Vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN), která vlastní Velký hadronový urychlovač, pokračují v plánování výstavby nového stroje, který by měl být nejméně třikrát větší než stávající urychlovač částic. Takzvaný „superurychlovač“, jehož stavba by měla začít okolo roku 2040, má odhalit až 95 % tajemství vesmíru. Vlnu kritiky vyvolává především jeho cena, která by se měla vyšplhat až na 12 miliard liber. Financovat by ji měly členské státy EU a Velká Británie. Informuje mimo jiné BBC.

Velký hadronový urychlovač, který se nachází v 27kilometrovém tunelu pod zemí nedaleko švýcarské Ženevy, byl uveden do provozu v roce 2008 a v posledních letech prošel řadou modernizací. Paprsky částic hmoty, které do sebe naráží, vystřeluje urychlovač téměř na rychlost světla. Takové srážky produkují nové částice, které následně slouží vědeckému výzkumu, a za sekundu jich proběhne více než 30 milionů. Vědcům tento stroj pomohl mimo jiné lépe pochopit, odkud ostatní elementární částice získávají svou hmotnost.

The CERN Council has unanimously endorsed the idea of building a newer, larger circular supercollider, dubbed the Future Circular Collider (FCC). The move is the first step toward building a 100 TeV 100-kilometer circumference collider around Geneva https://t.co/E7xlTAMyRw pic.twitter.com/l18K9JW8Yr

— Massimo (@Rainmaker1973) June 23, 2020

Ohledně temné hmoty vědci však stále tápou. Nedostatek známých sil a částic hmoty je klíčovou překážkou před lepším porozuměním vesmíru. I kvůli tomu vznikly návrhy studie FCC, na kterých se podílejí univerzity a odborníci z celého světa. Nový urychlovač by měl mít obvod až 100 km a jeho cílem je posun hranic energie a intenzity urychlovačů částic.

Ředitelka CERNu Fabiola Gianottiová uvedla, že se jedná o „nástroj, který lidstvu umožní udělat obrovský krok vpřed při hledání odpovědí na otázky základní fyziky, týkající se našeho poznání vesmíru.“ „K tomu potřebujeme výkonnější přístroj,“ dodala.

Návrh počítá s tím, že stavba nového urychlovače proběhne ve dvou fázích. První by měla začít srážením elektronů během 40. let 21. století. Druhá fáze, která má využívat dosud nevynalezené a silné magnety, by měla vycházet na 70. léta 21. století. Při hledání nových částic budou v druhé fázi místo elektronů využity protony, které jsou těžší.

Podle CERNu by nový „superurychlovač“ spotřeboval tolik energie jako „středně velké město“. K dosažení stejných fyzikálních cílů by tak spotřeboval jen šestinu energie svých energeticky nejnáročnějších konkurentů.