Hluboko ve vnější kůře Marsu se pravděpodobně nachází rezervoár vody v kapalném skupenství. Na svém webu to dnes napsala stanice BBC News s odvoláním na novou analýzu dat sondy InSight americké vesmírné agentury NASA, která zkoumala nitro Marsu a tamní seizmickou aktivitu. Modul InSight pomocí seismografu zaznamenával čtyři roky otřesy z hlubin rudé planety. Za tu dobu jich zachytil 1319.
Na začátku týdne bude vrcholit meteorický roj Perseid. Meteory byly vidět již minulý týden a jejich frekvence pozvolna stoupá. V nocích na pondělí 12. srpna a úterý 13. srpna bude možné na obloze mimo města pozorovat mezi půlnocí a 04:00 až 80 meteorů za hodinu. Za pozorováním je potřeba vycestovat daleko od měst, do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění. Sdělil to Pavel Suchan z Fyzikálního ústavu v Opavě. Na noční obloze by mohlo být až 100 padajících hvězd.
V nadcházejících dnech by v Česku opět mohla být vidět polární záře. Důvodem je série erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi. Médiím to sdělil astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. Vzácný přírodní úkaz bylo v Česku naposledy možné pozorovat letos v květnu, polární záře byla tehdy nejsilnější od roku 2003.
Americké vesmírné síly úspěšně testují novou technologii ke krátkodobému vypnutí nepřátelských satelitů ve vesmíru. Oproti běžným satelitním rušičkám, které se snaží zamezit satelitům získat data z určité lokace, se americká technologie zaměřuje na dočasné "vypnutí" určitého satelitu. Tyto nové rušičky mají navíc být vysoce mobilní a USA by měly být schopny je nasadit kdekoliv na světě. Informuje například Bloomberg či server Space.
Na povrchu Měsíce je jeskyně, která by v budoucnu mohla sloužit jako útočiště pro průzkumníky či výstavbu lunární základny, oznámil v časopise Nature Astronomy vědecký tým vedený Italy. Jeskyně poměrně velkých rozměrů je patrně přístupná z největší dosud známé propasti v Moři klidu. Je asi 400 kilometrů vzdálená od místa, kde před 55 lety přistáli američtí astronauti Neil Armstrong a Buzz Aldrin, napsala agentura AP.
Ve čtvrtek večer proletí nebývale blízko Země jeden z největších asteroidů za posledních více jak 100 let. Asteroid 2011 UL21 má průměr 2 310m a v případě, že by dopadl na Zemi, mohl by to mít významný vliv na podnebí či život. Svou velikostí se tak řadí mezi tzv. "Planetární zabijáky." Evropská vesmírná agentura (ESA) ho, vzhledem k blízkosti průletu, označuje za potencionálně nebezpečný. Asteroid by při průletu 6,6 milionu kilometrů od Země měl být jasně ozářený a měl by být jasně vidět dalekohledem.
U Itálie ve Středozemním moři byl tento týden cítit masivní otřes, který se nejdříve zdál jako zemětřesení. Podle nové teorie se ale zřejmě jednalo o náraz meteoritu, který narazil do Země. Záhadná seismická exploze se pravděpodobně odehrála v blízkosti ostrova Montecristo v Tyrhénském moři a byla slyšet přes Středozemní moře až k ostrovům Elba a Korsika. Ve čtvrtek odpoledne úřady na ostrově Elba zachytily seismickou událost, kdy zazněla obrovská rána, která podle webu Bild rozbila okna a zatřásla s domy.
Česká vláda chce poslat astronauta Aleše Svobodu do vesmíru do pěti let, počítá se zapojením firem a výzkumných institucí. Ty už připravují projekty a experimenty. Projekt Česká cesta do vesmíru představili ve čtvrtek vládní lídři spolu s akademiky a zástupci průmyslu v Praze. Akce spočívá v propojení firem, výzkumu vesmírných technologií a vzdělávání, jejíž cílem je, aby se ve výhledu do pěti let mohla realizovat česká mise do vesmíru, uvedl premiér Petr Fiala a ministr dopravy Martin Kupka (ODS).
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) v noci na dnešek omylem odvysílal simulaci záznamu, podle něhož astronauti na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) nacvičovali péči o člena posádky trpícího dekompresní nemocí. To vyvolalo na sociálních sítích vlnu spekulací o tom, že se na ISS stalo něco mimořádného. Podle agentury Reuters asi 28 minut po půlnoci SELČ vysílal kanál NASA na YouTube zvuk, který naznačoval, že jeden ze členů posádky pociťuje následky dekomprese.
Na vrcholových kráterech Marsu byly poprvé pozorovány ranní mrazíky. Podle serveru The Guardian se v kráterech na vrcholcích sopek tvoří jemný ledový poprašek přes noc a po východu Slunce se vypařuje. Přestože je mrazivá vrstva mimořádně tenká, pokrývá obrovskou plochu. Vědci tvrdí, že během mrazivějších období se na marsovských vrcholcích hor zkondenzuje 150 000 tun vody denně, což odpovídá obsahu šedesáti olympijských plaveckých bazénů.
Vesmírná společnost SpaceX multimiliardáře Elona Muska na čtvrtý pokus poprvé dokončila testovací let svého obřího dopravního systému Starship, kterým chce létat na Měsíc nebo na Mars. Na rozdíl od třetího testu se její vesmírná loď nerozpadla při klesání atmosférou a přistála v Indickém oceánu, byť s poškozeným křídlem. Společnost Elona Muska tak učinila významný krok na cestě k opakovaně použitelnému vesmírnému plavidlu.
Vesmírná loď Starliner společnosti Boeing odstartovala k dlouho odkládanému prvnímu testovacímu letu s posádkou, který může firmu přiblížit k zajišťování pravidelných misí americké vesmírné agentury NASA. Dva američtí astronauti se Starlinerem míří na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), aby mimo jiné prověřili fungování lodě při automatickém i ručním ovládání. Raketa s modulem Boeingu za slunečného počasí odstartovala z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě
Přistávací modul čínské sondy Čchang-e 6 úspěšně odstartoval z odvrácené strany Měsíce ke zpátečnímu letu na Zemi i s odebranými vzorky hornin, oznámila podle tiskových agentur čínská státní média. Úspěšný odlet sondy z Měsíce znamená, že Čína se přiblížila tomu, aby se stala první zemí, která získá vzorky ze strany Měsíce trvale odvrácené vůči Zemi, poznamenala agentura Reuters.
V pondělí brzo ráno si řada vesmírných nadšenců jistě ráda přivstane. Kolem čtvrté hodiny ranní těsně před východem Slunce by na obloze teoreticky mohlo být za příznivých podmínek k vidění až šest planet sluneční soustavy v řadě za sebou. Vzácný jev si na sociální sítích vysloužil přezdívku „Planetární přehlídka“. Astronomové však varují, že vzhledem k blízkosti planet ke Slunci jich bude vidět méně.
Na odvrácené straně Měsíce přistála čínská sonda vyslaná na začátku května s cílem odebrat vzorky hornin, oznámila čínská vesmírná agentura. Přistávací modul mise Čchang-e 6 podle ní dosedl podle plánu v oblasti South Pole-Aitken dnes ráno pekingského času (kolem půlnoci SELČ). Agentura uvádí, že mise přinese vědcům první vzorky kamenů a půdy z odvrácené strany Měsíce. Úspěšné přistání posiluje postavení čínského vesmírného programu v globálním dobývání Měsíce.
Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států. Ruská raketa Sojuz odstartovala 16. května z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti na severu země a vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země nejméně devět družic.
Čína dnes vypustila sondu Čchang-e 6, která se jako první na světě pokusí získat vzorky z odvrácené strany Měsíce a dopravit je na Zemi. Sondu vynesla krátce před 11:30 SELČ raketa Dlouhý pochod 5 z kosmodromu Wen-čchang na jihočínském ostrově Chaj-nan. Start vysílala na svém webu v přímém přenosu čínská zpravodajská televize CGTN. Jedná se o další čínský krok v rámci přípravy letu, jenž dopraví na Měsíc lidskou posádku. Toho chce Peking dosáhnout do roku 2030.
Český středoškolský tým LASAR uspěl v celosvětové soutěži Conrad Challenge, kdy před odborníky z NASA představil řešení, jak restartovat nekomunikující družice na oběžné dráze Země. Navzdory konkurenci více než dvou tisíc družstev LASAR zvítězil v celkem dvou kategoriích ze tří, čeští studenti byli přitom jedni z mála Evropanů, kteří se vůbec dostali do finální fáze soutěže.
Sonda Voyager 1 poprvé po pěti měsících vyslala k Zemi čitelná data. Uvedl to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA), podle něhož vědecký modul, který se momentálně nachází asi 24 miliard kilometrů od naší planety, neposílal kvůli poruše spolehlivé údaje od loňského listopadu.
Zemi zasáhla geomagnetická bouře spojená se sluneční erupcí, z Česka ale polární záře vidět téměř nebyla. Pro její vznik nebyly příhodné vlastnosti slunečního větru, sdělil v pondělí astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě. O tom, že by mohla být šance polární záři pozorovat i z Česka, informoval v neděli na facebooku i Astronomický ústav Akademie věd ČR.
Americká společnost SpaceX na čtvrtek plánuje třetí integrovaný testovací let nově vyvíjené kosmické lodi Starship a nosného stupně Super Heavy. Získala k tomu povolení od amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA). Předchozí dva pokusy - loni v dubnu a v listopadu - skončily po několika minutách po startu explozemi.
Jaderná elektrárna na Měsíci, to je projekt, který na Světovém festivalu mládeže v Rusku představil šéf ruské kosmické agentury Roskosmos Jurij Borisov. Elektrárna by na Měsíci měla napájet budoucí vědeckou stanici, na které bude spolu s Moskvou spolupracovat také Peking, stát by tam měla již za 10 let. O oznámení projektu, který je součástí čínsko-ruské dohody podepsané v březnu 2021, informoval například deník Le Fiagro.
Filmový vizionář Denis Villeneuve se po třech letech vrací s pokračováním vesmírného eposu Duna: Část druhá. Návrat na pouštní planetu Arrakis, kde se bojuje o vzácné a drahocenné koření i nebezpeční pouštní červi, je hodnocen velmi dobře jak filmovými recenzenty, tak samotnými diváky. To potvrzuje i víkendová návštěvnost českých kin, kterou ovládlo právě pokračování filmové adaptace z románové série spisovatele Franka Herberta. Pouze za první víkend utržilo v českých kinech 25,8 milionu korun, přičemž ho zhlédlo přes 121 tisíc diváků.
Modul Odysseus, který se minulý týden zapsal do dějin dobývání vesmíru jako první soukromé kosmické plavidlo s měkkým přistáním na Měsíci, si při dosednutí na lunární povrch zlomil nohu a pak se převrátil. Podle agentury AP to uvedl jeho výrobce, americká společnost Intuitive Machines. Firma předpokládala, že modul bude fungovat minimálně týden, nyní se podle ní blíží úplné ztrátě energie a s nadcházející lunární nocí provoz ukončí pravděpodobně už během čtvrtka.
Modul SLIM japonské vesmírné agentury JAXA, který v lednu přistál na Měsíci, přečkal měsíční noc a obnovil spojení se Zemí. Japonský úřad už dříve uvedl, že modul nebyl navržen tak, aby na přirozené zemské družici přestál noc, kdy panují extrémně nízké teploty. Operátoři na Zemi modulu v neděli zaslali pokyny a obdrželi odpověď, uvedla JAXA. Následně "komunikaci s modulem po chvilce ukončili.
Americký Kongres, Senát a další vládní činitelé USA včetně administrativy Joea Bidena komentovali v uplynulém týdnu informace o blíže nespecifikované ruské vesmírné zbraně. Ruská federace měla dosáhnout „výrazného pokroku“ v oblasti vývoje jaderné orbitální zbraně, tvrdí americké tajné služby. Moskva ale obvinění z toho, že by na oběžnou dráhu vyslala nukleární zbraň odmítla a obvinila z toho USA, píše agentura Reuters. Podle informací zpravodajců se orbitální zbraň zatím nachází ve fázi vývoje a ještě nebyla uvedena do provozu.
Astronomové ho přirovnávají - také kvůli jeho vnější podobnosti - k Hvězdě smrti z Hvězdných válek, ale ukazuje se, že by mohl být pohostinnější, než se dříve zdálo: Mimas, malý Saturnův měsíc, obsahuje podle studie zveřejněné ve středu pod svým ledovým povrchem nejspíš tekutý oceán, ideální pro výskyt života, napsala agentura AFP. Mimas se tak připojil k rodině vzácných měsíců ve Sluneční soustavě, které pod svým ledovým příkrovem ukrývají tekutou vodu:
Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která vlastní Velký hadronový urychlovač, pokračují v plánování výstavby nového stroje, který by měl být nejméně třikrát větší než stávající urychlovač částic. Takzvaný „superurychlovač“, jehož stavba by měla začít okolo roku 2040, má odhalit až 95 % tajemství vesmíru. Vlnu kritiky vyvolává především jeho cena, která by se měla vyšplhat až na 12 miliard liber. Financovat by ji měly členské státy EU a Velká Británie. Informuje mimo jiné BBC.
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) o rok odložil mise Artemis II a Artemis III, které měly s posádkou zamířit k Měsíci, respektive na něm poprvé od konce programu Apollo v roce 1972 přistát. Oznámil to dnes šéf úřadu Bill Nelson na tiskové konferenci. Artemis II měla na konci letošního roku s posádkou kopírovat trajektorii první mise, která v prosinci 2022 přirozenou zemskou družici obletěla. V rámci mise Artemis III měli na Měsíci přistát dva astronauti.
Mělo se jednat o historický americký návrat na Měsíc. Modul firmy Astrobotic Technology Peregrine měl být první komerční robotický modul na Měsíci. Měl na povrchu provést přibližně 15 vědeckých experimentů a dokázat, že se bádání ve vesmíru mohou věnovat i soukromé společnosti. Firma Astrobotic Technology však nyní oznámila, že kvůli závadě, která vedla k vysoké spotřebě paliva, modul na Měsíci nepřistane. Firma se bude snažit, aby se modul, předtím než mu dojde palivo a odmlčí se, dostal k Měsíci co nejblíže.
