Na Islandu se v letošním roce spotřebuje více energie na tzv. těžbu bitcoinů a dalších virtuálním měn než kolik spotřebují domácnosti. Na provoz počítačů, které vytvářejí bitcoiny a další virtuální měny, je potřeba obrovské množství elektřiny a na ostrově s množstvím obnovitelných zdrojů energie si vytvořila svoji základnu řada firem zaměřených na virtuální měny, píše agentura AP.
Kryptoměny v pátek výrazně klesly a některé z velkých ztratily více než 20 procent. Hodnota největší z nich, bitcoinu, se pak propadla pod 8000 dolarů (více než 162 000 Kč) a vykázala nejvyšší týdenní ztrátu od roku 2013. K propadu přispívají snahy regulačních úřadů po celém světě výrazně omezit tyto měny, což nutí investory prodávat, píše agentura Reuters.
Jedna z největších japonských burz s digitálními měnami Coincheck přišla kvůli útoku hackerů o 58 miliard jenů (530 milionů USD/10,8 miliardy Kč). Pokud bude tato suma potvrzena, půjde o dosud největší krádež kryptoměn na světě, uvedl server BBC.
Grafické karty do počítačů, které lze použít pro takzvanou „těžbu“ kryptoměn jako například bitcoinu, jsou v řadě obchodů vyprodané. Poptávka po nich stoupla o stovky procent, zvýšily se i jejich ceny. V některých obchodech je také omezen jejich prodej na jeden či dva kusy na zákazníka, vyplývá z ankety mezi prodejci.
Švýcarský komoditní fond Tiberius Group hodlá vstoupit na trh kryptoměn. V červenci chce nabídnout první digitální měnu tiberius, neboli tcoin, krytou nejen drahými, ale také průmyslovými kovy, jako je hliník a měď. Oznámil to spoluzakladatel a šéf fondu Christophe Eibl.
Izrael a Estonsko zvažují zavedení vlastní kryptoměny. A to i přes nepříznivé prognózy finančních expertů, zejména po propadu bitcoinu v předvánočním čase. Jejich iniciátoři i představy se však vzájemně liší. Například Estonsko, které se dalo cestou digitalizace státní správy, by chtělo takzvaný estcoin zavést hlavně kvůli podnikatelům. Izraelská centrální banka chce zase zavedením vlastní kryptoměny docílit zrychlení plateb a množství peněz v oběhu.
