Výměna vězněných osob na principu všichni za všechny mezi ukrajinskou vládou a proruskými separatisty v Donbasu skončila. Završení celé nedělní akce oznámil úřad ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož povstalci propustili 76 lidí. Informaci potvrdila podle agentury TASS i druhá strana, které Kyjev předal 124 osob.
Poslanci parlamentu ustaveného proruskými separatisty v Donbasu přijali zákon o hranicích, kterým si přisvojují celou ukrajinskou Doněckou oblast včetně části ovládané Kyjevem.
Plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro Donbas počítá s oddělením bojujících stran po celé délce fronty, nikoli jen na jednotlivých nejcitlivějších úsecích. V ukrajinském parlamentu to prohlásil ministr zahraničí Vadym Prystajko. „Naším úkolem je zabránit krveprolití,“ prohlásil.
Klub nejsilnější vládní strany – hnutí ANO – podpoří podle svého předsedy Jaroslava Faltýnka návrh, aby se od cesty poslance KSČM Zdeňka Ondráčka na území Ukrajiny ovládané proruskými separatisty distancovala celá Sněmovna. Ve čtvrtek tak učinil sněmovní zahraniční výbor. Faltýnek v pořadu České televize Otázky Václava Moravce uvedl, že souhlasí s návrhem opoziční TOP 09, aby věc probralo i plénum dolní komory, a vyslalo tak jasný signál o svém postoji k Ondráčkově cestě.
Sněmovní zahraniční výbor se distancoval od cesty poslance KSČM Zdeňka Ondráčka na území Ukrajiny ovládané proruskými separatisty. Výbor prohlásil, že nešlo o oficiální cestu sněmovní delegace a zdůraznil, že podporuje územní celistvost Ukrajiny. Stejné usnesení doporučil přijmout i Sněmovně. Ondráček na jednání výboru přizván nebyl. Prezident Miloš Zeman při návštěvě Maďarska uvedl, že pokud byl Ondráček na soukromé cestě, nic do ní nikomu není.
Návštěva komunistického poslance Zdeňka Ondráčka samozvané Doněcké lidové republiky je ostudou České republiky. Napsal to na svém twitterovém účtu ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ondráček byl v Doněcku přivítán s vojenskými poctami prezidentem samozvané republiky Denisem Pušilinem. Na Donbas jel v rámci oslav tamního „Dne republiky“.
Nový ukrajinský prezident se možná pokusí osídlit vzpurný Donbas židovskými přistěhovalci a očistit separatistický východ Ukrajiny od etnických Rusů. V nacionalisticky orientovaném týdeníku Zavtra (Zítra) to napsal kremelský poradce Sergej Glazjev. Volodymyr Zelenskyj, který v dubnových volbách porazil dosavadního prezidenta Petra Porošenka, je podle Glazjeva loutkou americké vlády. Kreml se od Glazjevových vývodů distancoval.
Rusko zvažuje, že ve zjednodušeném řízení nabídne občanství všem obyvatelům Ukrajiny, nejen těm z oblastí pod kontrolou proruských separatistů. Na summitu o projektu nové Hedvábné stezky to v sobotu podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v Pekingu prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tento týden podepsal dekret, který výrazně usnadňuje lidem ze separatistického Donbasu získat občanství Ruské federace. Ukrajina se proti tomu ohradila a stěžovala si Radě bezpečnosti OSN.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který dává právo obyvatelům „řady okresů na jihovýchodě Ukrajiny“ získat ruské občanství ve zjednodušeném řízení. Informovala o tom agentura TASS. Rozhodnutí, označené jako humanitární akt, neuvádí, kterých ukrajinských oblastí se zjednodušený režim týká. Podle dřívějších zpráv moskevského tisku jde o regiony ovládané proruskými separatisty.
Moskva se rozhodla dát obyvatelům samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny možnost získat ve zjednodušeném režimu ruské státní občanství. Napsal to informovaný ruský list Kommersant. Plán je podle něj už hotov, na příslušném dekretu chybí už jen podpis prezidenta Vladimira Putina.
Je to trochu jako narozeniny nezvedeného dítěte, s nímž se na veřejnosti nechlubíme. Před pěti lety převzali na Ukrajině moc tzv. prozápadní politici, známí pod šifrou Majdan. Ale žádné bilance toho, co se s touto strategicky významnou a velkou zemí na východní hranici EU za těch pět let stalo, se nevyskytují. Skutečnost, že po prvním kole prezidentských voleb vede nad dosavadním, „majdanovským“ prezidentem televizní komik Volodymyr Zelenskyj.
V podmínkách tíživé hospodářské situace a všudypřítomné korupce, bez perspektivy návratu ztraceného Krymu a se zamrzlým konfliktem na východě země budou v neděli Ukrajinci v prvním kole volit na příštích pět let svého prezidenta. Výsledky hlasování jsou nejisté, část analytiků ale soudí, že dosavadní prezident Petro Porošenko svůj post ve druhém kole obhájí, a to navzdory silné kampani herce Volodymyra Zelenského a energické snaze Julije Tymošenkové o státnický comeback. Zelenskyj je ale podle jiných větším favoritem.
Čtyři separatisté a jeden ukrajinský voják byli za posledních 24 hodin zabiti na východě Ukrajiny, který sužuje ozbrojený konflikt mezi proruskými separatisty a silami věrnými Kyjevu. Oznámily to dnes bojující strany. Jde o nejhorší bilanci od uzavření zatím posledního křehkého příměří z 29. prosince. Čtyři vzbouřenci byli zabiti v pátek při ostřelování ukrajinskými silami na jihu Doněcké oblasti, řekl AFP jeden z velitelů separatistů Eduard Basurin. Mezi civilisty si podle něj útok nevyžádal žádné raněné.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová odsoudili jako „nelegální a nelegitimní“ volby uspořádané v neděli u proruských separatistů v samozvané Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice v Donbasu na východě Ukrajiny.
Rusko jako supervelmoc má velkou zodpovědnost za urovnání konfliktů na Ukrajině a v Sýrii. Rakouský kancléř Sebastian Kurz to ve středu řekl na tiskové konferenci v Petrohradu po jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kurz doufá, že se Sýrie budou stažena všechna zahraniční vojska. Kurz, který jednal s Putinem letos už počtvrté, označil debatu o Ukrajině a Sýrii za „delikátní“. Z ruských informací vyplývá, že zvlášť velké výhrady měl kancléř vůči přítomnosti íránských vojáků v Sýrii. „Pozorně jsem sledoval vaše slova o Sýrii,“ řekl Kurz Putinovi.
Bomba, která v pátek v jedné restauraci v centru Doněcka zabila vůdce proruských separatistů Alexandra Zacharčenka, byla umístěna v jedné ze stojacích lamp či lustru v přísně střeženém podniku. Nemohla tam ale být nastražena bez přispění lidí z řad separatistů. Uvedl to v sobotu ruský list Kommersant s odvoláním na své zdroje. Zacharčenko utrpěl zranění hlavy, kterým v nemocnici podlehl. Jeho nástupce tvrdí, že dopadení podezřelí „potvrdili ukrajinskou účast na zločinu“. Kreml označil jeho smrt za „provokaci“.
Při výbuchu v Doněcku na východě Ukrajiny přišel v pátek o život jeden z hlavních vůdců proruských separatistů Alexandr Zacharčenko. Naposledy stál v čele neuznávané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty. Zprávy ruských médií oficiálně potvrdilo i povstalecké vedení, podle něhož Zacharčenko zahynul v důsledku „teroristického činu“
Český miliardář Daniel Křetinský je blízko k ovládnutí velkého plynového naleziště na Donbasu. Naleziště je v rukách ukrajinské vlády, která má o schválení obchodu rozhodnout. Vládní komise již prodej doporučila schválit. O plyn měl původně zájem Shell, který však v roce 2014 kvůli válce na východě Ukrajiny z projektu vycouval. Píší Hospodářské noviny.
Pozorovatelská mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) oznámila, že na separatisty ovládaném území v oblasti Donbasu na východě Ukrajiny poprvé odhalila moderní vojenské vybavení ruské výroby, přestože Moskva vždy popírala, že vojensky podporuje separatisty. Použití moderní ruské výzbroje v konfliktu, který si od propuknutí na jaře 2014 vyžádal přes 10.000 mrtvých, nyní potvrdil i nezávislý zdroj, uvedla agentura AFP.
Kontrolní mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) zaznamenala na východě Ukrajiny pohyby kolon nákladních automobilů přejíždějících rusko-ukrajinskou hranici mimo oficiální přechody. Videozáznam z monitorovacích dronů OBSE se v pondělí objevil v ruských médiích.
Velitel ukrajinské protipovstalecké operace v Donbasu Serhij Najev se v úterý v Kramatorsku na východě Ukrajiny setkal se šéfem radikálních dobrovolnických sborů, bývalým vůdcem ultraradikálního Pravého sektoru Dmytrem Jarošem. Oznámil to ukrajinský tisk. Jejich diskuse se podle oficiální zprávy týkala zapojení dobrovolnických sborů do operací proti proruským povstalcům.
Ruský prezident Vladimir Putin při pondělní schůzce v Helsinkách svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi navrhl uspořádat referendum v separatisty ovládaných oblastech Donbasu, které by pomohlo vyřešit konflikt na východě Ukrajiny. Uvedla to dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dva zdroje obeznámené s Putinovým vystoupením před ruskými velvyslanci za zavřenými dveřmi. Trump prý žádal Putina, ať tento plán veřejně nerozhlásí, aby si jej mohl promyslet.
Civilní ztráty přesáhly za čtyři roky konfliktu na východě Ukrajiny 3000 mrtvých. Uvádí to zpráva zvláštní mise OSN na Ukrajině zveřejněná v Kyjevě. Zraněno bylo až 9000 civilistů na obou stranách fronty. Podle dřívějších informací světové organizace si konflikt v Donbasu od roku 2014 vyžádal celkem přes 10.000 mrtvých.
Na transport mobilního odpalovacího zařízení rakety Buk, která sestřelila civilní letoun nad Donbasem, dohlížel generál ruské vojenské rozvědky GRU Oleg Ivannikov. Podle ruských médií to zjistili členové britské investigativní skupiny Bellingcat, která se vyšetřováním katastrofy letu MH17 dlouhodobě zabývá.
Zprávy o dalších mrtvých na donbaské frontě potvrzují výrazné zostření vojenské konfrontace na východě Ukrajiny. Podle agentury Unian za posledních 24 hodin zahynuli v bojích v Doněcké a Luhanské oblasti dva vojáci ukrajinské armády a 15 povstalců. Zraněno bylo přes dvacet lidí.
Východoukrajinští povstalci v pondělí ohlásili smrt pěti vojáků ukrajinské armády při bojích severně od města Horlivka. Na straně separatistů je údajně jeden mrtvý, tři ozbrojence ukrajinští vojáci zajali. Kyjev incident potvrdil, ztráty na straně armády ale popřel. Obvinil separatisty z ostřelování nedalekého města Toreck.
V Donbasu na východě Ukrajiny opět hřmí i těžké zbraně, které podle mírových dohod měly být staženy z fronty. Obě znepřátelené strany – ukrajinská armáda a proruští separatisté – se vzájemně obviňují z ostřelování civilistů a porušování příměří, naposledy domluveného před Velikonocemi. K žádným podstatným změnám na frontové linii podle médií nedošlo.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko je připraven vyslat na východ Ukrajiny 10 tisíc vojáků, kteří by tam jako mírové síly usilovali o urovnání donbaské krize. Prohlásil to v neděli při setkání s novináři v Minsku. Mise by podle něj byla ryze neutrální, museli by ji ale schválit v Kyjevě a v Moskvě.
Ukrajinský parlament ve čtvrtek po dlouhých diskusích schválil takzvaný zákon o reintegraci Donbasu, který stanoví podmínky pro zajištění státní svrchovanosti nad územím ovládaným proruskými separatisty. Zákon, který označuje Rusko za agresora a okupační mocnost, vstoupí v platnost po podpisu prezidenta Petra Porošenka. Ten ho loni v říjnu sám navrhl.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek telefonicky hovořil s německou kancléřkou Angelou Merkelovou o tom, jak zajistit, aby se na východní Ukrajinu mohli vrátit ruští pozorovatelé, kteří mají dohlížet na příměří. S odkazem na Kreml a Berlín o tom informovala agentura Reuters.
