Spojené státy ukončily s Ruskem dvoustrannou spolupráci v otázce syrského příměří. Informovalo o tom v pondělí americké ministerstvo zahraničí, podle jehož prohlášení Moskva neplní své závazky spojené s dohodou o příměří ve válkou zmítané zemi. Podle Washingtonu nemá smysl spolupracovat ve chvíli, kdy ruské a syrské letouny bombardují město Halab.
Rusko posílilo svou leteckou základnu v Sýrii a dopravilo tam několik bombardérů. Napsal to v pátek ruský list Izvestija, podle kterého je armáda připravena poslat i letadla na podporu pozemních operací. Na severu syrského města Aleppo mezitím pokračovaly intenzivní boje mezi povstalci na jedné straně a syrskou armádou a jejími spojenci na straně druhé.
Kreml v pondělí kritizoval západní diplomaty v OSN a obvinil je, že kritikou Ruska poškozují bilaterální vztahy svých zemí s Moskvou. Spojené státy se podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova snaží prosadit nové podmínky pro plnění dohody o Sýrii. Syrský ministr zahraničí Valíd Mualim ale považuje rusko-americkou dohodu o příměří stále za životaschopnou a řekl, že je administrativa v Damašku připravena vstoupit do vlády národní jednoty.
Britský velvyslanec při OSN Matthew Rycroft v neděli na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti v New Yorku obvinil Rusko, že se v Sýrii po boku tamního vládnoucího režimu dopouští válečných zločinů. Americká zástupkyně Samantha Powerová pak řekla, že Rusko v Sýrii nebojuje proti terorismu, ale dopouští se tam barbarských činů, a stejného názoru je také francouzský ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault. Navíc prý bombardováním Sýrie, zvláště pak v Aleppu, zneužívá svého práva veta v OSN.
Ruské a syrské letouny v neděli bombardovaly strategicky položený uprchlický tábor severně od Aleppa. Zařízení v posledních letech ovládali povstalci, ale syrská armáda tábor v sobotu na krátkou dobu dobyla. V noci na neděli ale kontrolu nad ním opět převzali rebelové. S odvoláním na představitele povstalců i syrské armády o tom informovala agentura Reuters.
Rusko vyšle svou jedinou letadlovou loď do východní části Středozemního moře. Oznámil to ve středu ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Letadlová loď Admirál Kuzněcov se podle něj připojí k ostatním ruským plavidlům operujícím u syrských břehů. Šojgu neřekl, kdy bude letadlová loď na místě, ruská média hovoří o podzimu.
Česká velvyslankyně v Sýrii Eva Filipi tvrdí, že v roce 2011 v Sýrii k žádné revoluci nedošlo. Jednalo se prý spíše o snahy Západu, který se snažil Sýrii „vyjmout z Osy zla společně s Íránem“. Diplomatka to uvedla na nedávné debatě Institutu 2080. Konflikt v Sýrii ovšem odstartovaly pokojné protesty, které režimní bezpečnostní síly krvavě potlačily.
Vyšetřování Organizace spojených národů (OSN) a Organizace za zákaz chemických zbraní (OPCW) dospělo k očekávanému závěru – chemické útoky v Sýrii mezi 11. dubnem 2014 a 21. srpnem 2015 spáchaly vzdušné síly syrské armády. Informovala o tom tisková agentura Reuters.
Spojené státy vyjádřily politování nad neúmyslným zabitím syrských vojáků, kteří podle syrských zdrojů zahynuli při sobotních leteckých útocích koalice vedené USA. Uvedl to vysoký představitel americké vlády. Washington bude i nadále dodržovat příměří v Sýrii, dodal činitel. O incidentu v noci na neděli jednala na žádost Ruska Rada bezpečnosti OSN. Americká vyslankyně při OSN Samantha Powerová Rusko za svolání mimořádného zasedání RB OSN kritizovala.
Vojenská letadla koalice vedené Spojenými státy bojující proti Islámskému státu (IS) bombardovala v sobotu pozice syrské armády blízko města Dajr az-Zaur. Informovala o tom syrská státní televize s odvoláním na prohlášení hlavního velitele syrské armády. Od pondělního večera přitom v zemi platí příměří.
Syrská armáda dodržuje příměří v zemi, zatímco tamní rebelové využívají klidu zbraní k přeskupování sil. Řekl to v sobotu ruský prezident Vladimir Putin. Doufá, že Spojené státy dodrží dojednané závazky ohledně Sýrie a budou jednat „transparentně“. Příměří je podle Putina společným cílem Moskvy i Washingtonu.
Spojené státy počítají s tím, že v příštím fiskálním roce přijmou 110.000 uprchlíků z celého světa, což bude téměř třetinový nárůst proti letošku. Informovala o tom agentura AP s odvoláním na prezidenta Baracka Obamy. Nárůst souvisí se syrskou krizí a konflikty v Iráku a Afghánistánu, v případě volebního vítězství Donalda Trumpa se však může trend výrazně obrátit.
V Sýrii v pondělí v 19:00 místního času (18:00 SELČ) začalo platit příměří dojednané Spojenými státy a Ruskem. Velení syrské armády oznámilo, že klid zbraní bude platit v celé Sýrii po dobu sedmi dní. Armáda si nicméně vyhradila právo odpovědět na jakékoli útoky ozbrojených skupin, uvedla syrská státní televize. Zda se budou příměřím řídit i povstalecké skupiny, nebylo jasné, poznamenala agentura Reuters.
Třináctihodinový páteční vyjednávací rusko-americký maraton přinesl naději na nové příměří v Sýrii. Má začít platit v pondělí večer místního času a připojit se k němu má syrská armáda i odpůrci Damašku. Pokud klid zbraní potrvá několik dní, vznikne společné rusko-americké centrum koordinace dalších bojů proti teroristům v Sýrii.
Kolem sedmi desítek lidí ze severosyrského města Aleppo museli v úterý lékaři ošetřit kvůli problémům s dýcháním. Podle aktivistů ze Syrské organizace pro lidská práva (SOHR), která situaci ve válkou sužované zemi monitoruje z Británie, se nadýchali chloru, který na povstalecké území shodily vzdušné síly režimu prezidenta Bašára Asada.
Spojené státy a Rusko učinily výrazný pokrok při přípravě dohody o zastavení bojů v Sýrii. Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov podle agentury Reuters prohlásil, že dohoda je blízko, o možném termínu jejího uzavření se ale nezmínil. Šéf americké diplomacie John Kerry na summitu skupiny největších světových ekonomik G20 v Číně poznamenal, že stále zbývá dokončit řadu technických záležitostí.
Johna Eibnera, viceprezident Křesťanské mezinárodní solidarity (CSI) má na starosti její blízkovýchodní program.
Třetí týden teplého listopadu a na rozbouřené moře z Turecka vyplouvají další tisíce uprchlíků – převážně Syřanů, ale mezi nimi se nacházejí Iráčané, Libyjci, Afghánci i běženci z kruté eritrejské diktatury, ze Súdánu a také ze severní Nigérie, kde řádily bojůvky islamistického hnutí Boko Haram. V Afghánistánu, Africe a na Blízkém východě postihla destabilizace zhruba 60 milionů lidí.
„Domů jeďte,“ říká žena dvojici syrských uprchlíků s dítětem, kteří ji žádají o pomoc či radu. V jiném záběru jednoho z nejsledovanějších videí posledních týdnů na otázku běženců, jaká je tedy Česko pro uprchlíky vlastně země, další žena prohodí: „No good. Bad.“ A poradí, kam by jejich kroky měly směřovat: „Deutschland!“
Drobná, lehce přes čtyřicet. Hidžáb na hlavě, ale jinak žena jako kdekoliv jinde. Halenka a kalhoty. Nebýt arabského jara, jehož teplo dorazilo v zimě 2011 i do Sýrie, v životě Suad Nawfal by se toho nejspíš moc nezměnilo. Asi by dál učila na základní škole. Chodila do školy a pak domů. Jenže se něco stalo. A v téhle drobné energické ženě se nahromadila veškerá zlost a zlomil všechen strach.
