Dochází k manipulaci s tržní hodnotou ČEZ a měla by se mimořádnou daní windfall tax zabývat Česká národní banka? To je vzhledem k aktuálnímu jednání ze strany vlády relevantní otázka. Centrální banka totiž vykonává dohled nad tuzemským kapitálovým trhem. A jak sama uvádí, „pro zachování důvěry investorů ve fungování kapitálového trhu je nezbytná transparence ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu.“

Důvod pro další platnost mimořádné daně v příštím roce není. Mimořádné příjmy a výdaje by měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) letos vyrovnané, kdyby Zbyněk Stanjura neuhnul ze slibů o zrušení daně a nepřišel se zcela jinými čísly. A s tím, že chybí k pokrytí mimořádných výdajů vybrat ještě 35 miliard. Podle čerstvého resortního expertního odhadu se letos nakonec očekává inkaso z windfall tax dokonce dvojnásobek původně rozpočtované částky 17 miliard (kterou do poslední chvíle Zbyněk Stanjura opakoval), a v roce následujícím má jít o částku cca o deset procent nižší.

Letos tedy stát na dani vybere více než 34 miliard (z drtivé většiny od ČEZ), a za rok přes dalších třicet miliard. Informace o mimořádné dani a jejích plánovaných výnosech se v návrhu rozpočtu neuvádí, což ministerstvo zdůvodnilo její potenciální kurzotvornou hodnotou. Což je zajímavé sdělení. Dosud totiž vládě nijak nevadilo, jak s hodnotou akcií ČEZ manipulovala. Ať už nepovedenou snahou snížit podíl hlasů akcionářů pro přeměny obchodních společností a družstev, tzv. Lex ČEZ, kvůli čemuž se loni v létě akcie prudce propadly. Nebo samotnou existencí windfall tax a měnícími se výroky o ní.

Je proto na místě se ptát, zda by se manipulací s tržní hodnotou obchodované společnosti neměla zabývat Česká národní banka, která dohled nad kapitálovým trhem vykonává. Jak uvádí, „důvěryhodnost a stabilita kapitálového trhu je jednou ze základních podmínek pro fungování ekonomiky (...) Při výkonu dohledu nad kapitálovým trhem podle zákona o dohledu v oblasti kapitálového trhu ČNB posiluje důvěru investorů a emitentů investičních nástrojů v kapitálový trh zejména tím, že přispívá k ochraně investorů a rozvoji kapitálového trhu a podporuje osvětu v této oblasti. Pod tímto obecně definovaným posláním se rozumí především podpora zdravého rozvoje a transparentnosti kapitálového trhu, tržní disciplíny a konkurenceschopnosti poskytovatelů služeb na kapitálovém trhu, předcházení systémovým krizím, podpora emisních aktivit, ochrana investorů a klientů a posilování důvěry veřejnosti v kapitálový trh.“

„Pro zachování důvěry investorů je nutná transparentnost“

Daň z drtivé části postihuje společnost ČEZ, jejíž akcie jsou obchodované na burze. Především ze strany minoritních akcionářů ČEZ, ale i od jiných investorů zaznívají obvinění vlády z toho, že její kroky poškodily tuzemský kapitálový trh a důvěru investorů v něj. Deník Echo24 se proto ČNB ptal, zda tomu tak je, a jak pohlíží na jednání vlády v souvislosti s daní z neočekávaných zisků.

„Pro zachování důvěry investorů ve fungování kapitálového trhu je nezbytná transparence ohledně informací s možným dopadem na emitenty, jejichž akcie jsou obchodovány na regulovaném trhu. To platí mimo jiné i pro otázky spojené se zdaněním příjmů kotovaných společností. ČNB v souladu se svým zákonným mandátem a v mezích platných právních předpisů dohlíží na dodržování pravidel, která transparentnost ochraňují,“ řekl redakci mluvčí ČNB Jaroslav Krejčí.

„K současné probíhající debatě o dalším trvání daně z neočekávaných zisků je třeba především uvést, že tato daň byla zavedena příslušným zákonem na předem určenou dobu tří let (2023-2025), tj. aktuálně je i pro rok 2025 legislativně ukotvena a její případné zrušení pro rok 2025 by vyžadovalo nejprve dosažení politického konsenzu na příslušné změně zákona a její faktickou realizaci. Samotné věcné politické rozhodnutí o zdanění kotovaných společností a jeho výši, respektive jeho legislativním řešení, jakkoli každé takové zdanění může mít významný dopad na hospodaření jednotlivých dotčených společností a potažmo kapitálový trh, stojí mimo vymezený rámec dohledu respektive kompetenci ČNB,“ tvrdí Krejčí.

Další dotaz ještě směřoval k oznámení vlády, že do mimořádných příjmů státu nelze vůbec započítat mimořádnou dividendu od ČEZ. Ministerstvo financí to zdůvodňuje tím, že „Eurostat odmítl započítat za rok 2023 celou dividendu od ČEZ do příjmů státního rozpočtu (v akruální, mezinárodně srovnatelné metodice ESA 2010), konkrétně odmítl započítat téměř 30 miliard korun, jelikož zisk, jenž se dividendou rozděluje, nepocházel z běžné činnosti, ale z derivátových operací.“

„Otázka, zda mimořádná dividenda ČEZ má či nemá být započtena do mimořádných příjmů státního rozpočtu není v kompetenci České národní banky. K případným probíhajícím šetřením se ČNB s ohledem na dohledovou mlčenlivost nevyjadřuje,“ uvedl Krejčí. Ze strany ČNB se tedy pravděpodobně žádné kroky v souvislosti s mimořádnou daní čekat nedají a investoři by zde neměli hledat zastání.

„Mimořádnost dividendy byla od začátku vnímána všemi“

Dochází také ke „sporu“ mezi Národní rozpočtovou radou (NRR) a ministerstvem financí právě kvůli zmíněné mimořádné dividendě a jejímu započtení do mimořádných příjmů. NRR za prvé upozornila na to, že se opět nenaplňují rozpočtované příjmy z prodeje emisních povolenek, protože návrh rozpočtu počítal s jejich vysokou prodejní cenou, a naopak nepočítal s odvodem výnosů do tržní rezervy. A tak se na zalepení díry použijí peníze z windfall tax. „Očekávaný výpadek by se měl pohybovat do 25 miliard korun, avšak měl by být do značné míry kompenzován vyšším než původně rozpočtovaným příjmem z daně z neočekávaných zisků (aktuální odhady příjmů z této daně se pohybují kolem 36 miliard korun, zatímco schválený rozpočet počítá se 17 miliardami,“ konstatuje NRR.

Na podstatnou souvislost mezi cenou povolenky a windfall tax už několikrát upozornil investor a významný akcionář ČEZ Michal Šnobr. Nedává totiž smysl tvrdit, že u energetik měla být mimořádná daň zavedena kvůli tomu, že těžily z vysokých cen elektřiny. A že až ceny elektřiny začnou klesat, mimořádné zdanění samo skončí. Emisní povolenky, které se do výroby elektřiny z hlediska nákladů propisují a ovlivňují výslednou cenu, ale výrazně zdražily a cíleně mají zdražovat dál.

„Faktem je, že průměrná prodejní cena elektřiny ze strany ČEZ byla v roce 2022 na úrovni 100 eur za MWh a to je aktuálně i tržní cena futures kontraktu celoroční dodávky elektřiny na rok 2025 i při relativně nízké ceně povolenky. Původní odborně­‑politický vzorec výpočtu windfall zdanění v elektroenergetice totiž nebral v úvahu, že mezi srovnávacím obdobím let 2018 až 2021 a let 2023 až 2025 vzrostla tržní cena povolenky určující cenu elektřiny v našem regionu o 600 procent z ceny 15 eur za tunu až na 90 eur. Celé se to zvrhlo ve zdanění zisků, které ale vláda skrze podporu transformace evropské energetiky a růst ceny povolenky výrobcům elektřiny sama nařizuje, nutí plnit a i na půdě EU ji trvale podporuje. Dohromady nepochopitelné,“ upozorňuje Šnobr.

Cena povolenky se nyní pohybuje mezi 65 až 75 eury za tunu CO₂. „Jakékoli ekonomické oživení v regionu ji ale požene dál vzhůru a klidně i nad 100 eur. Cena povolenky je totiž klíčovým cenotvorným prvkem ceny elektřiny na EU trhu. Česká windfall tax tak není nic jiného než 60procentní zdanění (plus 21procentní daň z příjmu právnických osob) za požadované odstřižení od ruského plynu a za povinné úsilí na dekarbonizaci EU energetiky,“ dodává Šnobr.

Co se týče dalšího trvání windfall tax, rozpočtová rada k ní dále dodává: „Šlo o to, aby náklady na energetickou krizi nešly bez dalšího k tíži veřejného dluhu ČR, což by se bez této daně stalo. V této logice NRR v první polovině roku 2024 prezentovala výpočty porovnávající klíčové položky (mimořádné výnosy sektoru vládních institucí a mimořádné náklady téhož sektoru na energetické intervence a stabilizaci trhu) a konstatovala, že s největší pravděpodobností dojde ke srovnání těchto položek v průběhu či na konci roku 2024. Jednou z nedílných položek mimořádných příjmů byla i část dividendy společnosti ČEZ vyplacená v roce 2023, a to část vyplacená akcionářům nad rámec běžného tzv. výplatního poměru.“

NRR dále uvádí, že logiku kalkulace výdajů a příjmů na jaře s ministerstvem financí debatovala. „Za NRR je evidentní, že tento výpočet se nemůže bez dalšího striktně držet metodiky tzv. jednorázových a přechodných operací dle ustálené společné metodiky MF ČR a NRR, neboť tato standardní metodika všechny aspekty mimořádných krizí není nikdy schopna pokrýt a vzít v úvahu. Výpočty budou v ad hoc případech vždy mít ad hoc podobu. Proto NRR od počátku ve svých kalkulacích počítala s tím, že část dividendy ČEZ vyplacené v roce 2023 nad rámec dividendy „běžné“ či „obvyklé“ má zcela zjevně mimořádný, neopakovatelný charakter, který přesně odpovídá povaze krize let 2022-2023 a povaze trhu, na němž ČEZ působí. Tato mimořádnost byla ostatně takto vnímána trhem, decizní sférou i veřejným prostorem,“ uvádí rozpočtová rada, a jde tak proti stanovisku ministerstva financí.

„Ze stanoviska NRR vyplývá, že předpokládá vyrovnání bilance účelu WFT v letošním roce, že o tom ministerstvo financí informovala a že mimořádnou dividendu pokládá za nedílnou součást mimořádných příjmů. To znamená, že údajně chybějících padesát miliard si ministerstvo financí účelově ,vycucalo z prstu‘ a inkaso z daně z neočekávaných zisků bude v roce 2025 používat jak v rozporu s účelem tohoto instrumentu, tak v rozporu se svými dřívějšími prohlášeními. To je nepřijatelné, to je nespravedlivé a v nepravdivém odůvodňování nespravedlnosti i arogantně urážlivé,“ reagoval na stanovisko rozpočtové rady Miroslav Kalousek.

Loni v listopadu Stanjura doslova uvedl, že část dividendy z ČEZ je mimořádným příjmem. „Můžeme vést debatu o tom, zda mezi mimořádné příjmy zařadit mimořádně vysokou dividendu z ČEZ, nebo ne. Já si myslím, že část z ní se dá do toho zařadit, protože to odpovídá i těm mimořádným ziskům v roce 2022. Taková vysoká dividenda se prostě v příštích letech nebude opakovat, takže to má charakter mimořádného příjmu. Ne celá dividenda, ale její velká část určitě. A pak, když část dividendy započteme, se mimořádné příjmy skoro budou rovnat mimořádným výdajům,“ uvedl tehdy Stanjura v pořadu Prostor X.

Na otázku, zda je nutná další platnost windfall daně, Stanjura řekl, že pokud se ukáže, že bilance mimořádných příjmů a výdajů je vyrovnaná, bude navrhovat, „abychom ty mimořádné příjmy už neměli“. „Protože měly vážně sloužit jen k pokrytí mimořádných výdajů a neměly se stát standardní součástí příjmů rozpočtu,“ tvrdil tehdy.