Podle slibů a vystupování vlády Andreje Babiše na tiskových konferencích by měli být všichni podnikatelé spokojení a všechny firmy mají za snadných podmínek dostatek peněz. Opak je však pravdou a podnikatelé zoufale hledají peníze i u svých rodičů, protože se na stát nedá spolehnout. Neustálé sliby odrazuje řadu živnostníků a podnikatelů, kteří se snaží domoci státních půjček, za které budou ručit směnkou a navíc je ani po skoro měsíci fungování drtivá většina nemá na účtě. Ostatní státy v Evropě myslí svou pomoc doslova a podnikatelům a firmám posílají peníze klidně i během 24 hodin.

Bezúročné půjčky Covid, které měly vyřešit tíživou situaci podniků a zachránit je před krachem, nejsou zatím plně vypláceny a na většinu žádostí se zatím nedostalo. Potvrzuje to mluvčí Českomoravské záruční rozvojové banky Marie Lafantová, podle které bylo do čtvrtka vyřízeno z programu Covid I jen přes 1200 žádostí za 550 milionů korun. Většinu žádostí pak banka zamítá a to prý z důvodů, že se jedná i neúvěrový subjekt nebo nesplňují programové podmínky. Mezi ty se řadí částky nižší než 500 tisíc korun nebo že žádost chtějí velké firmy nad 250 zaměstnanců.

Podnikatelé se ale shodují, že neznají ve svém okolí nikoho, kdo by peníze od banky dostal. Firmám přitom hrozí platební neschopnost, která je může dostat do insolvence. Přitom poskytnutí půjček mělo být snahou v maximální míře pomoci podnikatelům. „Psal mi i jeden podnikatel, který měl dobře našlápnutou firmu s třiceti pracovníky, která dodává materiál do zahraničí. Kvůli vysokým investicím mají účetní ztrátu. Přitom za loňský rok byli v plusu a nejsou nijak zadlužení. Přesto byli zamítnuti bez žádného dalšího vysvětlení,“ řekl pro Echo24 šéf lidovců Marian Jurečka.

Sám uvedl jeden příklad, kdy se jako tehdejší ministr zemědělství ve vládě Bohuslava Sobotky (ČSSD) setkal s podobným typem pomoci. „Před pěti lety jsme rozjeli investiční úvěry a za dvě hodiny po otevření se nám sešlo 800 žádostí. Lidé pak makali i o víkendech a výsledkem bylo, že se nám podařilo žádosti vyřídit za 4 měsíce. Státní aparát nemá takovou armádu lidí, kteří by byli schopni žádosti schválit a probrat. Když ministr průmyslu Karel Havlíček (za ANO) avizoval, že spustí bezúročné půjčky, tak jsem ho hned kontaktoval. Říkal jsem mu, ať dá stát pouze pravidla, uvolní finance a nechá žádosti zpracovat komerční banky, protože s tím mají zkušenosti a znají historii. Říkal jsem, že pokud to projde přes ČMZRB, tak se v tom utopíte. Bohužel si nenechal poradit,“ řekl dále Jurečka.

Jeho slova potvrzuje pražský podnikatel, který má restauraci na Vinohradech a musel čekat více jak měsíc na to, zda stát sežene peníze na půjčky i pro hlavní město. „Volal jsem do své banky kvůli programu Covid II, abych zjistil možnost čerpání. Potřebuji totiž zaplatit odvody a mzdy, protože do dnešní doby žádná jiná pomoc nepřišla. Můj bankéř mi upřímně řekl, že u restaurací je to problém, protože je to příliš velké riziko a rizikové oddělení zatím neumožnilo proplácet jakékoliv úvěry v tomto oboru,“ řekl pro Echo24 podnikatel, který si nepřál zveřejnit své jméno ani název své restaurace.

Svou hospodu tak nyní musí dotovat z peněz, které si půjčil od rodičů. „Bez nich bych opravdu v koncích a bylo by to úplně likvidační. Neustále se mluví o pomoci a o všem možném. Ale nic nepřišlo a já upřímně ani nic nečekám,“ uvedl. „Odvody jsou u mě 60 tisíc korun a já je nemám. Vydělat tyto peníze, je pro mě otázka při současných tržbách půl roku. To je nereálné. Chci si půjčit jenom na odvody, abych mohl získat program Antivirus na zaměstnance,“ řekl zoufalý podnikatel.

Půjčky Covid jsou pod palbou kritiky zejména za zdlouhavé řízení, kdy podnikatelé ani po týdnech čekání nemají žádost schválenou a čekají dokonce na přidělení bankéře k vyřízení podání. Podle státu je důvodem, že Českomoravská záruční rozvojová banka, která ministerstvu průmyslu pomáhá s žádostmi, nestíhá vyřizovat obrovské množství zájemců.

Banka tak při současném tempu vyhodnotí okolo sta žádostí za týden jen v programu Covid I, což kritizovali podnikatelé. Důvodem je, že žádostí je 3200 a vyhodnocení by tak trvalo déle než půl roku.

Opačným příkladem jsou státy, které se s byrokratickými překážkami dokázaly vyrovnat. Ve Francii podporují krachující podniky sedmi miliardami eur. Společnostem, kterým klesly tržby o polovinu, mají nárok na 1500 eur. Podniky jsou celkové podpořeny 21 miliardami eur a podle prezidenta Emmanuela Macrona vláda zaručí půjčky až ve výši 298 miliard eur.

Ve Španělsku banky poskytly státní půjčku ve výši 4,6 miliardy eur pro více než 48 tisíc firem. S okamžitou pomocí přišlo i Švýcarsko, kde přes 98 tisíc subjektů čerpá v přepočtu 15 miliard eur. Na bankovních účtech pak společnostem přistály mnohdy i 24 hodin po odeslání žádosti.

Německo se na krizi vrhlo s 500 miliardami eur úvěrového financování od státní banky KfW. Pomoc půjde pro všechny bez ohledu na obor nebo zaměření. V rámci záchranného programu jsou všechny žádosti do 3 milionů eur schváleny okamžitě a částky do 10 milionů eur jsou poskytnuty do dvou až tří dnů.