KOMENTÁŘ MARKÉTY MALÉ

Kouzelná kasička Zbyňka Stanjury

KOMENTÁŘ MARKÉTY MALÉ
Kouzelná kasička Zbyňka Stanjury

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete .

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Stát si loni na mimořádné dani sebral 37 miliard korun. Více než dvojnásobek původně rozpočtované částky. A teď už máme i finanční výsledky společnosti ČEZ za loňský rok, takže můžeme s klidem konstatovat, co jsme stejně dávno věděli. Téměř celou windfall tax zaplatil právě ČEZ. Že stát zneužívá svého dominantního postavení v této energetické společnosti, protože je tvůrcem daně i jejím výběrčím, nevadí.

Za rok 2023 vybral stát na mimořádné dani necelých 40 miliard. Z toho 30 miliard putovalo od ČEZ. Z loňského výnosu 37 miliard pocházelo od ČEZ 32 miliard. Tedy stále lepší.

Z čistého zisku 30,5 miliardy by prý ČEZ mohl akcionářům vyplatit dividendu ve výši 35 až 47 korun za akcii. Není přitom jediný důvod, aby si stát coby majoritní vlastník neřekl o víc, tedy o rozdělení sta procent zisku. Totéž mohl na valné hromadě udělat loni, kdy protinávrh nepodal a schválena byla navrhovaná dividenda ve výši 52 korun za akcii. A především není jediný důvod, aby byl čistý zisk o polovinu nižší právě kvůli windfall tax. Od začátku si stát mohl peníze z ČEZ vybrat „čistou“ cestou právě skrze dividendu, a férově se tak rozdělit s minoritními investory. Ty místo toho neférově okrádá.

Efektivní daňová sazba, tedy rozdíl mezi mírou zisku před zdaněním a po něm, je velmi vysoká. Za celý rok dosáhla 63 procent. Celá daň z příjmu totiž v tomto případě představuje souběh 60procentní sazby windfall tax a korporátní daně (daně z příjmu právnických osob) ve výši 21 procent. A výsledky ČEZ za třetí čtvrtletí loňského roku ukazovaly, že zisky společnosti podléhaly efektivní daňové sazbě dokonce ve výši 86 procent.

I proto vzpomeňme na slova finančního ředitele ČEZ a člena představenstva Martina Nováka, který loni tvrdil, že není pravda, že by windfall tax na ČEZ měla tzv. rdousící efekt. „To není náš případ. Naše zisky jsou i po uvalení daně vysoké,“ říkal. Zaprvé, když se vezme v potaz výše té efektivní daňové sazby, je to tvrzení docela úsměvné. A ještě víc je úsměvné kvůli tomu, že ty vyšší zisky společnosti jsou způsobeny především tím, že cena elektřiny na trhu byla, je a bude vyšší. Je to nový normál, kdy nelze počítat s tím, že se ceny kolem 30 eur za MWh, známé z doby před rokem 2018, někdy vrátí.

Ano, výrobci energií z vysokých cen v době úplného peaku v roce 2022 těžili a zaručilo jim to mimořádně vysoké zisky. Ovšem uvalit na ně (tedy lépe řečeno na jedinou společnost) „mimořádnou“ daň, která po tři zdaňovací období obere o zisky soukromé investory jediné společnosti, to nemá žádné logické ani čestné vysvětlení. Ceny elektřiny jsou vysoké i kvůli drahým emisním povolenkám, které se do výroby elektřiny z hlediska nákladů propisují a ovlivňují výslednou cenu. Cena povolenek se vyhání nahoru umělými zásahy, kdy se stahují z trhu. Je to tedy především nástroj Evropské unie, který elektřinu prodražuje a který i logicky vylepšuje zisky jejím výrobcům.

Windfall tax přitom měla dávno skončit. Sliboval to i Stanjura, jemuž to tehdy veřejnost ještě věřila. Říkal, že mimořádné příjmy a mimořádné výdaje na energetickou krizi by měly být vyrovnané, a pro další platnost daně v roce 2025 by tak nebyl důvod. A že se výnosy z daně nebudou používat na krytí běžných rozpočtových výdajů. Jenomže pak náhle otočil a ministerstvo financí změnilo „metodiku“, přišlo se zcela jinými čísly a začalo tvrdit, že do mimořádných výdajů patří dříve nezmiňované položky. Mimořádné příjmy a výdaje kvůli energetické krizi by měly a mohly být (dokud resort financí nezačal tvrdit, že mimořádná dividenda ČEZ není mimořádný příjem) loni vyrovnané.

Spatřuje-li stále někdo v české windfall tax v provedení Zbyňka Stanjury cokoli jiného než účelové snižování hodnoty ČEZ, bezprecedentní poškozování malých i velkých investorů a vyvádění desítek miliard korun do státního rozpočtu, kdy se těmito penězi „lepí“, co je potřeba, je silně naivní.

A nepřekvapivě bude muset Stanjura lepit chybějících dvacet miliard na solární dotace. O naprosto nesmyslně nastavené podpoře a dotacích pro provozovatele solárních elektráren, kdy na ně odvádí peníze jak lidé v cenách elektřiny, tak stát z rozpočtu (tedy z daní), se není nutné dlouze rozepisovat. Problém je v tom, že Stanjurovi dle očekávání nevyšel jeho rychle spíchnutý plán na změnu legislativy a zavedení individuálních kontrol přiměřených výnosů s cílem zkrouhnout prostředky na podporu. Resort průmyslu teď rychle chybějících 20 miliard shání a chce je doplatit. Protože Operátor trhu s elektřinou, který dotace solárníkům posílá, na ně nemá peníze. A Stanjurovo ohýbání zákonů, tedy krácení dotací, se promítne až od příštího roku. Takže je ministr financí tam, kdy byl na začátku. Ale strach není namístě, peníze se někde v kasičce najdou.

 

Diskuze

Komentáře jsou přístupné pouze pro předplatitele. Budou publikovány pod Vaší emailovou adresou, případně pod Vaším jménem, které lze vyplnit místo emailu. Záleží nám na kultivovanosti diskuze, proto nechceme anonymní příspěvky.

15. března 2025