Heslo všichni jsme v tom společně rozhodně neplatí, když má stát pomoci podnikatelům s nájmy. Myslí si to Lukáš Prauss, ředitel rozvoje společnosti UGO, který stál u zrodu celé firmy. Ta dnes provozuje v obchodních centrech Salaterie a Freshbary. Podle něj totiž vláda dává ruce pryč od současných problémů a vysoké nájmy zůstávají na bedrech obchodníků. Podnikatelé pak ve své retailové iniciativě požadují, aby se spolu s pronajímateli i vládou sešli u jednoho stolu a vyjednali nové podmínky, které rozdělí vzniklé škody mezi všechny tři strany: nájemce, pronajímatele i stát.

Jaká byla vaše situace v době zavření prodejen?

Nyní provozujeme skoro osmdesát provozoven. Do toho spadají jak UGO Salaterie, tak UGO Freshbary v České republice i na Slovensku. Jelikož se jedná o gastro, které je primárně situované v obchodních centrech, tak je dopad masivní. Nyní máme otevřeno pět provozoven a prodej jen přes okénko. Příjem a výnosy jsou úplně minimální, prodej vnímáme spíše jako službu veřejnosti, naši nabídku tvoří zdravé šťávy, smoothies a saláty a vitamíny jsou v těchto dnech klíčové. Prodeje podporujeme prostřednictvím vlastního rozvozového e-shopu, který jsme postavili v rekordním čase jako reakci na aktuální situaci.

První otázkou bylo zabezpečit zaměstnance, aby se nenakazili a cítili se bezpečně. Jak se však situace vyvíjí, tak pro nás zůstává zaměstnanecká politika tím hlavním. Nechceme nikoho propouštět, chceme, abychom se všichni měli kam vrátit.

Jak zatím vnímáte vládní pomoc podnikatelům?

To lze rozdělit na tři oblasti. Jedním je odklad nájmů, který není moc velkou pomocí. Odklad pro nás znamená, že nájmy budeme muset zaplatit v následujících měsících do konce roku. Po otevření obchodů nastane ale nová doba, kterou si zatím nikdo nedovede představit. Nelze totiž předvídat, jaké bude lidské chování a preference. Díky odkladu nájemného v tomto období nájmy vzrostou a to téměř až o šedesát procent. Otazník visí také na pronajímatelích, kteří vlivem odkladu nájemného sice ve střednědobém horizontu nebudou nejspíše ve ztrátě, ale aktuálně nebudou mít cash flow z nájmu. Nevíme, jak budou reagovat na případný požadavek snížení nájmu, protože doba do které míříme, po uvolnění současných restrikcí, bude jiná a bude nutné pružně reagovat, a to i v oblasti nájemného.

Dalšími oblastmi vládní pomoci jsou půjčky Covid či nově zavedený kurzarbeit

Půjčky Covid jsou spíše instantní pomocí na vyrovnání výpadku cash-flow. Hlavně se jedná o pomoc pro franšízové provozovny, které tvoří přes padesát procent celé naší sítě. Pro ně je situace velmi náročná. Podle mých informací se do první vlny nestihli přihlásit. Ve druhé vlně už úspěšní byli, ale zatím nevím o žádném kladném schválení. Je to nástroj pro vykrytí aktuálního výpadku cash-flow, ale zároveň to není dotace či úleva, která by jednoznačně pomohla snížit vzniklou škodu. Za rok to budou muset naší franšízoví partneři začít splácet. To znamená jediné: opět tlak na jejich cash flow. Klíčové bude, jak flexibilně zareagujeme na požadavky „nové doby“, abychom byli opět profitabilní. Nelze čekat, že za nás všechno vyřeší stát. Zato kurzarbeit vnímáme jako reálnou dotaci a žádosti pro získání příspěvku podáváme. Pomoc snad přijde včas. Opravdu nechceme nikoho posílat na úřady práce.

Velkým tématem mezi obchodníky jsou nájmy, které musí platit i přes uzavřené provozovny. Jak by podle vás měla vypadat nejlepší možná varianta?

Je pochopitelné, že stát reagoval na ohrožení občanů a jejich zdraví. V době vypuknutí krize nebyl nikdo připraven: ani pronajímatelé, ani stát. Nájemci už vůbec ne. Když teď ze všech stran slýchám heslo, že jsme v tom společně a společně to zvládneme, musím podotknout, že v této oblasti to rozhodně neplatí. Lavina povinností a závazků zůstává na bedrech nájemců, kteří musí zaplatit úplně vše. Za nejlepší řešení považuji rozdělení nájmu mezi všechny tři skupiny. Nelze vše hodit pouze na jednu zúčastněnou stranu.

Říkal jste, že máte prodejny i na Slovensku. Jak vypadá situace tam?

V minulém týdnu vláda navrhla podílové rozdělení, kde by stát dotoval 40 až 50 procent nájemného, 30 až 40 procent by spadlo na pronajímatele a zbytek zůstal na nájemcích. Zatím nemám informace, že by tento návrh byl schválen. Po propuknutí krize jsme měli naději, že se bude možné opřít o krizový zákon a možnou náhradu škody. Bylo nám jasné, že stát nemůže nést veškeré náklady na vzniklé škody, ale existovala reálná šance, že se náhrady škod probírat budou. Po týdnu však stát přehodil současný stav na jiný zákon a už to možné není. Nárok požadavků ze strany podnikatelů se tak eliminoval.

Budete požadovat za těch pár dní náhradu škody?

Zcela určitě to budeme zvažovat.