Důchodová reforma čelí i po překročení prahu sněmovny tvrdé kritice opozice i dalším požadavkům odborů. Od vládního návrhu prošla řadou kompromisů a to i v nejzásadnějších bodech, už za pár dní ji bude zřejmě v dřívějším termínu projednávat Senát. Přinášíme přehledně nejdůležitější změny, které má do nynějších parametrů penzijního systému přinést.
Reforma penzí se stále mění před očima a na poslední chvíli z ní tak poslanecký návrh vyškrtl nový nárok pro více než stovku tisíc lidí, kteří měli odcházet dříve do důchodu bez krácení. Nové kompromisní „řešení“, byť již schválené sněmovnou, je vlastně zatím jen nejasný příslib. Konkrétní návrh se má k reformě přidat až v příštím roce. Z dosavadních výroků se však dá usuzovat, kam bude změna směřovat: část lidí v předdůchodovém věku zřejmě o možnost odejít dřív přijde.
Hnutí ANO chce, aby se Senát zabýval důchodovou reformou dříve než 11. prosince, kdy se mají změny v penzích projednávat. Sbírá proto podpisy pro svolání mimořádné schůze. Uvedla to senátorka Jana Mračková Vildumetzová (ANO). Podle ní nepotřebují senátoři na prostudování návrhu více než měsíc a je třeba, aby se horní komora sešla rychleji. Hnutí ANO avizuje, že pokud se dostane do vlády, většinu reformy zruší.
Vládní strany ODS a TOP 09 podezřívají šéfa opozičního hnutí ANO Andreje Babiše z toho, že místo aby se zúčastnil hlasování o důchodové reformě, odjel nakupovat do Milána. Na sociálních sítích se totiž začaly šířit záběry a fotografie Babišovy rodiny na nákupech v italském městě módy. „Fotografie nejsou z pátku, ale ze soboty. Platí, co jsem řekl, že jsem byl řádně omluven z osobních důvodů, víc vám nemám sebemenší důvod říkat,“ reagoval Babiš pro zpravodajský server SeznamZprávy.
Za dobu služby či funkce v někdejším komunistickém režimu má snížený důchod 177 lidí. V průměru se prominentům předlistopadové éry pobíraná částka krátila o 1473 korun. Naopak zvýšenou penzi vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) zatím 430 disidentkám a disidentům. Kvůli věznění, emigraci či nemožnosti pracovat měli nízký důchod, v průměru se jim dorovnal o 4400 korun. Na tiskové konferenci to v pondělí oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Poslaneckou sněmovnou prošla vládní reforma důchodů, která zavádí změny v penzijním systému. Reforma zahrnuje postupné zvyšování věku odchodu do penze s věkovou hranicí 67 let nebo třeba změnu výpočtu nových penzí. Ze 188 přítomných poslanců bylo 103 pro a proti 85. Nyní už opoziční Piráti na protest odešli ze sálu.
Čtvrtý jednací den, čtvrtý den, kdy to v Polanecké sněmovně vře kvůli schvalování vládní důchodové reformy. O podobě sporné penzijní novely začali poslanci hlasovat v pátek v poledne, předtím ji ale opoziční poslanci dlouho tepali za omezení předčasných důchodů nebo vyšší věk odchodu.
Na omezení dřívějších penzí pro pracovníky v náročných profesích s následným posílením penzijního spoření části zaměstnanců v takzvané třetí kategorii rizika se minulý týden dohodli předsedové koaličních poslaneckých klubů. Ve Sněmovně to ve středu řekl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Sněmovna opět nedokončila závěrečné schvalování sporné reformy penzí, jež má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodku důchodového systému. Páteční debata trvala skoro pět hodin. Závěr jednání provázel procedurální spor, jenž završila asi deset minut před běžným koncem jednacího žádost klubu ODS o přestávku. Další dějství posledního kola projednávání penzijní novely se odehraje příští týden ve středu.
Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ve Sněmovně opět kritizoval vládní návrh důchodové reformy. V úvodním vystoupení k mimořádné schůzi, kterou nechal k závěrečnému schvalování penzijní novely svolat koaliční tábor, ji označil za paskvil a za "podvod na lidi". Koalice před tím prosadila v dolní komoře návrh, podle kterého bude moci poslanecká debata k programu schůze trvat v případě potřeby i přes noc.
Reforma penzí míří ve sněmovně do finále a na stole je stále téma, které rozštěpilo i samotnou vládní koalici. ODS a TOP 09 navrhují drasticky omezit seznam tzv. náročných profesí. Lidé z náročných pracovních pozic mají odcházet do důchodu až o pět let dříve bez jakéhokoliv krácení penze. To však musí pochopitelně někdo zaplatit, podle nynějšího návrhu reformy to budou právě zaměstnavatelé.
Koalice zatím stále nemá shodu na podobě dřívějších penzí za práci v rizikovém prostředí. Vládní TOP 09 trvá na možnosti jít dřív do důchodu jen pro fyzicky nejnáročnější profese z takzvané čtvrté kategorie, uvedla předsedkyně Sněmovny a TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Předseda sněmovního sociálního výboru Vít Kaňkovský (KDU-ČSL) řekl, že on naopak pro takové zúžení počtu lidí ruku nezvedne
Sporná vládní reforma penzí je ve Sněmovně po téměř třech desítkách hodin debat i obstrukčních vystoupení zástupců opozice před závěrečným schvalováním. Opoziční hnutí ANO a SPD navrhla v dnešním druhém čtení předlohy například zachování věkové hranice 65 let pro odchod do důchodu i nynější výpočet nových penzí, které se mají podle reformy postupně snižovat. O podobě širších změn v důchodech by mohli poslanci hlasovat nejdřív před koncem října. Rozhodnou i o požadavku SPD na zamítnutí reformy.
Lidé budou v budoucnu odcházet do starobního důchodu nejpozději v 67 letech věku, řekl dnes poslancům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Horní limit má podle něj zavést poslanecká úprava vládní reformy penzí, která počítá s prodlužováním věku odchodu do penze i po 65 letech v návaznosti na prodlužování průměrného věku dožití. Ministr to uvedl v souvislosti s tvrzením opoziční SPD, která vládnímu návrhu dala přezdívku „Z práce do rakve“.
Ostře sledovaný návrh Fialovy vlády na reformu penzí, která počítá se zvyšováním věku odchodu do starobní penze podle průměrného věku dožití, se dnes podle očekávání stal předmětem vášnivé debaty na mimořádné schůzi poslanců. Opozice vládní předlohu odmítá a nenechává na kabinetu nitku suchou. „Nikdy v dějinách České republiky tu nebyla tak neschopná, tak arogantní a tak asociální vláda,“ plísnil Fialovy ministry šéf ANO Andrej Babiš během svého tříhodinového obstrukčního projevu.
Růst důchodového věku nepatří k populárním opatřením, nynější kompromisní návrh však přinese jeho výrazné zpomalení. V porovnání s tím, jaký růst důchodového věku Češi akceptují v porevoluční době, jde prakticky o „šnečí“ tempo. Pro představu, v případě největšího extrému, tedy žen s pěti a více dětmi, se během třiceti let současným tempem navyšuje důchodový věk o více než dvanáct let. V případě nového navrhovaného výpočtu se za tu stejnou dobu všem odsune jen o 2,5 roku.
Opozice neskrývá nesouhlas s návrhem vládní důchodové reformy a chce změny. V rámci současného návrhu jde však především o to zabetonovat současný důchodový systém, tedy zrušit navrhované snižování důchodů v příštích deseti letech či zabrzdit růst důchodového věku na hranici 65 let. Objevil se však kupříkladu i zřejmě ne zcela plánovaný návrh, který by vytvořil několik ročníků „šťastlivců“, kteří by jako jediní odcházeli do důchodu později.
Na světě je dlouho očekávaná alternativa, která výrazně zbrzdí růst důchodového věku nad 65 let. Koalice kývla na návrh demografů, který má zmírnit značně nepopulární aspekt změn v penzijním systému. A jde o zbrzdění výrazné, jak je vidět kupříkladu i v porovnání s nynějším tempem růstu důchodového věku, který se má zastavit u ročníku 1965. Z nynějšího návrhu je pak poprvé jasně zřejmé, kdy půjdou do důchodu ročníky od nejmladších po ty v předdůchodovém věku, spočítat si to mohou snadno všichni.
Koalice kývla na změnu zcela zásadního parametru penzijní reformy. Lidé by měli do důchodu odcházet dříve. Nejde však o jediný důležitý prvek, který se může ještě změnit. Týká se to přitom i už prosazených změn. Každá podobná změna však znamená jediné: další výrazné záseky do výdajů na penzijní systém. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) zatím tvrdí, že v rámci tohoto ústupku nepůjde o zmaření snah přibrzdit výrazně růst důchodového schodku. Změn však může přijít více.
Vládní koalice se rozhodla výrazně zpomalit růst důchodového věku, který je součástí projednávané penzijní reformy. Pro většinu budoucích důchodců to tak bude znamenat dřívější odchod do důchodu, pro státní rozpočet pak zásah několika desítek miliard. Alternativní návrh České demografické společnosti má zamezit větším rozdílům mezi jednotlivými generacemi a držet se podle demografů spravedlivěji toho, co ukazují data o věku dožití.
Starobní důchod v Česku se od ledna zvýší v průměru o 355 korun. Činit by tak měl 21 059 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 290 korun. K tomu se jim ještě zvedne zásluhový díl penze o 0,4 procenta. O 0,4 procenta by se měly upravit také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí.
Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt ostře kritizuje praxi posuzování invalidity u žadatelů o invalidní důchody. Pro deník Echo24 situaci popsal jako pocit bezmoci, kdy se přes úřední „razítko“ nelze domoct spravedlivého posouzení zdravotního stavu. Podle předsedy Národní rady osob se zdravotním postižením Václava Krásy nejde o nic ojedinělého, praxi kritizuje roky.
Bývalý dlouholetý ředitel protokolu Kanceláře prezidenta republiky Jindřich Forejt se po vážných zdravotních komplikacích před třemi lety potýká se zcela novou životní zkušeností. A to nejen po zdravotní stránce, ale i v něčem, co podle něj silně evokuje aroganci státní moci. Vážně kvůli tomu zvažuje, že se s úřady pustí do vleklého soudního sporu. Pro deník Echo24 se rozhodl promluvit o svém zdravotním stavu a komplikacích, které ho provází v pozici žadatele o invalidní důchod.
Zhruba tři pětiny české veřejnosti nadále nepovažují současný důchodový systém za spravedlivý a průměrná penze podle nich nepostačuje na pokrytí základních potřeb důchodců. Přes 70 procent lidí si stále také myslí, že systém lidem neumožňuje prožít důstojné stáří. Podle většiny veřejnosti je tedy potřeba důchodová reforma. Občanů, podle kterých je nynější systém důchodů neudržitelný a potřebuje změnu, meziročně ubylo o pět procentních bodů na 67 procent. Vyplynulo to z květnového průzkumu agentury STEM.
Zásadní část důchodové reformy se ještě může změnit. Koaliční strany připouští, že se chtějí za určitých okolností přiklonit k návrhu demografů, který jednoduše řečeno zbrzdí budoucí růst hranice důchodového věku. To by už pro první zasažené ročníky znamenalo změnu: do důchodu by odcházely dříve. Rozdíl mezi ročníky by se ale především v průměru snížil a držel se podle demografů spravedlivěji toho, co ukazují data o věku dožití.
Starobní penze by se mohly od ledna zvýšit v průměru o 356 korun. Přesná částka se ještě dopočítá podle vývoje mezd. Solidární pevná část penze by se měla všem zvednout o 290 korun a k tomu by měl vzrůst zásluhový procentní díl důchodu o 0,4 procenta. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Valorizace si podle něj vyžádá příští rok 12,2 miliardy korun. Celkem by se mohlo na důchody vyplatit asi 705,9 miliardy korun. Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí.
Penzijní reforma se může během letních měsíců dočkat zásadních úprav. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) už připouští možné přibrždění růstu hranice důchodového věku, což je jedno z nejvýraznějších opatření důchodové novely, znovu se má ale otevřít debata i o dalším kontroverzním tématu: kterým profesím má zůstat nárok na o několik let dřívější odchod do penze bez jejího krácení.
Češi se učí investovat a vláda je k tomu nově vybízí i v rámci dlouhodobého spoření na penzi. Česká národní banka však varuje, že i v případě státem nastaveného produktu existuje řada skrytých úskalí. A tak často to, co může vypadat jako výhodná nabídka, skončí zbytečně vysokými náklady a poplatky, které střadatele nakonec zbytečně připraví o část naspořených peněz. Lidé mají podle ČNB vždy nejprve zvážit, zda na trhu není lepší nabídka.
Výborná zpráva. Češi jsou nejméně ohroženi chudobou z celé Evropské unie. Jsou na tom dokonce lépe než Němci či třeba Dánové. Takovou informaci bez dalšího komentáře sdílela nedávno na sociálních sítích vládní ODS. Zřejmě s očekáváním, že voliči pochválí kabinet, jak to dělá dobře. Tvrzení ale, mírně řečeno, pokulhává.
Přes 100.000 lidí začalo letos platit více peněz na penzijní připojištění. Důvodem je červencové zvýšení minimální odkládané částky na penzijní připojištění pro získání státního příspěvku ze 300 Kč na 500 korun měsíčně. Vyplývá to z ankety ČTK mezi penzijními společnostmi. Podle Asociace penzijních společností si nyní z 4,2 milionu účastníků penzijního spoření odkládá částku mezi 300 a 499 korunami asi 900.000.
