Ladislav Šustr

/

Články autora

Smartwings rozjely PR palbu. Dožadují se pomoci od Babišovy vlády

Aerolinky Smartwings se rozhodly dotlačit stát k pomoci a vsadily i na cílený lobbing. Firma se o to snaží i prostřednictvím nové stránky, kde uvádí příklady, jak pomáhají leteckým společnostem ostatní státy, a také důvody, proč by stát měl do firmy pumpovat peníze. Ekonomové se ale shodují, že žádná společnost by neměla získávat před druhou výhodnější podmínky, a to ani aerolinky, které v žádném případě nejsou strategickým podnikem. Na ministry se proto valí interpelace, proč firmu považují za důležitou.

Firmy stále čekají na slibovanou miliardovou pomoc. Covid III nabral nečekané zpoždění

Program půjček Covid III nabral nečekané zpoždění. Vláda Andreje Babiše původně slibovala podnikatelům, že pomoc v podobě třetí vlny úvěrů od komerčních bank dorazí na přelomu konce dubna a začátku května. Dodnes však stále není jasné, kdy se Covid III spustí. Na dotaz Echo24 uvedla Českomoravská záruční rozvojová banka, že by se úvěry mohly začít poskytovat až od 18. května. Firmy, které některý z úvěrů získaly, pak ve velkém množství stále na peníze čekají.

Praha totálně nestíhá. Polovina firem stále nedostala peníze na zaměstnance

Pražské firmy poškozené vládními restrikcemi z důvodu koronavirové krize stále čekají na peníze. Ty by měl stát poslat společnostem v rámci náhrady mzdy v programu Antivirus, který vyřizují úřady práce. V pražské metropoli se ale úředníci dočkali tisíců žádostí a po měsíci fungování programu je stále polovina žadatelů bez peněz. Stát slíbil ve vedení pražských úřadů práce změny. Vedení pobočky v hlavním městě je nyní pověřen ředitel krajského pracoviště pro Ústecký kraj Radim Gabriel.

Jedinou cestou je plošná podpora. S koncem restrikcí začíná skutečný boj, říká zakladatel iniciativy Firmy sobě

Žádná skutečná pomoc podnikatelům nepřišla a firmy stále čekají na adekvátní podporu. Současnou situaci chce změnit iniciativa Firmy sobě, kterou vede podnikatel Martin Pejša ze společnosti Creative Dock. Společně chtějí firmy navrhovat jasnou pomoc, které by se měly od státu dočkat. Pejša v rozhovoru pro Echo24 navíc přibližuje, jak efektivní podpora přichází od vlád z Německa i Švýcarska, která je tak diametrálně odlišná od pomoci z České republiky.

Učitelé si kvůli otevírání škol stěžují na diskriminaci

Postupné otevírání základních škol pro žáky prvního stupně a posledního ročníku vyvolává strach u rodičů studentů a také u učitelů. Obavy vyvolávají praktické dopady, které by případně nastaly u nákazy jednoho ze studentů v dětských skupinách z pátého ročníku, kdy by děti musely jít do karantény a nestihly by přijímací zkoušky na střední školy. Podobně se bojí i někteří učitelé, protože na školách učí řada pedagogů vyššího věku a někteří mají riziková kritéria uvedená v manuálu ministerstva školství. Na ten podala Pedagogická komora podnět k veřejnému ochránci práv, protože je diskriminační.

Jen jeden pokus a žádné odvolání. Rodičům vadí razantní změna přijímaček

Řada rodičů se začíná bouřit proti novému systému přijímacího řízení v době koronavirové krize. Na žáky základních škol, kteří se budou hlásit na střední školu, totiž čeká jedna jednotná přijímací zkouška, která bude odeslána na dvě školy. Děti tak nebudou mít možnost složit zkoušku druhou a navíc vypadává i možnost odvolání. Pro děti se mnohdy jedná o zlomový moment v jejich vzdělání, kdy si vybírají své budoucí zaměření.

Rodiče bojují s byrokracií. Stát chce potvrzení o uzavření škol, sám je přitom zavřel

Rodiče nad některými podmínkami ze strany státu kroutí hlavou. Řada z nich se totiž setkala s vrácenou žádostí o ošetřovné, kterou ministerstvo průmyslu vrátilo zpět k doplnění. Jako problém byla uvedena věta, že žadatel nedoložil potvrzení o uzavření školy, i když jsou po celé republice a ve většině Evropy školy uzavřeny. Na březnové ošetřovné tak zatím nedosáhla většina rodičů.

Špičkoví vědci a odborníci nemohou k datům o koronaviru. Proti je zákon i neochota státu

Vědecké kapacity a odborníci se nemohou dostat ke shromážděným datům od testovaných jedinců proti koronaviru z důvodu ochrany osobních údajů pacientů a neochoty státu jakkoliv spolupracovat se špičkovými vědci a akademiky. Odborníci přitom data potřebují na modelaci průzkumů, jak se virus chová a jaká by proti němu mohla být nejúčinnější obrana.

Proč soud zrušil vládní opatření? Jeden ministr nemohl mít takovou moc, říkají advokáti

Vláda předvedla totální právní amatérismus, který musel narovnat až soud. Kabinetu Andreje Babiše se totiž nepovedlo vyhnout se případnému placení náhrad za škody, které byly způsobeny tvrdými opatřeními, které vláda vydala. Přitom už od začátku se ústavní právníci a advokáti shodovali, že postup vlády není v souladu se zákonem a není také možné, aby takto brutální omezování lidských práv neměl na starosti pouze jeden ministr.

Čeští vědci mají smůlu. Stát tají data o koronaviru

Odborníci a vědci si stěžují, že se nemohou dostat k zdravotnickým datům nakažených lidí s koronavirem. Dokud nemají jasná čísla na stole, nemohou provádět analýzy a průzkumy, jak se virus chová a jak se proti němu úspěšně a účinně bránit. Informační systém, který šéf Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek přirovnal k brutálnímu velkému bratru, je přitom v ostatních zemích anonymizovaný a data jsou dostupná široké veřejnosti. Data pak také slouží k tomu, aby vlády jednotlivých zemí mohly občanům zdůvodnit, proč přistupují k různým restrikcím.

Stát slibuje, ale peníze do firem netečou. Půjčky se získávají jako v loterii

Slibovaná masivní finanční pomoc se nedostavila, místo toho podnikatelé sledují neschopnost státu, který v minulosti nasliboval záchranu firem. Úvěry v programech Covid totiž získává jen pár šťastných firem, které stihnou vyplňovat složité formuláře na několik stran a odevzdat do pár minut. Podnikatelé se tak nyní upínají k další vlně půjček, které se vypíší na přelomu měsíce, takže na peníze dosáhnou až v květnu. Přitom stále bez příjmů musí platit odvody za zaměstnance a v žádosti o úvěr uvést, že jsou bez dluhů.

Půjčky Covid jsou fiaskem. Z mnohamiliardové podpory nic není, peníze má minimum firem

Zprvu to měla být okamžitá pomoc nejohroženějším podnikatelům, nakonec na ni ale skoro nikdo nedosáhne. Řeč je o půjčkách Covid, které stát rozjel v polovině března, kdy se v první vlně mělo podnikům půjčit celkem 5 miliard korun. Do dnešního dne není zpracována ani polovina žádostí a drtivá většina společností je odmítána z nejrůznějších důvodů. Už nyní je jasné, že se částka nepodaří vyčerpat a podnikatelé se musí obracet na další vlny. S těmi se však počítá, že už nebudou bezúročné a pro podnikatele budu méně výhodné.

Vládní opatření likvidují restaurace a hotely. Míří do platební neschopnosti

Na jedné straně dojde k pozvolnému otevírání obchodů a pomalému návratu do normálního života, na druhé straně k likvidaci některých podnikatelských odvětví. Důvodem je vládní harmonogram, podle kterého se budou uvolňovat tvrdá mimořádná opatření. Pro restaurační zařízení a hotely se však jedná o likvidační termíny, protože se s jejich otevřením počítá až v červnu v posledních vlnách. Podnikatelé v těchto oborech nejsou schopni už dnes platit své závazky a do konce dubna bude drtivá většina v platební neschopnosti.

Chaos ve školství. Vláda mění názory, maturanti jsou stále v nejistotě

Na jedné straně se vláda přikláněla k petici za uzavření škol do konce června, na druhé straně se ale školy postupně otevírat budou. Kabinet Andreje Babiše se rozhodl zmírnit restriktivní opatření a v postupných vlnách pouštět žáky zpět do škol, i když od náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly se ozývaly nesouhlasné hlasy. Nejpravděpodobněji si oddechnou rodiče nejmenších studentů, protože se počítá s návratem dětí z prvního stupně základních škol v květnu. Maturanti jsou ale stále v nejistotě, protože se jejich zkouška bude odvíjet od další situace s koronavirovou nákazou.

Odklady nájmů jsou k ničemu, můžou být i likvidační, říká ředitelka řetězce Steilmann

Přes třicet let se spoluzakladatelka a ředitelka obchodního řetězce s módou Steilmann Anna Motlíková pohybuje v podnikatelské branži, přesto podobnou krizi nepamatuje. Na obchody navíc kromě nulových příjmů doráží vysoké nájemné, které jsou podnikatelé nuceni platit. Podle ní jsou odklady nájmů o tři měsíce krokem, který nic neřeší, a v konečném důsledku může být pro obchodníky likvidační.

Novější články Starší články