V Praze a několika dalších českých městech opět demonstrovalo vícero tisíc lidí proti povinnému očkování a jiným proticovidovým opatřením. Totéž se děje po Evropě, například v Rakousku, kde jsou protestní shromáždění řádově větší, ale rozhodně nerostou exponenciálně. Můžeme si sice být jisti tím, že čísla účastníků demonstrací jsou spíš pod- než přestřelená. Ale hlavně u nás jsou vzhledem k tomu, že s názory demonstrantů souzní desítky procent české veřejnosti, velmi nízká.

Vysvětlení neposkytne jen mlčenlivost hlavních médií, která na rozdíl od manifestací Milionu chvilek nedělají těmto demonstracím ani pozitivní, ani negativní reklamu, jen je prostě ex post zmíní. S nevelkou motivací se dnes člověk dostane k potřebným informacím přes sociální sítě. Vysvětlení se neskrývá ani v nevlídném počasí. Už proto, že vědomě neočkovaných lidí, kteří každou chvíli mohou na veřejnosti čelit segregaci, je u nás hodně přes milion. Deset procent z těch, kteří by překonali nechuť nebo pohodlí, by zaplnilo Václavské náměstí tak, že by vládě přecházel zrak, a něco by se začalo dít.

Nabízím jiné vysvětlení. I lidé, kteří poslední dva roky, včetně těchto dní, považují za dystopii a zlý sen, často předpokládají, že se z něj v dohledné době probudíme. Je to možné, dokonce mírně pravděpodobné. Protože pokud vlna omikron, tento „plamenomet“ (Vlastimil Válek), projede českým obyvatelstvem rychle a bez větších škod, a nová vláda pak režim přesto všechno nezruší, půjde už to i před dějinami čistě na její účet. Zatím se může tvářit, že doznívá situace nastavená předchozí vládou a měnit pravidla těsně před infekční přeháňkou by od ní byla zbrklost. Současně platí, že zatím v žádné zemi, kterou omikron ve větších číslech navštívil před námi, nemocnice zahlceny nebyly. Mnoho skeptických Čechů si říká, že covidový režim musí brzy prasknout.

Je tu bohužel několik momentů budících podezření, především různé jednotlivé výroky ministra zdravotnictví Vlastimila Válka. Včera prohlásil, že povinnost nosit respirátory v místech většího srocení lidí (například ve veřejné dopravě) může zůstat i do příštích let – v sezoně respiračních nemocí, dokonce bez ohledu na výskyt covidu. Už před čtvrtrokem Válek řekl, že přeočkovávat na covid se možná budeme muset do konce našich životů.

Nikde jsem nezaznamenal, že by Evropská komise stanovila, za jakých okolností opustíme v Evropě covidový pas pro cestování mezi státy. Natož aby někdo z české vlády nahlas řekl, že s tím nesouhlasí a že naše republika bude na evropské úrovni požadovat pro pohyb napříč kontinentem návrat ke starému normálu.

Normální život v České republice toho času vedle už zmíněné a bezprecedentní diskriminace části obyvatelstva nejvíc narušují masové karantény dospělých a (absurdně) hlavně žáků škol a školek. Budou kratší, ale jinak jsou přísnější než za Andreje Babiše. Dál také existuje nepřímý tlak na očkování, žáků, studentů medicíny, policistů, hasičů, zdravotníků, nepřímý tlak, který se možná nepřeklopí a možná překlopí v tlak velmi přímočarý už od března. Naléhavě potřebujeme od Fialovy vlády slyšet, jaký musí být vývoj pandemie, jaké přesně jsou předpoklady, za nichž vláda vrátí pravidla před březen 2020. Žádné respirátory, žádný tlak na očkování, žádný pandemický zákon.

Premiér se ve své novoroční řeči pochválil za svá rozhodnutí mluvit k nám „zcela otevřeně“. Tak do toho, i s rizikem, že buď se mu zúží prostor pro jednání během příštích kol mediální hysterie, nebo že na těch protivládních demonstracích začne lidí přibývat skokově.