Malý balkánský stát Černá hora se stal centrem geopolitické bitvy mezi Bruselem, USA a Pekingem. Černohorská vláda si vyjednala dohodu se dvěma bankami z USA a jednou z Francie o restrukturalizaci čínské půjčky ve výši téměř 1 miliardy amerických dolarů. To odpovídá přibližně pětině HDP země v roce 2019. Informoval o tom server South China Morning Post. Černá Hora má pouze něco přes 600 tisíc obyvatel.
Černohorský parlament v pátek schválil kontroverzní návrh zákonu o náboženských svobodách a společnostech. Stalo se tak hlasy 45 přítomných poslanců. Nikdo nehlasoval proti, ani se nezdržel, protože hlasování podle agentury TASS předcházelo zadržení všech opozičních zákonodárců policií. Černohorský parlament má celkem 81 členů.
Z ostudy kabát má rumunská premiérka Viorica Dancilaová, která se ve středu v hlavním městě Černé Hory Podgorici rozplývala nad tím, že může být na návštěvě v Prištině, což je ovšem metropole Kosova. Informovala o tom dnes rumunská média a agentura APA připomněla, že to zdaleka není první mezinárodní trapas šéfky rumunské vlády.
Černohorskou investigativní novinářku Oliveru Lakičovou, která je už řadu let terčem výhrůžek kvůli článkům o korupci, v úterý večer postřelil neznámý útočník. Redaktorka nezávislého listu Vijesti byla v hlavním městě Podgorici zasažena do nohy a její život není ohrožen, informoval deník na webu. Útok, jenž odsoudila Rada Evropy, vyvolal protest stovek Černohorců.
Balkán je možná na pokraji obchodní války, rozbuškou se může stát výrazné zvýšení dovozního cla na některé zemědělské výrobky, k němuž v červenci sáhlo Chorvatsko. Uvedla to agentura Reuters. Čtyři sousední země Srbsko, Bosna, Makedonie a Černá Hora, které na rozdíl od Chorvatska nejsou členy Evropské unie, chystají protiopatření. V pondělí daly Chorvatsku ultimátum, aby nařízení do konce týdne stáhlo.
Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek vedle svého prvního projevu před lídry aliančních zemí upoutal pozornost rovněž dosti neobvyklým gestem, které předvedl během prohlídky nové centrály NATO. Když se Trump v jednu chvíli nenacházel v čele skupiny státníků poblíž šéfa NATO, odstrčil černohorského premiéra a postavil se před něho. Na sociálních sítích to vyvolalo stovky převážně kritických komentářů.
Černá Hora je od dubna blízko k přijetí do Severoatlantické aliance. Protokol již podepsal americký prezident Donald Trump, souhlasily i všechny členské státy, vyjma Španělska. V reakci na to Moskva schválila zákaz dovozu černohorského vína, údajně z hygienických důvodů. Informuje o tom BBC.
Americký prezident Donald Trump podepsal protokol o přijetí Černé Hory do Severoatlantické aliance, čímž ze strany Spojených států ukončil ratifikační proces. S výjimkou Španělska už všichni členové NATO, včetně České republiky, začlenění této balkánské země do obranné aliance schválili.
Americký Senát schválil v úterý naprostou většinou hlasů rozšíření Severoatlantické aliance o Černou Horu. Většina členů NATO včetně České republiky už začlenění této země schválila. Bude to první rozšíření Severoatlantické aliance od roku 2009.
Britský šéf diplomacie Boris Johnson obvinil v neděli Kreml, že zosnoval loňský pokus o státní převrat v Černé Hoře, a stojí podle něj možná i za pokusem zabít tehdejšího premiéra Mila Djukanoviče. Podle něj tím ruský prezident Vladimir Putin dokázal, že je schopný „všech druhů špinavých triků“. Informoval o tom britský list The Telegraph.
Ruské úřady byly zapleteny do loňského pokusu o státní převrat v Černé Hoře. Tvrdí to černohorský speciální prokurátor Milivoj Katnić s odvoláním na poznatky z výslechů a přiznání, podezřelých, uvedla v pondělí ruská média. Moskva jakoukoli ruskou účast na údajně plánovaném převratu v Černé Hoře důrazně popřela.
Za chystaným atentátem na premiéra Černé Hory, který se podařilo překazit loni na podzim, stáli ruští agenti a patrně i Moskva. S odvoláním na černohorského ministra obrany a zdroje z prostředí tajných služeb to uvedl britský deník The Telegraph na titulní straně. Důvodem k odstranění premiéra měly být obavy Kremlu z prozápadního směřování země. Ruská vláda jakékoli zapojení do věci odmítá.
Příkaz zavraždit dlouholetého černohorského premiéra Mila Djukanoviče po parlamentních volbách, které se v Černé Hoře konaly 16. října, dal jeden z ruských občanů zapletených do zmařeného pokusu o puč v této bývalé jugoslávské republice. V úterý to napsal podgorický provládní deník Pobjeda.
Černá Hora vydala mezinárodní zatykač na dva Rusy a tři Srby, kteří jsou údajně zapojeni do říjnového nezdařeného pokusu o vládní převrat, informovalo Rádio Svobodná Evropa. Oba Rusové navíc mají být členy vojenské rozvědky GRU.
Mezi podezřelými ze zapojení do údajné přípravy převratu během říjnových voleb v Černé Hoře jsou i dva ruští občané. Informovala o tom v pondělí agentura AP s odvoláním na místní prokuraturu. Mluvčí státního zastupitelství potvrdila, že celkem je vyšetřováno 21 osob, včetně tří Srbů.
Ruští nacionalisté plánovali během říjnových voleb vpadnout do černohorského parlamentu, zabít premiéra Mila Djukanoviče a uvést k moci proruskou koalici. Podle agentury AP to oznámila černohorská prokuratura. Vyšetřování podle úřadu naznačuje, že důvodem byla pozvánka země do NATO, členem by se Podgorica mohla stát v nadcházejícím roce.
Když chtějí The New York Times přiblížit svým čtenářům, o co jde ve volbách v jakési malé neznámé zemi v jihovýchodní Evropě s latinskoamericky znějícím názvem Montenegro (Černá Hora), použijí v titulku jednoduché zkratky: „Prozápadní strana zvítězila.“ Nebo: „Západ a Rusko se přou v Černé Hoře.“
