Růst cen výrazně přeskočil očekávání expertů i České národní banky a podle některých analytiků „vyráží dech“. Jde o největší meziroční růst cen za posledních třináct let. S dopadem do peněženek však musí lidé počítat i v dalších měsících. Kvůli politickému tlaku a rekordnímu zdražování emisních povolenek si podle analytiků mohou lidé připlatit za elektřinu až tisíce korun, růst spotřebitelských cen bude pak zřejmě zrychlovat i v dalších měsících, kdy by inflace mohla dosáhnout až k hranici pěti procent.

Meziroční inflace v srpnu stoupla na 4,1 procenta z červencových 3,4 procenta a byla tak nejvyšší od listopadu 2008. Vliv na to mělo zdražení zboží i služeb téměř ve všech oddílech spotřebního koše, nicméně nejvíce se na tom podepsaly vyšší ceny za bydlení, jehož dostupnost se s každým rokem stává kritičtější.

Podle analytiků inflace ještě poroste a ke konci roku by se mohla přiblížit až k pěti procentům. „Inflace bude dál růst. Další meziměsíční skoky už nemusí být tak výrazné, ale růstový trend bude setrvalý, a hlavně mnohem delší, než předpokládá ministerstvo financí v predikci, podle které tvoří rozpočet na příští rok,“ uvedl pro deník Echo24 hlavní ekonom investiční skupiny Natland Petr Bartoň.

To je podle Bartoně zásadní problém. „Vyšší než (špatně) predikovaná inflace sice zvýší výběr některých daní (zejména DPH), na druhou stranu však zvýší výdaje oproti oficiálnímu plánu. Některé automaticky, například zákonnou valorizací důchodů, některé politicky. Státní zaměstnanci zvýší kvůli inflaci platové požadavky a ministři budou více zvyšovat zvláštní odměny,“ dodal Bartoň.

Podle analytika UniCredit Bank Patrika Rožumberského se pak bude nadále promítat zdražování v souvislosti s dopady koronavirové epidemie ve službách či rychlém růstu cen nemovitostí. „V cenových tlacích souvisejících s vývojem na globálních trzích budou hrát roli vysoké ceny potravin, mezinárodní přepravy, elektřiny, plynu a dalších surovin a materiálů,“ uvedl Rožumberský.

Výrazně zasáhnout české domácnosti pak může zdražování elektřiny, plynu či uhlí. Analytici očekávají, že si lidé nejpozději na podzim připlatí až tisíce korun. Velkoobchodní ceny elektřiny totiž ženou nahoru rekordní ceny takzvaných emisních povolenek. Ty platí uhelné elektrárny či průmyslové podniky za tunu oxidu uhličitého (CO2) vypuštěného do atmosféry. Cena emisních povolenek v EU minulý týden poprvé překročila 60 eur (přes 1500 Kč) za tunu, aktuálně podle dat burzy Intercontinental Exchange (ICE), která ceny sleduje, cena činí kolem 62,5 eura za tunu.

Systém obchodování s povolenkami je hlavním nástrojem EU k omezování emisí skleníkových plynů a byl zprovozněn v roce 2005. Za poslední rok se cena povolenek zhruba zdvojnásobila. Přispěly k tomu ambicióznější cíle pro snižování emisí a rekordní ceny plynu. „Energie pro domácnosti určitě v ceně porostou, u elektřiny pravděpodobně více než ostatních energií. Ale je to spíše z administrativních než tržních důvodů, neboť významně roste cena emisních povolenek a zároveň politický tlak na energetickou změnu,“ dodal Bartoň.

Podle Bartoně k „dokonalé bouři zdražování“ přispívá i domácí poptávka, kterou vyživuje obří státní zadlužování. „Ekonomika tak produkuje méně, na druhou stranu je v ní nesrovnatelně více peněz, které si chtějí něco koupit. V komunismu by se prodloužily fronty před obchody. V demokratické zemi se nutně zvedají ceny,“ uvedl Bartoň.

Na to upozorňuje i hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Vliv na inflaci má podle něj i extrémní růst mezd a státní zachraňování zaměstnanosti na dluh programy typu Antivirus, bez nichž by pracovní místa zanikala. „Navíc stát ve druhém čtvrtletí 2021 mimořádně odměňoval zdravotníky, což pomohlo nafouknout mzdovou bublinu,“ uvedl Kovanda. Lidé podle něj dopad zdražování plošně pocítí v následujících měsících, kdy podle něj dojde ke zdražování potravin, které už se projevuje ve světě, navíc citelně zdraží energie v domácnostech. „Češi zatím inflaci plošně nevnímají v té míře, v jaké se její úder ve skutečnosti dostavuje nebo ještě dostaví,“ dodal Kovanda.

S výhledem na vývoj inflace tak podle ekonomů roste pravděpodobnost, že bankovní rada ČNB na měnovém zasedání na konci září zvýší základní úrokovou sazbu razantněji, tedy o půl procentního bodu na 1,25 procenta. Samotná ČNB uvedla, že srpnová meziroční inflace byla o jeden procentní bod vyšší, než odhadovala. „Zveřejněná data představují výrazné proinflační riziko stávající prognózy ČNB, které jde ve směru výraznějšího nárůstu úrokových sazeb ve srovnání s dosavadním výhledem,“ uvedl v souvislosti s inflací ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.