Kdo uvěřil, že se Andrej Babiš proměnil z podnikatelského predátora v altruistu čistícího českou politiku, dostal minulý pátek lekci z naivity. Ministr financí dlouhodobě obviňoval vedení elektrárenské firmy ČEZ v čele s Danielem Benešem ze špatného hospodaření a vazeb na tradiční politické strany. Neskrýval, že chce Beneše nahradit svým člověkem. Premiér Bohuslav Sobotka se ale za šéfa ČEZ postavil – a s ním i vládní lidovci.

Zhruba měsíc před valnou hromadou Andrej Babiš definitivně zacouval. Prohlásil, že „o ČEZ si rozhoduje premiér“. V té chvíli to vypadalo, že má Daniel Beneš ředitelské křeslo ještě přinejmenším na pár dalších měsíců jisté. Až v pátek ráno přímo na valné hromadě v pražském Kongresovém centru se ukázalo, že Andrej Babiš blafoval a pokusil se podvést své koaliční partnery. Kdyby na poslední chvíli, ze summitu Evropské unie v Bruselu, telefonicky nezasáhl premiér Bohuslav Sobotka, ČEZ už měl v této chvíli nejspíš nového Babišova předsedu představenstva.

Z rozhovorů s aktéry přináší Týdeník ECHO rekonstrukci pokusu o nepřátelské převzetí klíčové státní firmy.

Šéf ANO obešel premiéra a vyšachoval lidovce

Už několik týdnů před valnou hromadou se Andrej Babiš s premiérem Bohuslavem Sobotkou dohodl, jak si koalice rozdělí osm křesel, které patří státu v dozorčí radě elektrárenské společnosti. Sociální demokraté měli dostat tři včetně předsednického, hnutí ANO také tři a lidovci dvě místa. Akcionářská práva státu v ČEZ sice formálně vykonává ministr financí, jak ale Andrej Babiš veřejně přiznal, o důležité firmě fakticky rozhoduje přímo premiér. Tak to bylo za všech předchozích vlád a předseda ANO ohlašoval, že tuto tradici bude pokorně ctít.

Bohuslav Sobotka a Pavel Bělobrádek dodali Andreji Babišovi včas životopisy svých nominantů, aby je mohl předložit do vládního personálního výboru, který schvaluje všechny nominace do dozorčích a správních rad. Lidovci nominovali právníka, spoluautora svého ekonomického programu Roberta Šťastného a právníka Martina Klimpla. Ten byl společníkem lídra hnutí ANO v evropských volbách Pavla Teličky v jeho lobbistické firmě, kterou před kandidaturou poslal do likvidace.

Týden před valnou hromadou přišel Andrej Babiš za premiérem s návrhem, aby si jejich strany rozdělily křesla v poměru 4:4 a lidovce obešli. Bohuslav Sobotka vyšachování vládního partnera odmítl a vyzval ministra financí, aby dodržel koaliční dohodu. V té chvíli se Andrej Babiš rozhodl jednat na vlastní pěst a jít i proti zájmům sociálních demokratů.

Kandidáty lidovců vůbec nepředložil do personálního výboru. Pavlu Bělobrádkovi oznámil, že za ČEZ odpovídá on jako ministr financí, jeho hnutí přece také nemá své lidi ve firmách, v nichž vykonávají akcionářská práva státu lidovečtí ministři, ať už jsou to Lesy České republiky, nebo Budvar. Navíc si stěžoval, že ANO stále nemá náměstka na – pro Babišův Agrofert velmi důležitém – ministerstvu zemědělství. Bělobrádek nemohl životopisy dodat do personálního výboru sám, protože právo je předložit má jen ten, kdo v příslušné státní firmě vykonává akcionářská práva. To je v ČEZ Babiš.

Zoufalé telefonáty z Prahy do Bruselu

V pátek ráno začala valná hromada bez prověřených lidoveckých kandidátů. Bohuslav Sobotka už byl od čtvrtečního večera na summitu v Bruselu a vybíral s ostatními evropskými státníky nového šéfa Evropské komise.

Volba dozorčí rady začala od zaměstnanců ČEZ, kteří mají vyhrazena čtyři místa. Dvěma z nich měl končit mandát na podzim, dalším až v roce 2017. Představenstvo firmy proto navrhlo, aby se ti dva, jimž mandáty končí, funkcí formálně vzdali s tím, že budou obratem zvoleni až do roku 2017. Této čistě formální procedury využil Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht, který na valné hromadě hlasoval za stát. Zaměstnancům po rezignaci na mandáty oznámil, že pokud se nezavážou, že podpoří návrhy babišovců, nebudou do funkcí znovu zvoleni. Právě tyto dva hlasy potřebovali babišovci, aby ve dvanáctičlenné dozorčí radě měli většinu. Tím by získali moc okamžitě vyměnit představenstvo v čele s Danielem Benešem.

K tomu potřebovali ještě křeslo předsedy dozorčí rady. Andrej Babiš předem Bohuslavu Sobotkovi slíbil, že do něj usedne nominant sociální demokracie, bývalý předseda Akademie věd ČR Václav Pačes. Babiš se ale rozhodl obejít i Sobotku a Wagenknecht začal přímo v sále do předsednického křesla tlačit Jiřího Borovce, někdejšího člena představenstva ČEZ a současného prvního náměstka ministra obrany za ANO Martina Stropnického.

Bývalý profesionální voják, který vystudoval překladatelství na armádní akademii ve West Pointu, je pro Babiše ideální figurou. Má zkušenosti, dobrou pověst i mezi opozičními politiky a hlavně osobní pifku na Daniela Beneše. Z ČEZ odešel v roce 2007 poté, co dal Martin Roman při nominaci na post výkonného ředitele přednost právě Benešovi.

Z překotného vývoje lehce zmatený profesor Pačes se marně snažil spojit se do Bruselu s Bohuslavem Sobotkou. Ten měl ale na summitu vypnutý telefon. Když se to Václavu Pačesovi delší dobu nedařilo, byl už připraven smířit se s místem místopředsedy a ustoupit Borovcovi. Pak mu Sobotkovi spolupracovníci vzkázali, že v žádném případě ustoupit nesmí. Přes ministra průmyslu Jana Mládka se nakonec k předsedovi vlády zpráva o překotném vývoji v Praze dostala.

Premiér okamžitě volal ministrovi financí a žádal dodržení dohody a zvolení Pačese předsedou. Babiš nakonec ustoupil. V neděli v České televizi přiznal, že Pačese jako předsedu nechtěl a prosadil si ho premiér. Lidovci byli ze hry, sociální demokraté pozice uhájili až po přímé intervenci premiéra. Až po ní se také podařilo prodloužit mandáty dvěma zástupcům zaměstnanců.

Na výměnu Beneše nemá Babiš hlasy

Pokus o nepřátelské převzetí ČEZ tak vyšel Andreji Babišovi jen způli. Z původního záměru mít tam svých sedm lidí včetně předsedy, který má právo svolat jednání, jich má jenom pět. Zaměstnance už teď nemůže vydírat, protože mají svá místa na příští tři roky jistá.

Na výměnu Beneše teď nemá Babiš dost hlasů. Už má ale představu, koho by instaloval na jeho místo. Vedle Borovce mu šéfredaktor jeho Lidových novin Ištván Léko, s nímž se často radí, doporučuje Radomíra Lašáka. Ten má ze státních firem bohaté zkušenosti. Naposledy musel kvůli špatným hospodářským výsledkům opustit křeslo prezidenta ČSA, kam ho instalovala vláda Jiřího Paroubka. Předtím seděl v představenstvu tehdy ještě státní Komerční banky. A byl také, na rozdíl od Beneše, jedním z pěti členů tehdejšího představenstva ČEZ, kteří schválili balkánskou expanzi, již Andrej Babiš tvrdě kritizuje.

Koaliční spor o nepřátelské převzetí tím zdaleka nekončí. Lidovci žádají, aby Babiš stáhl dva své lidi a poslal namísto nich jejich zástupce. Na stranu lidovců se postavil i premiér. Ten potřebuje dovnitř ČSSD dokázat, že Andreji Babišovi ve strategické firmě ČEZ neustoupil.

Koaliční partneři mají navíc podezření, že Andrej Babiš má v energetice hlubší záměry. Podle jejich informací připravuje transformaci svého Agrofertu. Část osobnějších aktiv, jako je Čapí hnízdo nebo restaurace a nemovitosti ve Francii, chce převést do svěřeneckého fondu, s nímž by disponovala jeho rodina.

V holdingu zůstanou ostatní firmy, a navíc v něm vznikne investiční fond, přes nějž se Andrej Babiš chystá nakupovat mimo jiné energetické firmy.

Proto je potřeba pečlivě sledovat, kdy ministr financí přijde s nápadem, že je zbytečné, aby stát držel v ČEZ sedmdesát procent. Kdyby část prodal, a přitom si stále zachoval kontrolní většinu, může do státního rozpočtu získat miliardy. Ve chvíli, kdy příjmy z daní neporostou tak, jak Babiš sliboval, a bude se debatovat o výšce rozpočtového schodku, zvyšování daní nebo škrtech ve výdajích, může znít takový nápad velmi přitažlivě.