Ruská invaze na Ukrajinu slaví své první smutné výročí. Již 365 dní Rusko zasypává civilisty raketami a dělostřeleckými granáty, krade, znásilňuje a mučí na okupovaných územích, masakruje celou generaci ukrajinských i vlastních ruských mužů a žen a ohrožuje světovou bezpečnost. Během toho mlží či přímo lže o svých činech a záměrech. Ačkoli je agresor po mnoha stránkách slabší než před invazí, má stále dost zdrojů, aby pokračoval v brutálních útocích. Rok války ale přinesl i nečekané úspěchy bránící se menší země a mimořádné činy hrdinství a vytrvalosti.

Mnozí podotýkají, že začátek ruské agrese se datuje již od února 2014, kdy při střelbě na kyjevském Majdanu zamřela stovka demonstrantů a Rusko následně vtrhlo na Krym a na východ Ukrajiny. „Speciální vojenská operace“, jak se Rusko svou dobyvačnou válku snaží rámovat, ale začala až 24. února 2022. Ruský prezident Vladimir Putin tehdy v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení k útoku. Ruské síly napadly Ukrajinu z území Ruska a Běloruska a také z poloostrova Krym, který Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. Rusové zahájili rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř celou zemi.

Putin mimo jiné řekl, že důvodem pro zahájení největšího pozemního konfliktu v Evropě od konce druhé války je snaha o „demilitarizaci“ a „denacifikaci“ Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem. Invazi na Ukrajinu také Putin později vysvětlil pod záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ samozvaných lidových republik Doněcké (DNR) a Luhanské (LNR), které vyhlásily na východě Ukrajiny v roce 2014 proruští separatisté a které Rusko loni anektovalo.

Hned v následujících dnech se ale ukázalo, že Rusko bylo na invazi velmi špatně připraveno a Ukrajince hrubě podcenilo. Dokladem toho jsou dvě bitvy z prvních měsíců války: bitva o letiště Hostomel a boje kolem konvoje směřujícího na Kyjev.

Hostomel byl pro Rusy cenný coby prostředek, jak rychle dostat k nedalekému Kyjevu velké množství vojáků a techniky a podniknout útok na hlavní město a ukrajinské vedení v čele s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Bitva zuřila až do 2. dubna, kdy se Rusové museli po brutálních ztrátách svých elitních jednotek stáhnout. Mnozí analytici považují jejich neúspěch za jeden z klíčových okamžiků začátku války.

Obavy také vyvolal masivní konvoj tanků, transportérů a nákladních vozů, který vyjel z Běloruska ke Kyjevu. Stovky vozů a tisíce vojáků se však staly obětí ukrajinských guerillových taktik a ruské neschopnosti zřídit řádnou logistiku pro podporu svých jednotek. Obří konvoj se nakonec musel v půlce března stáhnout. Stalo se to poté, co v něm Rusové přišly o nespočet vozidel a mužů. Fotky zničené techniky na předměstích Kyjeva se staly jedněmi z nejslavnějších snímků války.

Rusku se ale přes to všechno podařilo zajistit si značné územní zisky na jihu, severu i východě Ukrajiny. Už 2. března padl Cherson u ústí Dněpru a kolem 20. května i Mariupol, o který se sváděly líté boje hlavně v místních rozsáhlých ocelárnách Azovstal.

Brzy se ale začaly objevovat další dobré zprávy. Ukrajině se podařilo za pomoci dronů, dělostřelecké palby a přepadů zranit či zneškodnit řadu ruských vysokých armádních činitelů, údajně včetně náčelníka generálního štábu Valerije Gerasimova, který měl utrpět několik ran od střepin v noze.

Významný byl hlavně začátek dubna, kdy se Rusové museli stáhnout ze severu Ukrajiny po marných pokusech dostat se ke Kyjevu. Chybu pochopitelně nepřiznali, jak se stalo ve válce obvyklým, a označili svůj ústup za „gesto dobré vůle“. Svět se tehdy dozvěděl o hrůzách, kterých se ruští vojáci dopouštěli na civilistech v obci Buča a dalších, nově osvobozených místech.

Pozornost si zaslouží také potopení křižníku Moskva, vlajkové lodě a chlouby ruské Černomořské flotily. Loď, které voják na Zmijím ostrově vyřídil pověstné „idi na chuj“, šla po zásahu ukrajinskými protilodními střelami Neptun skutečně ke dnu 14. dubna 2022.

Mimořádný ukrajinský úspěch pak znamenala zářijová protiofenziva v Charkovské oblasti. Nepřipravení a na tomto úseku fronty početně slabí ruští vojáci byli de facto „převálcováni“ bleskovým útokem a museli se po těžkých ztrátách stáhnout. Svět tehdy obletěly záběry desítek kusů tanků, transportérů či zásobovacích vozů, které Rusové museli při útěku nechat na územích osvobozených Ukrajinou. Ta tehdy získala zpět pod svou kontrolu asi 500 obcí a více než 12 000 kilometrů čtverečních území.

V říjnu došlo k útoku na Kerčský most, který spojuje okupovaný Krym s pevninským Ruskem. Dodnes není zcela jisté, jak k útoku došlo. Most s obrovskou symbolickou hodnotou pro prezidenta Putina se v předvečer výročí invaze podařilo zprovoznit pro auta, vlaky se tam objeví až o prázdninách.

Cherson se pak podařilo Ukrajincům získat po vleklé protiofenzivě 11. listopadu. Po změnách ve vedení se ale Rusové ze svých chyb poučili a podařilo se jim z jediného regionálního centra, které od začátku války dobyli, vcelku spořádaně stáhnout.

Situace na bojišti se během zimy zhoršila hlavně na východě v Donbasu, kde se Rusko pokouší dobýt města Bachmut a Vuhledar a připravit si půdu na zabrání celé oblasti. Mezitím pravidelně střílí na velká ukrajinská města rakety s cílem vyřadit kritickou infrastrukturu, jako je rozvod elektřiny nebo vody, a šířit teror. Na konci února 2023 se konflikt potácel mezi obavami z většího útoku Ruska na východě, kde dosud používalo spíše opotřebovávací taktiku, a čekáním na další velkou protiofenzivu Ukrajinců opřenou například o dlouho očekávané západní tanky Leopard 2.

Reakce a pomoc Ukrajině

Po počátečním šoku po začátku války z řady zemí včetně ČR zazněla ostrá kritika na adresu Moskvy. Materiální či vojenskou pomoc, která se neustále zvyšuje, poskytly Ukrajině skoro všechny země Evropské unie a Spojené státy, ale i Austrálie, Kanada nebo Japonsko. Podle kielského hospodářského institutu IfW dosáhla hodnota pomoci od EU, NATO, MMF a dalších organizací 130 miliard dolarů. Dominantními podporovateli Ukrajiny jsou jednoznačně Evropská unie a Spojené státy (celkem přes 77 procent pomoci).

Lídři zemí EU se na summitu hned v první den invaze shodli na zavedení prvního sankčního balíčku proti Rusku. Postupně unie přijala osm dalších sankčních balíčků. EU například vyřadila několik ruských bank z mezinárodního platebního systému SWIFT, zakázala dovoz ruského uhlí a s výjimkami i dovoz ruské ropy.

Evropská unie minulý měsíc poslala Ukrajině první tři miliardy eur (72 miliard Kč) v rámci letošní osmnáctimiliardové půjčky, kterou schválila koncem loňského roku za českého předsednictví. EU také v listopadu zahájila misi se záměrem vycvičit během nejbližších měsíců až 15.000 ukrajinských vojáků. Rozpočet mise byl původně stanoven na více než 100 milionů eur. Letos chce vycvičit dalších 15.000 ukrajinských vojáků a zdvojnásobit tím objem výcvikové mise probíhající v několika členských zemích. EU na výcvik členů ukrajinské armády vydá ze svého obranného fondu dalších 45 milionů eur (asi miliardu korun).

Civilní oběti

Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) k letošnímu 6. únoru potvrdil smrt 7155 civilistů, včetně 438 dětí. Podle ukrajinské generální prokuratury zahynulo nejméně 461 dětí. OSN upozornila, že mrtvých a zraněných je pravděpodobně mnohem více. Uváděná čísla zahrnují pouze zdokumentované a potvrzené oběti války. Také prokuratura upozornila, že nejde o definitivní údaje, ve výčtu jsou zahrnuty pouze děti, jejichž jména se podařilo potvrdit. Jen za letošní leden zahynulo podle OHCHR 697 civilistů. V Ruskem okupovaných oblastech zahynulo od zahájení války 507 civilistů.

Informace o masakrech civilistů ruskými vojáky se začaly ve velkém objevovat na počátku dubna poté, co ukrajinské síly získaly zpět kontrolu nad celou Kyjevskou oblastí. Symbolem ruských zvěrstev se stalo město Buča, kde bylo objeveno na ulicích i v masových hrobech asi 500 těl zavražděných civilistů včetně malých dětí a mladistvých.

Podle ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova se počet zabitých ukrajinských civilistů blíží k 100.000. Jen ve městě Mariupol, které se stalo symbolem zkázy ruské invaze a které Rusové dobyli v květnu, podle Reznikova zahynulo přes 20.000 civilistů. Březnový ruský nálet zasáhl divadlo v centru Mariupolu, kde se zřejmě ukrývalo asi 1000 lidí. O život přišly podle odhadů stovky lidí. Mnoho obětí i velké škody si ale vyžádala stále trvající vlna raketových útoků na Ukrajinu, která ve svých počátcích byla reakcí Moskvy na výbuch na Krymském mostě, označovaném také jako Kerčský most.

Vojenské lidské ztráty

Podle odhadů agentury AFP nebo ukrajinského ministerstva obrany padlo během invaze 100.000 ruských vojáků a 150.000 jich bylo zraněno, u Ukrajiny AFP odhaduje 100.000 mrtvých a zraněných. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v prosinci řekl, že běhen invaze padlo 13.000 ukrajinských vojáků. Pro srovnání, ve válce v Afghánistánu zahynulo necelých 14.500 sovětských vojáků.

Uprchlická krize

Podle OSN je exodus Ukrajinců ze země způsobený válkou nejrychleji rostoucí uprchlickou krizí na území Evropy od konce druhé světové války. Podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) opustilo Ukrajinu osm milionů lidí, dalších šest milionů Ukrajinců si našlo dočasný domov na Ukrajině, a jsou tedy považováni za vnitřně vysídlené. Nejvíce uprchlíků zamířilo do Polska, kde se nyní nachází 1,5 milionů uprchlíků. Česko udělilo lidem z Ukrajiny přes 488.200 víz k ochraně a po Polsku a po Německu je v tomto ohledu na třetím místě.

Materiální škody a ekonomické aspekty války

Kyjevská ekonomická škola odhadla v lednu výši škod na 138 miliard dolarů (v přepočtu asi 3 biliony korun) a více než 34 miliard dolarů (758 miliard korun) ztrát v zemědělství. Ukrajinský HDP se loni propadl kvůli dopadům ruské invaze podle předběžného odhadu klesla o 30,4 procenta. Podle ukrajinského ministerstva školství a vědy bylo od zahájení invaze poškozeno přes 3000 školních zařízení, přes 400 jich bylo zničeno úplně. Podle dřívějších údajů ukrajinského ministerstva obrany a výzkumu Kyjevské ekonomické školy Rusové zničili na Ukrajině minimálně 140.000 obytných domů. Od začátku války bylo poškozeno také 1218 zdravotnických zařízení. Z toho 540 nemocnic bylo poškozeno částečně a 173 úplně. Moskva se od září systematicky zaměřuje na energetickou infrastrukturu a do prosince byla poškozena téměř polovina tohoto klíčového odvětvi.

Mezinárodní měnový fond (MMF) v lednu sice zlepšil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,9 procenta, jedná se ale o zpomalení z loňského růstu 3,4 procenta. Předpověď odráží zvýšení úrokových sazeb centrálních bank v rámci boje proti inflaci i válku na Ukrajině.

Podle MMF výpadky v dodávkách obilí a hnojiv způsobené válkou na Ukrajině vytvořily největší krizi v oblasti potravinové bezpečnosti minimálně od globální finanční krize z let 2007 až 2008. Nedostatku potravin ohrožujícímu život nyní podle MMF čelí zhruba 345 milionů lidí. Rusko a Ukrajina byly před válkou předními vývozci obilí i hnojiv. Podíl Ukrajiny na globálním exportu kukuřice činil zhruba 15 procent a na globálním vývozu pšenice zhruba 12 procent.

Válečné zločiny

Podle eurokomisaře pro spravedlnost Didiera Reynderse bylo hlášeno téměř 65.000 případů údajných válečných zločinů (popravy, znásilnění, mučení a únosy dětí). Podle Kyjeva bylo více než 16.000 dětí převezeno do Ruska nebo do oblasti pod ruskou kontrolou. Mezinárodní trestní soud (ICC) zahájil 2. března 2022 vyšetřování válečných zločinů a zločinů proti lidskosti na Ukrajině, podle Reynderse by válečné zločiny a zločiny proti lidskosti spáchané během ruské invaze na Ukrajinu měl soudit zvláštní tribunál, který by za tímto účelem zřídilo mezinárodní společenství.

Bojová fronta

„Aktivní“ frontová linie se podle náčelníka ukrajinského generálního štábu Valerije Zalužného táhne na východě Ukrajiny v délce 1500 kilometrů od severu k jihu. Podle Zalužného výroční zprávy z letošního ledna ukrajinské ozbrojené síly osvobodily 40 procent území, které od loňského února obsadila ruská invazní armáda. Ruská armáda nyní okupuje asi 18 až 20 procent území Ukrajiny včetně oblastí obsazených před invazí a anektovaného Krymu.