Německo je dalším státem, který začal pokutovat české řidiče kvůli minimální mzdě. A to navzdory tomu, že Evropská komise stále vyšetřuje, jestli je německé nařízení v souladu s unijním právem. První pokutu ve výši 2 500 euro (téměř 70 tisíc korun) obdržela menší firma, jejíž nejčastější cílovou destinací je právě Německo. Dopravce se měl proti pokutě odvolat.

Pokutu potvrdilo největší sdružení automobilových dopravců ČESMAD BOHEMIA. „Jedná se o první pokutu pro českého řidiče, o které víme. Nemůžu prozradit, o jakou společnost se jedná, ale je to běžný menší až střední dopravce,“ uvedl pro Echo24 Jan Medveď, zástupce generálního tajemníka ČESMAD BOHEMIA. Minimální hodinová mzda v Německu je pro řidiče stanovená na 8,50 euro (přibližně 230 korun).

Medveď dodal, že se ČESMAD nejen kvůli této pokutě připojil k výzvě Mezinárodní unie silniční dopravy (IRU), která apeluje na Německo, aby až do nalezení společného unijního řešení sankce neudělovalo. „Odpověděli sice, že nás chápou, ale rozhodnutí už zvrátit nemohou. A v podobném duchu nám odpověděla i Evropská komise – že Německo k ničemu takovému přinutit nemůže,“ řekl Medveď.

Německo bylo prvním státem Evropské unie, který schválil zákon o minimální mzdě pro řidiče. Platit začal 1. ledna 2015, ale Němci ho zatím nevymáhali. Evropská komise totiž v květnu 2015 začala vyšetřovat, jestli není v rozporu s právem EU. Vyšetřování, které trvá už téměř dva roky, zatím jasné stanovisko komise nepřineslo. A po Německu zavedla od 1. července 2016 podobné opatření i Francie a od 1. ledna 2017 také Rakousko.

Platy dorovnat nejde, to je realita

Proti nařízení minimální mzdy pro řidiče se staví mimo jiné čeští europoslanci. Říkají, že se jedná o ochranářské opatření s cílem vytlačit zahraniční dopravce z tamních trhů a omezit volný pohyb služeb. Osm z nich se podepsalo pod dopis adresovaný komisařce pro dopravu Violetě Bulcové, který dohromady čítá 58 podpisů. Europoslanci vyčítají Evropské komisi pasivitu a právní nejistotu a požadují, aby začala věc aktivně řešit a zaujala k ní jednoznačné stanovisko.

Europoslankyně Martina Dlabajová (ALDE/ANO), která dopis rovněž podepsala, říká, že nejistota Evropské komise motivuje další státy, aby přicházely s podobnými zákony. „Souhlasím s tím, že každý stát má samozřejmě plný nárok na vlastní zákon o minimální mzdě i s tím, že řidiči musí být dostatečně placeni. Všichni však víme, že české firmy zkrátka nejsou schopny platit svým zaměstnancům stejné mzdy jako ty německé, francouzské nebo rakouské. To je realita rozdílných ekonomik,“ uvedla pro Echo24 Dlabajová.

Na tom, že se české platy nemůžou rovnat těm ze Západu, se shoduje i ČESMAD, Odborový svaz dopravců i vláda. „Není v silách našich dopravců dorovnat platy a přitom platit dopravcům tak nízké částky. Vždyť západní firmy si naše řidiče vybírají právě kvůli nízkým mzdám,“ uvedl pro Echo24 Luboš Pomajbík, předseda Odborového svazu dopravy.

Různá pravidla, různé doklady

Evropské státy, které zatím minimální mzdu pro řidiče zavedly, si pro ni stanovily vlastní pravidla. Pro řidiče to v konečném důsledku znamená mít u sebe úředně ověřené doklady přeložené do několika jazyků. „Je to administrativně složité. Třeba v Německu by měl mít každý dopravce svého zástupce, který by nahlašoval, kdy přes jeho území kamion projíždí, kdy tam vjede a kdy odjede,“ řekl Pomajbík.

Každý stát kvůli kontrole vyplácení mzdy navíc vyžaduje oddělenou evidenci pracovní doby. „S tím, že Němci nevyžadují doklady v autě, ale kontroly provádějí tak, že pošlou dopravci výzvu k předložení dokladů. A kromě výše mzdy musí doklady obsahovat i nároky, např. na dodatkovou dovolenou nebo 13., 14. mzdu, které vyplývají z tamních kolektivních smluv,“ dodal Medveď.