Tag: podcast

Články k tagu

Influenceři, design a ukrajinský kaolin. Jak Matouš Syrový buduje rodinné impérium koupelen

Hostem Hrotu Pavla Štrunce byl Matouš Syrový, spolumajitel firmy Koupelny Syrový. Jeho byznys, který před pěti lety převzal od otce, dnes dosahuje obratu kolem 150 milionů korun. „Táta měl prioritu v objemu zboží, já to mám jinak. Když jsem firmu v roce 2019 začal řídit, nastavil jsem marži tak, aby to dávalo smysl. Chci dělat hezké věci,“ říká mladý podnikatel a dodává, že neprodávají produkty, ale zážitek, který při užívání jejich koupelen zákazníci mají.

Zopakujeme si s Donaldem Trumpem 30. léta minulého století?

Současné dění bývá často přirovnáváno k 30. létům 20. století. Skutečně lze nalézt řadu podobností: I tehdy vše začalo hospodářskou krizí, která v Československu – stejně jako později i v České republice - trvala déle než v okolních zemích. Tehdy i dnes začaly sílit nacionalistické nálady, odpor vůči establishmentu a elitám vedl k popularitě fašismu (ve 30. letech) nebo pravicového extrémismu (dnes). Obecným jevem byla sílící nedůvěra v systém parlamentní demokracie, která byla – stejně jako je dnes – označována za zkorumpovanou, neakceschopnou, zbyrokratizovanou a skomírající. A do toho přišel agresor – tentokrát v podobě Hitlera, dnes v podobě Putina.

Odsuny národů, mnichovanství, nové a nové garance hranic… Aneb žije střední Evropa revival svých dějin?

V posledních dnech a týdnech se do světového dění a slovníku vracejí fráze, u kterých se zdálo, že patří minulosti – například odsun národa. Anebo se objevují spojení, která se vracejí pravidelně, pravidelně vzbuzují velké naděje, ale nakonec je za nimi marnost – například světová garance hranic některého státu. A protože jsou to termíny intenzivně spojené rovněž s dějinami střední a slovanské Evropy, věnuje se nejnovější epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované právě jim. Garance hranic Ukrajiny, odsun Němců, změna hranic Polska, repatriace a reemigrace Slováků, naopak neodsun slovenských Maďarů. To vše Jakub a Lukáš Novosadovi probírají se svým hostem, historikem Michalem Stehlíkem.

Jubilejní stý díl podcastu Echo Porada sledovalo živě přes 10 tisíc diváků

Unikátní stá epizoda podcastu Echo Porada se setkala s nebývalým zájmem. Středeční živé vysílání sledovalo na všech přístupných kanálech více než 10,5 tisíce diváků a posluchačů. "Jsou to skvělá čísla," hodnotí Michael Skřivan, specialista na sociální sítě. Dodává i pozoruhodný fakt, že diváci prakticky vysílání neopouštěli a vydrželi sledovat celý hodinu a půl trvající přímý přenos.

Co s dětmi? Příslib, že vzdělání je klíč k úspěchu, se začíná drolit

Máme zde novou menšinu? Někteří sociologové mají za to, že ano. Kdysi to menšina nebyla, ale časy se mění. Přelomový byl rok 2018, kdy bylo poprvé na světě více lidí nad 65 než pod 5 let. Ano, zmíněnou menšinou jsou děti. Třeba německý sociolog Aladin El-Mafaalani má za to, že daná skupina již vykazuje i jiné „menšinové“ rysy než to, že je malá. Dětem se přestává dařit.

Inspirace pro svět? V Srbsku probíhá sametová revoluce. Studenti trollí prezidenta, ten netuší, co s tím

V nejnovějším díle sourozeneckého podcastu se bratři Novosadovi zabývají aktuálními masovými protesty, které už více než tři měsíce probíhají po celém Srbsku a šíří se i do okolních zemí západního Balkánu. Studentům vysokých škol se podařilo probrat společnost z dlouhodobé letargie a rozpoutat jedinečnou revoluci, s níž si dosud suverénní autokratický režim Aleksandra Vučiće neví rady. Toto téma, které se nejen v Česku, ale i v západních médiích bohužel málo akcentuje, probírají sourozenci spolu s balkanisty Pavlem Trojanem a Františkem Šístkem, kteří vzpomínají i na srbské demonstrace v roce 2000, které položily režim Slobodana Miloševiće.

Módní pojem resilience: o našem životě nerozhoduje trauma ani zdraví

Jeden může získat dojem, že máme odpověď na vše: na osobní potíže, zdravotní i psychické, i na těžkosti sociální. Ta odpověď zní resilience. Dnes se s tímto pojmem setkáváme v self-help literatuře, stal se z něho evergreen akademických grantů, politiky, ekologie, psychologie, obrany. Nevýhoda super-pojmů je zjevná: sugeruje se, že na mnoho otázek máme jednu odpověď a hrozí, že nám jeden pojem bude diktovat i jedno hledisko na mnoho různých těžkostí.

Od poslaneckých reversů až k Národní frontě

Praxe prvorepublikových stranických sekretariátů vyvolala odpor k politickým stranám. První republika pro nás není jen vrcholem našich novodobých dějin, znamená v řadě ohledů vzor, ze kterého odvozujeme naše takzvané demokratické tradice. Například ústava ČR byla do značné míry opsána od té prvorepublikové. Ovšem praxe politických stran, jak fungovala za I. republiky, rozhodně nepatří k zářným příkladům demokracie.

Motorista Macinka: Rosteme, ale ODS a ANO nám berou agendu. Do Prahy zvu Tuckera Carlsona

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka. „Ve volbách i předvolební kampani budeme akcentovat programovou a ideovou čistotu, koalice se mají dělat až po volbách,“ tvrdí a dodává: „Rozhodli jsme se nejít do žádné předvolební koalice, protože bychom riskovali 8% klauzuli. Přísaha dosáhla svého limitu, zatímco my rosteme," tvrdí Macinka a mluví i tom, že nestojí o to, aby jejich členové skončili jako vysloužilí staříci v poslaneckých lavicích nebo ministerských funkcích.

Bude Ústavní soud rušit volby? Covid je z laboratoře. Potvrzeno!?

Za jakých okolností se může Ústavní soud vložit do voleb? Komentátoři Týdeníku Echo řeší názory jeho předsedy Josefa Baxy. Kdo může za Green Deal. A drolí se na Slovensku koalice, nebo u sousedů hrozí převrat? CIA říká, že covid skutečně mohl uniknout z čínské laboratoře. S jeho výzkumem však původně začali Američané.

Amerika i Rusko chtějí své sféry vlivu. Trump kombinuje sílu a technologie, na to Putin nestačí

„Bylo to drsné, Trump šel na dřeň, mluví ke svým voličům bez ohledu na spojence, na Evropu. Mluví především k těm, kteří ho zvolili,“ komentuje Jan Švejnar svoje pocity z inauguračního projevu prezidenta Trumpa. Ekonom z kolumbijské univerzity a CERGE-EI se v rozhovoru zamýšlí nad politickou strategií Donalda Trumpa, jeho ekonomickými kroky a vlivem na globální dění. „Zkušenost je dobrá věc a v případě staronového amerického prezidenta je to vidět i na jeho působení v prvních dnech. Bidenova administrativa zašla v hodnotových věcech příliš daleko a příliš rychle. Lidé byli zneklidněni a Trump jim hrál do noty,“ konstatuje Švejnar.

Požrala sametová revoluce svoje děti?

Proč bývalí disidenti, kteří vyjednali s vedením KSČ sametové převzetí moci, prohráli? – Vše začalo v létě 1990 po volbách, kdy Václav Klaus využil příležitosti, neodjel na dovolenou, a naopak začal objíždět republiku a přemlouval regionální centra OF ke své podpoře. Krajská a okresní centra OF byla tehdy nespokojena s Koordinačním centrem OF a pomalým postupem reforem a toužila si to konečně vyřídit s místními nomenklaturními bratrstvy.

Nejzbytečnější dálnice v Česku je na Moravě! Šlo to i jinak? Nešlo, lidé dálnice chtějí!

Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních.

Na životních křižovatkách se o racionalitu neopřeme. L. A. Paulová o transformačních zkušenostech

Základní filozofická výzva „myslete za sebe sama“ by se dnes dala přeformulovat na tezi „čiňte informovaná rozhodnutí“. Na racionalitu, která má být našim nejjistějším průvodcem světem, se vůbec klade značný důraz, nejen ve filozofii. Škoda jen, namítá americká myslitelka L. A. Paulová, že v těch nejdůležitějších věcech, v těch, které opravdu rozhodují o našem životě, se racionálně rozhodovat nemůžeme.

Václav Klaus byl skutečný revolucionář

Po pádu komunismu si většina z nás představovala, že svoboda nám přinese především prosperitu. Tato část veřejnosti dodnes pociťuje z liberální demokracie zklamání a důsledky této deziluze se projevují v poslední době v podpoře antisystémových stran. Nutno ovšem dodat, že někteří politici tuto iluzi podporovali. V prosinci 1989 si kapitalismus přála jen 3% populace. Většina společnosti chtěla „třetí cestu“, tedy něco mezi socialismem a kapitalismem. Musel přijít Václav Klaus, aby nás „osvítil“ a nadchnul pro budování ryzího kapitalismu. Z tohoto pohledu ho lze označit za opravdového revolucionáře.

Nejsem prodavačka strachu, Fiala se dotkl dna a rozděluje společnost. Chceme státní ČEZ a snížit daně

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí. A mluvilo se o tom, kdo jsou v Česku prodavači strachu. "Výrok pana premiéra je naprosto nedůstojný a rozděluje společnost. Je to právě on, kdo dává našeho předsedu na billboardy s Putinem. Přitom nenajdete v naší minulosti ani současnosti nic proruského," říká Schillerová a tvrdí, že ANO naopak Ukrajinu podpořilo, ale vláda podle ní migrační krizi nezvládla.

Albánci se přemnožili, hranice Kosova jsou umělé. Válce se šlo vyhnout, ale velmoci neměly trpělivost

Co všechno vedlo od vzniku komunistické Jugoslávie k samostatnosti Kosova? Na začátku překvapivě nešlo o nacionální spor mezi Albánci a kosovskými Srby, nýbrž o spor ideologický, politicky podmíněný, v němž hlavní roli hrála příslušnost k partyzánskému dědictví nového státu. Podstatná ale byla také negramotnost kosovského obyvatelstva, které velmi rychle bylo dovzděláno a zároveň se intenzivně rozmnožilo, takže na Kosovu brzy žilo hodně nesaturované a nespokojené mládeže. Začala se bouřit… To vše vysvětluje v druhé kosovské epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.

Šlachta bude skvělý ministr vnitra, zachránil moji firmu. Začínám od znova, říká Jančura

Stát hospodaří blbě, ale pro můj byznys je jedno, jestli vládne Babiš, nebo Fiala, říká Radim Jančura, majitel skupiny RegioJet, který byl hostem podcastu Echo Pavla Štrunce. Podnikatel je od toho, aby překonával překážky, tvrdí a dodává, že zásadní problém pro podnikání v přepravě byly drahé energie a úrokové sazby. Když si půjčujete za sedm procent, nedává smysl podnikat. Nelze se rozvíjet, dodává.

Vše bylo v duchu vtipu „my předstíráme, že pracujeme, a komunisté předstírají, že nás platí“

„Byla to společnost srabů.“ Tak označil jeden můj kamarád pocit generace, která zažila ideály roku 1968 a pak vstoupila do společnosti, která rychle dala přednost poslušnému přežívání před vlastní integritou. V ideály socialismu již nikdo – snad kromě Jiřiny Švorcové – nemohl věřit, přesto se k nim poslušně každý den hlásil.

Fico v Moskvě? Gesto jen pro Slováky. Válku teď řídí Rusko, Ukrajina v NATO nikdy nebude

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. A mluvilo se o návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě u Vladimira Putina. „Fico jen potřeboval ukázat doma, že je velký politik, má fotky s Putinem, ale reálně nedokáže nic,“ říká Mikulecký a dodává, že jediné země, které by mohly v konfliktu na Ukrajině něco udělat, jsou Spojené státy a Čína.

Nad pravdami Pavla, Fialy a Babiše. Bude hůř? Bude líp? Nebo bude skibidi?

Komentátoři Týdeníku Echo se na první Echo Poradě roku 2025 ještě vrátili k teroristickému útoku v Magdeburku i nadcházejícím německým volbám. Volební klání v Česku však předznamenaly novoroční projevy tuzemských politiků. Petr Pavel mluvil o dětech a opět tlačil euro, Petr Fiala si troufal a nemá na čem stavět. Babišovi projev napsala sama vláda.

Turek je talentovaný politik, ODS konglomerát ničeho, je třeba revoluce a zásadní změna, říká Klaus

Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý prezident Václav Klaus. „Ekonomický a politický systém znovu zdegeneroval, nestačí malé dílčí parametrické změny, je potřeba něco zásadního,“ říká a mluví o tom, že je čas na novou revoluci. Politický systém podle Klause nemůže existovat bez jasně definovaných politických stran a současnou ODS označuje za konglomerát ničeho. „Politické strany musí být jasně ideově a zájmově definované. Nesmí to být slepence, které si dají podivný název STAN nebo TOP 09, o Pirátech ani nemluvě.“

Filozofie pohádek: Proč bývají kruté?

Děťátko osiřelo; jindy jej rodiče opustí uprostřed temného lesa; tatínek si vytesá ze dřeva loutku, jíž se pak směje za její natvrdlost. Máme ve zvyku se na pohádky dívat jako na produkci pro děti, která má svět ukazovat ve vlídném světle. Když však odložíme tento „disneyovský“ předpoklad, možná nám nezbude než seznat, že přinejmenším klasické pohádky ztvárňují ty nejhrůznější obavy. Tematizují bolest ze ztráty nejbližšího, chudobu, strach a hrůzu ze samoty. Ostatně když vznikaly jako literární útvar v šestnáctém a sedmnáctém století, nebyly určeny ani dětem. V učených salónech si je předčítali dospělí.