Elektronická evidence tržeb je další příběh, na němž se v praxi ukáže politická síla a slabost. On-line napojení nejdřív restaurací a hotelů, později obchodníků a většiny dalších živnostníků na berní úřad je byrokratická novinka, přicházející k nám z balkánského civilizačního okruhu. Na západ od našich hranic je podobný náhled finančního úřadu přímo do konkrétní kasy a na jednom místě se sbíhající obrovské množství marketingově využitelných a zneužitelných velkých dat nevídané.

Je to až tragikomický pohled, jak největší čerpač dotací a peněz z velkých veřejných zakázek v roli ministra financí zavádí kuratelu na malé a střední podnikatele a obchodníky. Je to současná parafráze na známý vtip, že když ukradnete milion, zavřou vás, když miliardu, nic se vám nestane. Když proděláte miliony, zkrachujete. Když balík miliard, stát vás zachrání, protože jste příliš velký a důležitý, abyste padl.

U EET proti sobě stojí dva příběhy. Jeden je o tom, jak tady velký predátor, využívající ve svém vlastním byznysu všemožných daňových kliček, bude on-line byrokracií buzerovat drobné podnikatele. Druhý o tom, jak ministr financí, dobrý hospodář střežící každou korunu, zabránil tomu, aby se tady v hospodách a obchodech masivně podnikalo v šedé zóně a neplatily se daně.

Ironií bude, až Andrej Babiš nakonec souboj příběhů o EET vyhraje a otočí ho ve svůj prospěch. A to je dost pravděpodobné. Babiš je bohužel kreativnější, pracovitější a volí lepší strategie než jeho soupeři.

Ti se bohužel u EET nesoustředili na tu hlavní linii, která měla ambici získat na jejich stranu podporu lidí. Místo aby startovali na každou Babišovu hlášku o tom, jak tady hospodští a řemeslníci kradou na daních úplně konkrétními případy zvrácenosti, jak tady hlavní kasírovač miliard dotací placených z daní obtěžuje a buzeruje malé, rozmělňovaly pozornost v tématech, která dojem neudělají a Babišovi ve finále spíš prospějí.

Třeba to, jak bude EET technicky nefunkční, bude padat systém, lidé budou čekat na účtenku. Pravděpodobnost, že se to stane, nebyla úplně malá, ale jistota to také nebyla. V minulosti lidi samozřejmě štvalo, když kvůli novým IT systémům kolaboval registr aut nebo výplaty sociálních dávek. Jenže to zažívali přímo na úřadě. Tady, i kdyby se to náhodou dělo, se naštvou v soukromé restauraci. A naštvou se v první chvíli na číšníka, který je zdržuje, nikoliv na Babiše.

Zatím se zdá, že všechno funguje bez vážnějších problémů. A protože očekávání nebyla vysoká, vycházejí nadšené reportáže, jak to Babišovi překvapivě báječně šlape.

Stejně neúčinná linie byla poukazovat na to, že kvůli EET bude muset hodně hospod zavřít či zdražit. To je určitě pravda. Jenže hrozně špatně se to prodává lidem. Babiš to jednoduše odstřelil slovy, že ti, kdo skončili nebo zdražují, tím jen sami sebe udávají, že předtím šidili stát na daních.

Babiš se může opřít o svá média. Moc dobře ví, že jsou sice vysoce účinná coby hnojomety kauz kompromitující jeho soupeře, ale na politický marketing tak úplně nestačí.

Ten je nejefektivnější přímo v terénu, mezi lidmi. To mu zajišťuje pěkné propagační reportáže v mnohem širším rozsahu, než nabízí mediální divize Agrofertu. Andrej Babiš moc dobře ví, že i negativní reklama je reklama. Hlavně když je všude a vypadá to, že je akční, stará se a maká. A tak se vesele nechá fotografovat na inspekci hospod čtvrté cenové i hipsterských kaváren.

Soupeři z vládní sociální demokracie i opozice se bohužel při EET nezmohli na nic tvořivého, čím by celý příběh dokázali otočit proti Babišovi. Tady už není tím podstatným rozdílem jen to, že Babiš média má a hrají jeho verzi, jako u reformy policie. Tady nejde o to, stále opakovat ty správné teze o buzeraci podnikatelů a nebezpečném Velkém bratrovi.

Tady bylo potřeba jasně rozdělit role na mocného oligarchu, jemuž projde všechno včetně zneužívání dotací, odvracející pozornost k buzerování malých podnikatelů. A opakovat to pořád dokola. Stejně jako Babiš opakuje, jak všetci kradnú. Jen to zasazovat do stále nových kulis a akcí, přesně jako to dělá Babiš.

Lidé chtějí volit někoho, kdo nejenže sdílí jejich hodnoty a představy o světě, ale taky z něj cítí sílu a moc jejich zájmy obhájit. Z Babiše to cítí. Ze sociálních demokratů a značné části pravice bohužel ne. To je hlavní důvod, proč majitel Agrofertu válcuje zbytek politické scény.