Problematická digitalizace stavebního řízení je terčem jak opozičních, tak vládních politiků. Opozice v čele s Tomiem Okamurou (SPD) a Karlem Havlíčkem (ANO) požaduje rezignaci Ivana Bartoše (Piráti), který je za digitalizaci zodpovědný. Šéf Pirátů a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš uvedl, že v úterý poskytne poslancům relevantní a aktuální informace s tím, že aktuální data ukazují pozitivní trendy.
Poslanci se po prázdninách znovu vracejí k takzvané velké mediální novele, která přináší změny ve financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Návrh z pera ministerstva kultury zahrnuje mimo jiné navýšení koncesionářských poplatků a rozšíření jejich platnosti na všechna zařízení schopná přijímat vysílání, včetně chytrých telefonů či tabletů. Návrh dlouhodobě budí emoce, jak mezi lidmi a politiky, tak konkurenčními soukromými médii, která nyní znovu apelují přímo na poslance, aby ještě legislativu přepsali.
Debata o zákazu prodeje energetických a sladkých nápojů nabírá na obrátkách. Návrh, který v současné době projednávají poslanci zdravotnického výboru, má podporu ze strany odborníků i části veřejnosti, přičemž jeho hlavním cílem je chránit zdraví dětí před negativními dopady nadměrné konzumace kofeinu a cukru. Odborníci dlouhodobě varují před nebezpečím, které tyto nápoje představují, zvláště pokud jsou konzumovány ve velkém množství, výrobci proti případnému zákazu ale protestují.
Sněmovní vyšetřovací komise k prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy začala tento týden s výslechy prvních svědků. Podle dostupných informací zatím vyslechla tři osoby. Další desítky policistů, hasičů nebo záchranářů na předvolání teprve čekají. Jednání komise má být po celou dobu neveřejné, proti čemuž se ohrazují rodiče tří obětí v prohlášení, které za ně předala poslancům Lenka Šimůnková, matka zavražděné studentky Elišky.
Praxe exekutorů, kteří lidem v insolvenci posílají usnesení o zastavení tzv. marné exekuce a chtějí zaplatit náklady do tří dnů od nabytí právní moci, je umožněna tím, že se střetávají dva zákony. Jedná se o insolvenční zákon a občanský soudní řád. Poslanci, které oslovil deník Echo24 uvedli, že jde o výzvu po nějaké době opět posoudit praxi provádění exekucí. Oslovení experti označují tento postup exekutorů za absurdní.
Sněmovní výbor pro evropské záležitosti projednal a podpořil vládu, která může navrhnout dosavadního ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkelu (STAN) na post českého eurokomisaře. Ve schváleném usnesení také výbor jeho kandidaturu podpořil. Po projednání výborem bude Síkelu znovu formálně potvrzovat vláda, podle premiéra Petra Fialy (ODS) by tento krok mohla udělat na středečním zasedání.
Hned na počátku září se sněmovnímu mediálnímu výboru na stůl dostane jedna z klíčových legislativních norem roku – velká vládní mediální novela, která navyšuje koncesionářské poplatky za Českou televizi a Rozhlas a rozšiřuje okruh poplatníků. Diskuzi o notně kritizovaném návrhu povede poprvé jako šéf výboru poslanec ANO Patrik Nacher. O tom, že by se zákon mohl zpozdit a kdo má ČT nebo rozhlasu vykolíkovat pole, hovoří v rozhovoru deníku Echo24.
Česká vláda schválila stavbu dvou bloků jaderné elektrárny Dukovany a ministři Stanjura a Síkela dostali za úkol do konce roku předložit plán financování. Následně se většina vlády rozprchla na dovolené. Snad to s Dukovany neskončí jako se spotřební daní na tiché víno, která měla být do prázdnin uzavřená, a nic. Většina vlády sice stojí na straně vinařů, ale její jednotu zákeřně narušuje předsedkyně TOP 09 Pekarová Adamová, která tvrdí, že nevidí jediný důvod, proč jeden druh alkoholu osvobodit od daní. Říká, že přijde s poslaneckým návrhem zákona a nechá o tom ve sněmovně hlasovat bez koaliční dohody.
Předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová je otevřená tomu, že by koalici Spolu ve sněmovních volbách v příštím roce posílili dva bývalí předsedové a významné osobnosti historie strany – Miroslav Kalousek a Jiří Pospíšil. Přitom ani jeden z nich nemohl z rozhodnutí vedení za TOP 09 kandidovat do Evropského parlamentu. Podle Pekarové Adamové má nyní Kalousek podporu celého vedení, Pospíšil podle ní nominaci získá snadno. Kalouskovi se ale moc nelíbí, že o tom Pekarová Adamová nyní mluví.
Sněmovní noční maraton ze čtvrtka na pátek a pak v pátek nebyl věnován výběru stavitele nových jaderných bloků v Dukovanech, stížnostem zemědělců ani potížím s léky. Byl věnován zvýšení poplatků pro Českou televizi (a Český rozhlas). Financování veřejnoprávních médií nebo korespondenční volba, to jsou dnes pro pětikoalici stěžejní témata. I placeného pozorovatele politiky tu a tam potrápí už jakoby zodpovězená otázka, o co tu s vynaložením tolika sil, tolika času sněmovny, posledního času před odchodem na letní prázdniny, vlastně jde. Koncesionářský poplatek se v případě České televize zvýší... o 15 korun měsíčně. Z původně uvažovaných 25 korun pětikoalice v reakci na lidovou nevůli šla na 15 korun, tedy o čtyřicet procent dolů.
Hnutí ANO má i jednoduché voliče, prohlásil jeho předseda Andrej Babiš. Já jsem také jednoduchý, prohlásil Babiš ve Sněmovně v rámci kritiky médií a chystané Rady vlády pro paměťovou agendu, která má být novým poradním orgánem kabinetu. Předseda opozičního hnutí v této souvislosti označil současnou vládu za "novototalitní strukturu". Rada vlády pro paměťovou agendu má podle Babiše hlídat výklad dějin a dohlédnout na rozdělování peněz pro instituce zabývající se osvětlováním dějin.
Poslanci hlasy vládní většiny v prvním čtení schválili takzvanou velkou mediální novelu a posunuli ji dál. Opozici se naopak nepodařilo návrh zamítnout nebo vrátit. Změnu zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší nový systém koncesionářských poplatků, protlačila Poslanecká sněmovna přes nesouhlas opozice i některé firmy nebo mediální organizace. Odpoledne pak poslancům začaly prázdniny. Hlasovalo se pevně v 13 hodin na návrh šéfa poslanců ODS Marka Bendy.
Sněmovní vyšetřovací komisi k loňské tragické střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) povede Pavel Kašník (ODS), člen bezpečnostního a mandátového a imunitního výboru. Zvolilo ho dnes plénum dolní komory. V tajné volbě byl jediným kandidátem a získal hlasy 147 ze 169 poslanců, kteří se výběru zúčastnili. Zvolením předsedy může komise zahájit činnost.
Ve čtvrtek ve sněmovně začala intenzivní diskuze o vládní novele zákona o České televizi a rozhlasu, která přináší navýšení koncesionářských poplatků, ale také kontroverzní rozšíření počtu poplatníků. Hned zkraje si vzal slovo expremiér Andrej Babiš, který se do legislativy opět pustil. Zvýšení poplatků označil ve svém projevu před poslanci mimo jiné za plošnou nepřímou daň. Jde podle něj o nový mechanismus zdanění, který se vyhýbá demokratické kontrole.
Minimální mzda by měla do roku 2029 růst tak, aby odpovídala 47 procentům průměrné mzdy. Nyní je na 41,1 procenta a od ledna vzrostla na 18 900 korun. Zaručené mzdy podle odbornosti, odpovědnosti a náročnosti práce mají od příštího roku platit už jen pro veřejný sektor, ne pro firmy. Ekonomové, které oslovil deník Echo24, dlouhodobě označují zaručenou mzdu za pokřivení fungování trhu, názory na růst minimální mzdy se pak mezi experty liší.
Očekávaná velká mediální novela, která přináší výrazné změny v systému koncesionářských poplatků, prošla přes kabinet Petra Fialy a míří do sněmovny. Kromě zvýšení poplatků hlavně rozšiřuje skupinu poplatníků nejen na domácnosti, které vlastní televize, ale nově i jakékoliv zařízení schopné přijímat televizní a rozhlasové vysílání. A to včetně třeba chytrých telefonů s internetovým připojením. Poplatku by se tak nově nevyhnul v zásadě nikdo. Proti tomu se ale čím dál tím více ozývají Piráti v čele s vicepremiérem Ivanem Bartošem, kteří chtějí zákon ještě v dolní komoře změnit.
Systém místních samospráv v České republice je přehnaně rozdrobený a tím pádem neefektivní. V rozhovoru pro Echo24 to řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 a autor návrhu na „optimalizaci“ fungování obcí Jan Jakob. Samosprávy by se podle něj neměly nutit do slučování či rušení, spíše je na základě pozitivní motivace a nových povinností přimět k dobrovolné spolupráci. V ideálním případě by nicméně mělo docházet k rušení míst starostů, respektive zastupitelů a naopak posilování pravomocí. Jakob zároveň vysvětlil, jak chce argumentovat při jednání s odpůrci této změny.
Sněmovna navrhla státní vyznamenání pro spisovatele Milana Kunderu, herečku a bývalou první dámu Dagmar Havlovou Veškrnovou, velvyslankyni v Sýrii Evu Filipi, pražského arcibiskupa Jana Graubnera a písničkáře Karla Kryla. Expremiér a poslanec Andrej Babiš (ANO) si nominaci Milana Kundery přivlastnil a prohlásil, že z toho má obrovskou radost. "Konečně prošel sněmovnou můj návrh, aby Řád Bílého lva, in memoriam, dostal spisovatel Milan Kundera," uvedl. Babišova slova vzápětí vyvolala vlnu kritiky napříč společenským i politickým spektrem.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš se ostře vymezil proti zvýšení poplatků pro veřejnoprávní média. Při čtvrtečním jednání Poslanecké sněmovny uvedl, že bude“ krvácet na barikádě“ a bude obstruovat při schůzi na začátku července, kde se má tzv. velká mediální novela projednávat. Zároveň občanům doporučil, aby Českou televizi nesledovali, podle něj jsou její zaměstnanci zaujatí proti hnutí ANO.
Poslanci středečním hlasováním schválili vznik vyšetřovací komise, která by měla objasnit tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Návrh opozičního ANO podpořila pod dlouhých týdnech dohadů i vládnoucí pětikoalice. Diskuze se vedly už od prvních týdnů po prosincovém incidentu.
Koaliční strany umožní ve středu širší rozpravu na mimořádné schůzi Sněmovny k loňské střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Novinářům to v úterý řekl předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. Strany podle něj úterý dostaly podklady pro náplň a harmonogram práce vyšetřovací komise, jak o ni usiluje opoziční hnutí ANO. Piráti už oznámili, že vznik vyšetřovací komise podpoří. Místopředsedkyně strany Klára Kocmanová novinářům řekla, že je podle ní ale potřeba, aby měla komise časový rámec a rychle a efektivně analyzovala dostupné materiály.
Volby do Poslanecké sněmovny by v červnu opět vyhrálo hnutí ANO, na druhém místě je nadále ODS. Koaliční Piráti, SPD i TOP 09 si ale významně pohoršili, ukázal průzkum agentury STEM pro CNN Prima News. Naopak komunisté zaznamenali úspěch, znovu by se dostali do Poslanecké sněmovny. Z vládních stran jsou na tom nejhůře lidovci, které by přeskočila Přísaha Roberta Šlachty i Motoristé sobě. Ti zaznamenali velký úspěch v uplynulých evropských volbách.
Opoziční hnutí ANO nominuje do funkce místopředsedy Sněmovny Aleše Juchelku (48). Vystřídá nově zvolenou europoslankyni Kláru Dostálovou. Poslanecký klub ho navrhl jednomyslně, potvrdily dva zdroje z poslaneckého klubu. Hnutí ANO má oficiálně oznámit jméno kandidáta později na tiskové konferenci. Juchelka, zvolený v Moravskoslezském kraji, vede mediální výbor a je členem sociálního výboru. Místopředsednickou pozici zastává v poslaneckém klubu ANO a je stínovým ministrem práce a sociálních věcí tohoto hnutí.
Student filozofické fakulty v Praze Tomáš Hercík byl v budově, když vrah rozpoutal střelbu. Vyběhl do čtvrtého patra. Dodnes má výčitky, jestli během osudových okamžiků svými rozhodnutími "neposlal někoho na smrt". Uvedl to ve čtvrtek ve sněmovně při schůzi bezpečnostního výboru. Ze čtvrtého patra běžel sehnat pomoc. Policisty navigoval, kde mají zasahovat. Ukázalo se podle něj, že nemají plán budovy. Krajský policejní ředitel Petr Matějček mu musel dát za pravdu. Policie měla plány je pro dvě patra fakulty.
Poslanecký klub hnutí ANO v pátek před jednáním sněmovny otevře debatu o tom, kdo by mohl nahradit nově zvolenou europoslankyni Kláru Dostálovou ve vedení Poslanecké sněmovny. Pro deník Echo24 to potvrdil místopředseda poslaneckého klubu a sněmovny Karel Havlíček. Ve hře jsou v tuto chvíli podle zákulisních informací tři jména. Koaliční strany avizují, že respektují právo hnutí ANO místopředsedu nominovat.
Necítím z vás dostatek sebereflexe. Naše děti a má dcera vám nestojí ani za omluvu. Slyším lži, to vám jde dobře. Vaše selhání není možné spravit ničím menším než vaší rezignací, řekla v emotivní řeči na závěr jednání bezpečnostního výboru sněmovny Lenka Šimůnková. Matka Elišky, která nepřežila tragickou prosincovou střelbu na filozofické fakultě v Praze, přišla do sněmovny, aby osobně konfrontovala ministra vnitra Víta Rakušana a policejního prezidenta Martina Vondráška.
Bezpečnostní výbor sněmovny ve čtvrtek několik hodin řešil střelbu na Filozofické fakultě UK. A taktéž zprávu Generální inspekce bezpečnostních sborů k policejnímu zásahu. Vystoupila i dozorující státní zástupkyně Jana Murínová, která řekla, že pachatel netrpěl žádnou závažnou psychickou poruchu. Podle psychiatrického posudku měl navíc jasný plán už měsíce před střelbou. „Cítil se odstrčený a neužitečný, potýkal se s pocity křivdy provázenými záští. Uvařil se sám k sobě,“ uvedla státní zástupkyně.
Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) doporučila policii kvůli střelbě na fakultě zlepšení v pěti oblastech, řekl na ostře sledovaném bezpečnostním výboru sněmovny policejní prezident Martin Vondrášek. Do sněmovny přišli osobně i někteří z rodičů zavražděných studentů. Jednání probíhá za účasti ministra vnitra Rakušana a špiček policie. Policie případ uzavřela teprve půl roku od střelby. Původně chtěla policie vést prověřování až do poloviny září, to však státní zástupkyně odmítla.
Sněmovní bezpečnostní výbor za účasti šéfů elitních policejních útvarů a ředitele BIS Michala Koudelky za zavřenými dveřmi přes hodinu jednal o žhářském útoku na autobusové depo na pražském Proseku ze začátku června. Premiér ho dříve označil za teroristický čin iniciovaný z Ruska. Neveřejné jednání se oproti původnímu plánu protáhlo a podle všeho na něm panovala vypjatá atmosféra.
Vedení policie se poprvé od útoku na filozofické fakultě v Praze vyjádří k závěrům šetření Generální inspekce bezpečnostních sborů, která několik měsíců analyzovala a prošetřovala veřejně propíraný policejní zásah proti aktivnímu střelci a vrahovi sedmnácti lidí, přičemž samotný případ vražd policisté uzavřeli, přesněji odložili, teprve minulý týden, tedy půl roku od střelby.
