Na první pohled to vypadá jako dobrá zpráva. Schodek státního rozpočtu se po několika měsících hlubokých propadů, kdy existovaly obavy, že pokud to půjde tímto tempem dál, neskončí země s deficitem plánovaných 295 miliard korun, ale spíš někde ke 400 miliardám korun, začal snižovat.

Ke konci září skončilo hospodaření státu deficitem 181 miliard korun. Když se připočtou odvody a příjmy do rozpočtu z Evropské unie, dosahuje schodek 214 miliard korun. Tak nízký byl rozpočtový schodek naposledy letos v březnu.

Tím, co vylepšilo rozpočet na konci září, je růst příjmů. Ty se celkově zvedly o 23 procent. Stát získal za prvních devět měsíců letošního roku o 268 miliard korun víc než loni. Zásadní roli tady ale hrají jednorázové příjmy, které už se nebudou opakovat. V srpnu dorazila do státního rozpočtu dividenda z elektrárenské společnosti ČEZ za 54 miliard korun.

V září pak přišla první záloha na daň z mimořádných zisků za letošní rok. Ta vynesla 25,56 miliardy korun. Podle dostupných informací ale skoro tři čtvrtiny této částky, 19 miliard korun, zaplatila jediná firma, ČEZ. Všem ostatním od bank po energetické společnosti se zjevně podařilo optimalizovat hospodaření tak, aby žádnou windfall tax nezaplatily. Je to tedy daň pro ČEZ. Státní rozpočet fakticky zachraňuje polostátní energetická firma ČEZ. Bez jejích dividend a odvodu by byl schodek rozpočtu o 73 miliard korun vyšší.

Je to pozoruhodná situace, která ukazuje, v jak podivném přerozdělovacím stroji jsme se kvůli stylu regulace elektřiny v Evropě ocitli. ČEZ si účtuje rekordní ceny. Občanům a firmám je vláda kompenzuje stropem na energie. Rozdíl mezi stropem a cenou naopak kompenzuje ČEZ. A z něj pak dividendou i windfall daní stáhne zisky zpátky do státního rozpočtu. Hlava 22. Stát jako průtokový stroj na desítky miliard, které musí přerozdělit a vyřídit řada úředníků.

Ministr financí Zbyněk Stanjura a ministr průmyslu Jozef Síkela se aktuálně přou, jestli bude daň z mimořádných zisků pokračovat i příští rok. Zatím s ní stát počítá. Jenže už se nebudou platit kompenzace. Právě na ně ale měly být daně určeny. Takže zůstanou jen ty vyšší daně.

Celé přerozdělovací kolečko částečně vysvětluje, proč kabinet nyní otálí s výkupem třetiny ČEZ, kterou mají soukromí akcionáři. Pokud by to udělal, musel by za to zaplatit kolem 250 miliard korun. A ještě by přišel o desítky miliard výnosů, které teď z ČEZ inkasuje.

Jenže polostátní firma není schopná stavět nové atomové bloky, na které už ČEZ finišuje výběrové řízení. Zestátnění ČEZ musí vláda velmi rychle rozseknout.