podle agentury Reuters evropský komisař pro jednotný trh Thierry Breton. Mezitím ale státy jako Francie, Německo, Itálie a Rakousku už dohadují s Rusy její výrobu ve svých zemích.
Andrej Babiš se neustále kasá, jak on sám osobně objednává a zařizuje po světě různé léky na covid. Je to dost bizarní exhibice mikromanagementu. V normálních civilizovaných zemích to zpravidla dělají vládní zmocněnci nebo obchodníci. Andrej Babiš je ale posedlý myšlenkou, že tak skvěle jako on nikdo jiný obchodovat neumí.
Skoupit zásoby vakcíny společnosti AstraZeneca ze zemí, které od látky daly ruce pryč – podle expertů možnost, jak naplnit prázdné sklady a zrychlit tempo očkování v České republice, za které vládu opozice neustále tepe. Kabinet se ale brání, podle něj více vakcín prostě sehnat nelze. Navíc státy, které očkování AstraZenekou pozastavily, své zásoby rozprodat odmítly, sdělil deníku Echo24 premiér Andrej Babiš.
Vakcína AstraZeneca skutečně ve vzácných případech způsobuje krevní sraženiny. K takovým závěrům došly nezávisle na sobě dva vědecké týmy. Podle výzkumníků jsou krevní sraženiny vzácnou autoimunitní reakcí na vakcínu. Zároveň dodávají, že vakcína je i nadále bezpečná. Je podle nich jen nutné u pacientů včas odhalit tuto reakci na základě krevních testů a podat léky na ředění krve. Informuje například Wall Street Journal či DW.
