Za vydírání na státní úrovni označila dnes mluvčí ruského ministerstva zahraničí požadavek českých úřadů, aby Rusko platilo i zpětně nájem za pozemky u svých diplomatických objektů v Česku. Porušuje to Vídeňskou úmluvu o diplomatických stycích z roku 1961, uvedla zároveň Marija Zacharovová na oficiálních stránkách ruské diplomacie. Podle mluvčí Moskva podnikne „obranná opatření“ a využije i „zákonné mechanismy“.
Moskva podle mluvčí ruské diplomacie Marije Zacharovové podnikne odvetné kroky, pokud bude Česko žádat zpětně nájem za tři roky za pozemky, které využívá ruské velvyslanectví v ČR. Informovala o tom dnes ruská státní tisková agentura TASS. Česká vláda ve středu zrušila usnesení ze 70. a 80. let, kterými svěřila tehdejšímu Sovětskému svazu pozemky do bezplatného užívání k diplomatickým účelům. Rusko podle premiéra Petra Fialy a ministra zahraničí Jana Lipavského ale pozemky využívá k jiným než diplomatickým účelům, takže není důvod je nadále poskytovat bezplatně.
Tvrzení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, že Moskva se stává vazalem Pekingu, je „mylné“ a je důkazem Macronova „chybného chápání“ vztahů Ruska Číny. Podle agentury AFP to dnes uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal také, že vztah s Čínou považuje Moskva za „speciální strategické partnerství“. Macron v rozhovoru zveřejněném v neděli deníkem L‘Opinion uvedl, že Rusko kvůli válce na Ukrajině už geopoliticky prohrálo a Moskva vstoupila do „jisté formy vazalství“ vůči Číně.
Americký diplomat a bývalý ministr zahraničí USA Henry Kissinger se nechal slyšet, že podle jeho názoru se válka na Ukrajině blíží bodu zlomu a do konce roku očekává mírová jednání mezi bojujícími stranami. Klíčovou roli hraje diplomatické zapojení Číny, uvedl podle týdeníku Newsweek. „Teď, když se do věci zapojila Čína, dojde podle mého názoru k posunu do konce roku,“ řekl. „Budeme hovořit o vyjednávacích procesech a dokonce i o skutečných jednáních.“
Posílení dvoustranných vztahů, podpora Ukrajiny nebo spolupráce v indopacifickém regionu byly tématem dnešního jednání českého ministra zahraničí Jana Lipavského s jeho americkým protějškem Antonym Blinkenem. Šéf české diplomacie to uvedl na twitteru, přičemž diskusi označil za skvělou. Blinken při setkání ocenil "mimořádně silnou" reakci Česka na ruskou válku proti Ukrajině. Lipavský schůzkou ve Washingtonu zahájil oficiální program třídenní návštěvy Spojených států,
Ruská invaze na Ukrajinu působí této zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci. Při jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil generální tajemník světové organizace António Guterres. Právě Rusko přitom patnáctičlenné Radě bezpečnosti tento měsíc v rámci rotačního principu předsedá. Jednání řídil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který seděl po Guterresově levici. Lavrov vystoupil hned po šéfovi OSN a v dlouhém projevu mimo jiné řekl, že Ukrajina již roky představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost.
Čínský velvyslanec ve Francii odmítá uznat republiky bývalého Sovětského svazu za nezávislé státy. Zařazení Krymu k Rusku nebo Ukrajině podle něj "není tak jednoduché", ale "na začátku" patřil poloostrov podle něj Rusku. Diplomat to řekl v rozhovoru s francouzskou televizí LCI, informoval například web TVP. Kontroverzní odpověď čínského velvyslance přišla po otázce, zda Krym patří Ukrajině.
Německo rozhodlo o dalším hromadném vyhoštění ruských diplomatů, oznámilo podle agentury TASS ruské ministerstvo zahraničí. Úřad neupřesnil počet, ale uvedl, že na rozhodnutí zareaguje. Berlín se k věci zatím nijak nevyjádřil. Německý server Focus psal koncem března o chystaném vyhoštění asi 30 ruských diplomatů kvůli podezření, že vykonávají špionážní činnost. Německé ministerstvo zahraničí ale o dva dny později podle ruské agentury TASS uvedlo, že informaci nemůže potvrdit.
"Taková romantická zahraniční politika.“ Francouzský prezident Emanuel Macron chce s velkou pomocí Pekingu letos v létě uspořádat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Uniklé informace potvrdil podle agentury Bloomberg i Elysejský palác. Macron pověřil svého poradce pro zahraniční politiku Emmanuela Bonnea vyjednat s bývalým čínským ministrem zahraničí a nyní nejvyšším činitelem komunistické strany pro zahraniční politiku Wangem I, aby vyjednali formát mírových rozhovorů, uvedl Bloomberg .
Případ českého lékaře, který měl na letišti v jihokorejském Busanu v opilosti obtěžovat tamní hygieničku, se po několika dnech dá do pohybu. Na místo ve čtvrtek zamíří český velvyslanec, který má s drženým mužem probrat další kroky a jednat s ním o poskytnutí konzulární pomoci. Deníku Echo24 to sdělil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. V případu ale stále zůstává řada nejasností – lékař s hodností podplukovníka stále nemůže ze země, třebaže podle české diplomacie není z ničeho obviněn.
České velvyslanectví v Soulu je v kontaktu s věcně příslušnými jihokorejskými orgány ohledně případu lékaře s hodností podplukovníka, který v opilosti obtěžoval hygieničku. ČTK to sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle ambasády lékař nebyl přímo členem české vládní delegace, do Koreje s ní ale přicestoval. Lékař podle serveru iDNES.cz v opilosti plácl přes zadek ženu, která cestujícím v Busanu měřila teplotu.
Mírové rozhovory o Ukrajině budou možné pouze tehdy, pokud jejich cílem bude nastolení nového světového řádu bez nadvlády Spojených států. Při návštěvě Ankary v pátek to uvedl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Jeho turecký protějšek Mevlüt Çavuşoglu vyjádřil obavu, že boje na Ukrajině na jaře ještě zesílí. „Jednání se mohou konat pouze na základě zohlednění ruských zájmů,“ řekl Lavrov po jednání s Çavuşogluem. „Na těchto principech bude nový světový řád založen,“ dodal Lavrov. zahraničí.
Výrok českého ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti), v němž lituje, že se Česká republika nepřipojí k evropské žalobě proti maďarskému zákonu, který podle Evropské komise diskriminuje sexuální menšiny, nezůstal bez reakce z Maďarska. „Je dobré, aby český ministr zahraničí věděl, že v Maďarsku záleží jen na rozhodnutí maďarského lidu, a Maďaři se jasně rozhodli, že děti je třeba chránit,“ napsal Lipavského maďarský protějšek Tamás Menczer na facebooku.
Čínský velvyslanec v Rusku se nechal slyšet, že Západ není v pozici, aby dával jakékoli pokyny Číně, pokud jde o otázku invaze na Ukrajinu. Podle něj také Čína „aktivně podporuje úsilí o řešení problému“ invaze, kterou Rusko rozpoutalo loni v únoru. Informuje o tom ruská agentura TASS s odkazem na rozhovor s čínským velvyslancem Čang Chan-chuejen, který přinesl proruský web Izvestia daily. Diplomat rovněž uvedl, že Peking neposkytl zbraně ani jedné ze stran konfliktu.
Ukrajina je připravena jednat o budoucnosti Krymu s Ruskem, pokud ukrajinské jednotky dosáhnou hranice okupovaného poloostrova. Prohlásil to ve čtvrtek podle agentury Unian Andrij Sybiha, zástupce vedoucího kanceláře prezidenta Volodymyra Zelenského. Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře upozornil, že Zelenskyj a jeho spolupracovníci v současné době o takové možnosti jednají pouze ohledně okupovaného Krymu.
Rusko bude s Evropou jednat tvrdě, pokud to bude nutné, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. V rozhovoru s ruským deníkem Argumenty i fakty, o němž informuje agentura Reuters, také vyjádřil přesvědčení, že Evropská unie se stala nepřátelskou, a Rusko tak „ztratila“. „Evropská unie ztratila Rusko. Ale je to její vlastní chyba,“ míní Lavrov, podle něhož to jsou právě členské země EU a vedoucí představitelé unie, kdo otevřeně tvrdí, že je nutné Rusku uštědřit strategickou porážku.
V San Diegu v Kalifornii je druhá největší námořní základna Spojených států, sídlí tam většina povrchových plavidel tichomořské flotily i jediná loděnice na výstavbu ponorek na západním pobřeží. Pokud by vypukla válka mezi USA a Čínou, San Diego, spolu s Havají, kde je velitelství tichomořské flotily, by se tak stalo centrem amerického válečného snažení. Nebyla nejspíš náhoda, že minulý týden tam lídři USA, Austrálie a Británie představili detaily nového protičínského paktu. Dohoda známá jako AUKUS byla oznámena již před 18 měsíci. Bezprostředním výsledkem byla uraženost Francouzů.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken věří, že je možné, aby Ukrajina vyjednala o svých hranicích. Rozhodnutí je ale na Ukrajincích, zdůraznil ve čtvrtek před kongresovým výborem ve Washingtonu. Jakákoli mírová dohoda musí být podle něj "spravedlivá a trvalá," uvedla francouzská stanice France24. Blinken opakovaně prohlásil, že válka bude muset skončit diplomacií, ale odmítá krátkodobé vyhlídky na jednání s Rusy, protože věří, že Rusko nemyslí své návrhy na mírové rozhovory vážně.
Prezident Petr Pavel se vydal na svou třetí zahraniční návštěvu – po obligátním Slovensku a Polsku míří v pondělí večer do Berlína, kde se setká s německým kancléřem Olafem Scholzem a prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Pavel tak do jisté míry naváže na „německou tradici“ Václavů Havla (59 navštívených zemí) a Klause (70 zemí), která s Milošem Zemanem (35 zemí) víceméně vymizela.
Polský velvyslanec ve Francii přišel s ostrým prohlášením, kterým překvapil jak ambasádu, tak polskou opozici. Podle Jana Emeryka Rościszewského vstoupí Polsko do konfliktu na Ukrajině, pokud Ukrajina padne. Výrok zazněl během sobotního pořadu francouzské televize LCI. Ambasáda v Paříži se snažila vyjádření mírnit a varovala před „vytrháváním slov z kontextu“. V neděli však svého kolegu podpořil polský velvyslanec na Ukrajině Bartosz Cichocki, když varoval, že pád Ukrajiny znamená válku v Polsku.
Rusko je otevřené politickému a diplomatickému řešení ukrajinské krize, tvrdí ruský prezident Vladimir Putin v příspěvku pro čínské noviny Žen-min ž'-pao, jehož anglický překlad zveřejnil Kreml. Rusko-čínské vztahy jsou na nejvyšší úrovni v historii, vyjadřuje v textu své další přesvědčení Putin, který se má dnes v Moskvě sejít s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ten své postoje dal zase najevo v článku publikovaném ruským listem Rossijskaja gazeta.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov si minulý týden při jedné z diskusí na summitu G20 v Dillí vysloužil výsměch za svá slova o válce na Ukrajině. Ruskou invazi totiž nazval „válkou, kterou se snažíme zastavit, a která proti nám byla zahájena “. Informovala o tom americká televize CNN nebo britský deník The Guardian. Rusko útokem na Ukrajinu z loňského 24. února rozpoutalo nejhorší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války.
V české politice se do budoucna schyluje k jednomu zásadnímu sporu – jde o budoucnost Visegrádské skupiny. Zatímco odcházející hlava státu Miloš Zeman V4 dlouhodobě podporuje, jeho nástupce Petr Pavel je k funkčnosti aliance států střední Evropy o dost více skeptický. Situaci nenapomáhá ani pozice vlády Petra Fialy, kde proti dosavadnímu směřování poměrně ostře vystupuje ministerstvo zahraničí, a to především vůči Maďarsku.
Před rokem spustilo Rusko frontální agresi na Ukrajině. Kromě vojenské a humanitární pomoci napadené zemi Západ zahájil celou řadu dalších komplexních opatření, ať už šlo o sankce namířené vůči Rusku nebo zahájení rozhovorů s Ukrajinou o přístupu do EU. Výraznou roli hrálo i Česko, která celou druhou polovinu roku bylo předsednickou zemí EU. Češi ukázali, že umí být dobrými vyjednavači a umí hledat užitečné spojence, vstup Ukrajiny do EU ale zdaleka není jistý, míní odborníci.
Čína, která od začátku ruské invaze na Ukrajině prohlašuje, že je v konfliktu neutrální, v pátek zveřejnila plán na ukončení války a vyzvala k obnově dialogu. Dokument, kde je ve dvanácti bodech navrženo mírové urovnání situace mezi Ruskem a Ukrajinou, se ale líbí více Rusům než Ukrajincům. Zelenskyj připustil, že některé body dávají smysl, Rusko by přidalo požadavky navíc. Západní spojenci Ukrajiny čínským návrhem opovrhují.
Čínská vláda v pátek vydala dvanáctibodový dokument, v němž vyzývá například k zastavení bojů na Ukrajině, iniciaci mírových jednání a varuje před jadernou hrozbou. Stalo se tak přesně rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu a den poté, co nejvyšší čínský diplomat navštívil Ruskou federaci. Čína apelovala na oba aktéry konfliktu, aby situaci namísto vojensky řešili politicky a zdůraznila, aby se vyhnuli jaderné eskalaci a ukončili útoky na civilní obyvatelstvo.
Zákonodárci ruské Státní dumy ve středu schválili pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Informovaly o tom ruské tiskové agentury. Jde už o několikátou změnu stavu v krátkém čase – prezident Vladimir Putin v úterý oznámil odstoupení od smlouvy podepsané v Praze, ruská diplomacie ale následně ohlásila, že ji dodržovat bude. Teď však Putinovo rozhodnutí potvrdila ruská dolní komora.
Rusko bude i nadále dodržovat limity na počet jaderných hlavic a jejich nosičů vymezené ve smlouvě Nový START, uvedlo dnes v prohlášení ruské ministerstvo zahraničí. Důvodem je podle něj zachování stability. Pozastavení ruské účasti na smlouvě oznámil dnes při každoročním projevu k ruskému federálnímu shromáždění prezident Vladimir Putin. Zmíněnou smlouvu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti Spojených států a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv.
Rusko pozastavuje svoji účast v dohodě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů, sdělil v dnešním projevu k členům parlamentu a dalším představitelům vládnoucí elity ruský prezident Vladimir Putin. Dohodu podepsali v roce 2010 v Praze tehdejší prezidenti USA a Ruska Barack Obama a Dmitrij Medveděv. Rusko už dříve odmítlo spolupracovat na inspekcích jaderných zbraní, jejichž podmínky jsou popsány v této dohodě.
Vysoce postavený čínský diplomat Wang I přicestoval do Moskvy s cílem zvýšit roli Pekingu v urovnání konfliktu na Ukrajině, napsal v neděli večer ruský deník Kommersant. Agentura Reuters dnes ráno s odvoláním na svůj zdroj uvedla, že v Moskvě je diplomat v nejbližší době očekáván, ale že ještě nedorazil a je v Budapešti. Podle Kommersantu také mluvčí sdělil, že Peking hodlá společně s Moskvou hájit zájmy obou zemí a sehrát kladnou úlohu v zajištění míru ve světě.
