Prezident Miloš Zeman a šéf ANO Andrej Babiš mají mnoho společných zájmů, jeden druhého potřebuje. Dřív si hlava státu musela Babiše nadbíhat, potom, co se oligarcha dostal do právních problémů, se i pro něj stal vztah s prezidentem důležitý (Zeman bude po volbách jmenovat premiéra, v případě nutnosti může i ukončit Babišovo trestní stíhání).

Oba pánové jsou si navíc v něčem typově podobní, podobně se stavějí třeba k některým aspektům volební kampaně. Jejich přístup přitom působí docela rozdílně. Zeman už dávno oznámil, že před prezidentskými volbami žádnou kampaň nepovede a debat s protikandidáty se neúčastní. Andrej Babiš se sice propaguje skutečně neúnavně, do debatního střetu s předsedy ostatních stran v ČT ale taky nepůjde, místo toho vystoupí v konkurenční televizi, dost možná sólo.

V obou případech to může být taktické rozhodnutí, pro Babiše i Zemana totiž debata není jaksi přirozené prostředí. Šéf ANO špatně formuluje, těká, nekontroluje se, často rozohněn plácne věc, která mu později působí problémy. Prezident je jistě lepší rétor, jeho žánr je ale dlouze plynoucí monolog, ne debata. Situace, v níž by se musel přizpůsobit pravidlům, která by stanovil někdo jiný, a v níž by se třeba musel hájit proti argumentaci někoho dalšího, skutečně ji vnímat a reagovat na ni, by ho snadno mohla dostat do problémů (v dávnějších letech by to třeba tak nebylo).

Ani Babiš, ani Zeman navíc nepotřebují umět debatovat, tvrdé jádro jejich stoupenců to od nich ani nepožaduje. Nevěří jim jako představitelům nějaké politické koncepce, lidem s ideou. Věří jejich slovům, protože je říkají oni. A jestli budou zítra říkat slova přesně opačného významu, budou jim dost možná věřit taky. A debata, dohadování se je nakonec především „žvanírna“, která zdržuje od skutečné práce (ať už si pod tím pojmem stoupenci představují cokoliv). Neúčast v debatě není projevem slabosti, ale síly, potvrzením statusu individuality vznášející se nad špínou „tradiční politiky“.

Miloš Zeman i Andrej Babiš kvůli neúčasti v debatách žádné hlasy neztratí, svou účastí by naopak mohli nějakého toho nerozhodnutého voliče odradit. Tak proč se unavovat...