Poslední roky výrazně proměnily tradiční české obědy i vysedávání v hospodách či restauracích. Letošní zdražování vyhání vzhůru ceny. Zkušenosti restauratérů potvrzují po období covidu další změny v chování zákazníků. Zatímco tržby se někde kvůli zdražování, ale i srovnání s minulým „covidovým“ podzimem, zvyšují o desítky procent, lidé si dopřávají méně a utrácí při tom v porovnání s minulým rokem více peněz.

Jak ukazují data poskytovatelů služeb pro restaurace či hospody, ceny se blíží postupně k dříve nepředstavitelným „milníkům“. V některých podnicích už cena obědů přeskočila hranici dvou set korun, v Praze se pak mluví například o překročení hranice 70 korun za půllitr piva.

„Na našich datech v živém přenosu sledujeme trend neustále rostoucích cen v restauracích. Hranici dvou set korun považujeme za skoro magickou, při které si lidé již rozmyslí, zda si k obědu dají i nápoj, anebo zůstanou jen u hlavního jídla. Průměrné ceny sice tuto hranici zatím nepřekonaly, ale jsou jí již velmi blízko,“ řekl Lukáš Kovač zakladatel a CEO společnosti Qerko. V průměru podle dat společnosti vzrostla cena oproti lednu minulého roku o 61 korun. Medián cen hlavního jídla je v republice na 162 korunách, s nápojem je to však už přes 180 korun.

Také podle dat společnosti Dotykačka ceny výrazně meziročně narostly, v některých regionech i o téměř 20 procent. V průměru se od loňského listopadu ceny podle indexu společnosti zvýšily o 12 procent. Nejvíce pak na severu republiky, kde například v Libereckém kraji došlo k nárůstu až o 18 procent.

Restauracím i hospodám přitom stoupají zároveň tržby, někdy velmi výrazně, ovšem také v porovnání s „covidovým“ rokem 2021. „Souhrnný nárůst tržeb za celou republiku je 36 procent. Situace se ale značně liší region od regionu. Například v Plzeňském kraji dosahuje meziroční rozdíl jen 26 procent, zatímco hned v sousedním Jihočeském kraji je číslo víc než dvojnásobné, celých 58 procent,“ uvedl ředitel Dotykačky Petr Menclík. „Hodnoty oscilující kolem celorepublikového průměru vidíme především v Čechách, na Moravě jsou nárůsty oproti listopadu 2021 výraznější, téměř k 50 procentům,“ dodal.

Se zdražováním se pak mění podle dat i průměrná velikost útraty. V listopadu tak za jednu návštěvu nechali lidé ať už v restauraci, hospodě či kavárně v průměru téměř 250 korun, tedy o necelých 11 procent více než loni. V pražských restauracích to bylo v průměru dokonce téměř 390 korun.

„Může se zdát, že v hospodách se zdražovalo nejmíň, ale je to spíš o tom, že lidé nyní objednávají menší množství položek, než byli v minulosti zvyklí. Ten, kdo si běžně dával pět piv, už si dá třeba jen čtyři,“ uvedl Petr Menclík. V malých obcích se pak průměrná útrata meziročně zvedla nejvíce, o 20 procentních bodů na 305 korun, stojí za tím zřejmě konec řady levnějších podniků v posledních letech.

I podle dat společnosti Edenred za oběd v restauraci Češi letos v listopadu utratili průměrně 176 korun, v meziročním srovnání asi o 25 korun více. Proti roku 2019 hospody prodaly o 31 procent obědů méně. I když Češi za oběd utratili více, reálné příjmy z prodeje jídel kvůli rostoucím nákladům restauracím klesly, stojí ve zprávě. Oběd v Praze letos v listopadu podle ní stál přibližně 199 korun, tedy o 42 korun více než loni stejnou dobou. V Brně pak cena oběda proti minulému roku vzrostla zhruba o 39 korun na 188 korun. V Praze a v Brně se však zdražuje pomaleji než v menších městech, vyplývá z dat společnosti.

A růst mají i v dalším roce dále i ceny piva. Ačkoliv se v letošním roce navrátila podle Svazu pivovarů a sladoven část zákazníků z „garáží“ zpět do hospod, za dalším zdražováním bude stát zřejmě slabá úroda chmele a také další růst nákladů.

„Špatná úroda chmele představuje zásadní důvod růstu jeho ceny. Zdražující chmel společně se zdražováním energií a obalového materiálu jsou pak hlavními příčinami růstu cen piva. To letos všechny tuzemské pivovary citelně zdražují, leckdy i o více než deset procent. A s podobným zdražením je třeba počítat také v příštím roce,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.