Ekonomika Turecka je silně závislá na kapitálu ze zahraničí. Pokus o převrat se zahraničním investorům zamlouvat nebude, zranitelnost země roste. O islámsko-konzervativní Straně svobody a rozvoje (AKP) si lze myslet cokoli. Skutečností nicméně je, že partaj, která je u moci bez přerušené od roku 2002, pomohla Turecku k nezvykle dlouhému období vnitřní stability a obdivuhodnému hospodářskému vzepětí, píše list Neue Zürcher Zeitung (NZZ). Zmařeným pokusem o puč zažila tato stabilita test odolnosti, který stál četné oběti. Jeho dopady jsou zatím sice jen těžko odhadnutelné, ale v 17. největší ekonomice světa zanechá bezpochyby stopy.

Na šokující události reagují většinou obzvláště rychle devizové trhy. Turecká lira, která už roky ztrácí na hodnotě hlavně vůči dolaru, zaznamenala okamžitě po oznámení puče šestiprocentní pokles. To byl největší propad od října 2008. Se stabilizací bezpečnostní a politické situace může sice turecká měna na hodnotě opět získat, ovšem pokus o převrat, jenž není v novodobé historii zdaleka první, investorům připomene rizika, která číhají v už tak hospodářsky zranitelném Turecku. 

Slabší lira a investoři obávající se rizika jsou pro Turecko obzvláště problematickou záležitostí. Za prvé se zdražují ceny dovozů, což dodatečně stěžuje boj se zdražováním. Znehodnocování měny nyní činí 7,5 procenta, což výrazně převyšuje 5 procent, o něž se snaží centrální banka. Za druhé je značná část zahraničního dluhu ve výši zhruba 400 miliard dolarů denominována v dolarech. To platí především pro vysoce zadlužené podniky. Jejich závazky bude obtížnější vyrovnávat, jestliže bude lira nadále ztrácet na hodnotě. Za třetí zhorší možný úbytek investorů už tak chronický deficit běžného účtu. Tento deficit, Achillova pata tureckého hospodářství, má svůj původ ve vysoké závislosti země, jež je chudá na nerostné bohatství, na dovozech energií.

Nebezpečí náhlého odtoku kapitálu visí nad zemí, jež je zranitelná závislostí na "hot money",  jako Damoklův meč. Důvěru navíc podkopávají pokusy tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdoğana omezit nezávislost centrální banky. Proti dramatickým televizním záběrům z pokusu o puč nezůstane imunní ani turistický sektor. Ten se na HDP podílí se svými příjmy přes 30 miliard dolarů obvykle zhruba pěti procenty. Různé teroristické útoky a varování před cestami v uplynulých měsících ale otrávily mnohým chuť jet do Turecka ještě před nezdařeným pokusem o převrat.

V květnu tak drazilo do Turecka o 23 procent méně zahraničních návštěvníků než ve stejnou dobu loni. Aktuální nepokoje můžou tento negativní trend ještě zesílit. Do země proudí méně deviz, což dále ztíží financování deficitu běžného účtu. Nehledě na napjatou situaci v turistickém sektoru bylo ale Turecko ještě nedávno v ekonomicky dobrém stavu. Hospodářský výkon se v prvním čtvrtletí překvapivě zvýšil o 4,8 procenta a za celý rok by podle prognózy OECD mohl vzrůst o 3,7 procenta. Místní burza zaznamenala od začátku roku plus 15 procent, čímž za sebou Istanbul nechal většinu akciových trhů.

Mnohé závisí na dalším chování Erdogana. Existuje velké nebezpečí, že dále zostří svůj autoritářský kurz a puč využije jako záminku k očištění státního aparátu od lidí, kteří nezastávají věrně jeho linii. To by dále zvětšilo jeho vliv na justici a ekonomickou politiku, což by se odrazilo nejen v dalším podkopávání právního státu. Zostřily by se zřejmě i Erdoganovy snahy manipulovat centrální bankou, od níž nehledě na vysokou inflaci požaduje nízké úrokové sazby. Mezinárodní důvěře v turecké hospodářství by to nijak neprospělo. Hlavně střednědobě existují důvody, dělat si o ekonomiku Turecka starosti.