Zdražování potravin je tak citelné, že se brzy projeví na životní úrovni chudších obyvatel i střední třídy. Poslední čísla dubnové inflace totiž ukazují, jak moc se některé potraviny zdražují a jak jejich cena vyletěla v porovnání s loňským rokem. Alarmující je zejména cena mouky, která vystřelila o 52,3 procenta. Růst cen se však projevuje u polotučného trvanlivého mléka, cukru, masa nebo pekárenských produktů. Zdražování ještě není u konce a letos se tak lidé musí připravit na to, že vyšší cena bude u většiny potravinových produktů.

Dubnová inflace zaskočila analytiky i ekonomy. Očekávalo se, že spotřebitelské ceny stoupnou o 13,2 procenta. Ve výsledku je však inflace na hranici 14,2 procent. Tahounem se staly vysoké ceny energií, ale hlavně také potraviny. Největším zdražením v porovnání s loňským dubnem prošla mouka, která se zdražila o 52,3 procenta. Takto vysoké navýšení signalizuje zdražení pekárenských výrobků. Kromě toho narostla také cena cukru o 25,5 procenta a trvanlivého polotučného mléka o 31,3 procenta.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou v růstu ceny potravin spojené problémy s vysokými cenami energií i válkou na Ukrajině. „Tato pádivá inflace už je tak razantní, že se citelně podepíše na životní úrovni nejen chudších vrstev obyvatelstva, ale také střední třídy. Pro vládu představuje závažný problém, neboť frustrace a pocit zmaru obyvatelstva se v příštích měsících kriticky umocní. Za celý letošní rok je třeba počítat v průměru se zhruba 14procentní inflací,“ řekl Kovanda.

Potraviny celkově svou cenu zrychlily meziměsíčně o 3,6 procenta a ročně o 10,7 procenta. Podle hlavního ekonoma České bankovní asociace Jakuba Seidlera se jedná o nejvyšší růst cen potravin od roku 2008. „Tehdy se také nárůst pohyboval nad úrovní 10 procent. Zdražily pekárenské výrobky, maso či mléčné výrobky. Tento vývoj však není až takovým překvapením, růst cen potravin je způsoben nejen růstem cen agrárních komodit, ale také obalového materiálů, energií či mezd a výhled prozatím naznačuje, že další zdražování potravin je stále před námi,“ řekl Seidler.

Český statistický úřad také srovnává cenu vybraných potravin. Zatímco v dubnu v roce 2020 byla průměrná cena jednoho litru mléka polotučného pasterovaného 19,96 korun, tak nyní to je 21,34 korun. Kilo pšeničného pečiva stálo 47,53 korun a nyní již 60,83 korun. Zvýšení nastalo také u konzumního chlebu, kdy se za kilo prodával za 26,72 korun a v současné době v průměru za 34,84 korun. Zdražením prošlo také máslo, které před dvěma lety stálo za kilo 183,71 korun a nyní 227,20 korun.

I kvůli takto vysokým cenám tlačí opozice na vládu, aby zastropovala ceny základních potravin. Vláda Petra Fialy to však odmítá a zatím k žádné regulaci nesáhla. Stát oznámil, že začne kontrolovat marže u některých potravin, zda je obchodníci uměle nenavyšují.

Jedním z mála kroků, ke kterým se Fialova vláda může odhodlat, je snížení DPH na potraviny. Jedná se o velký zásah na trhu, který by však mohl být v současné mimořádné době ospravedlnitelný. Agrární analytik Petr Havel uvádí, že vláda si tento krok dvakrát rozmyslí kvůli napjatému státnímu rozpočtu. „Skoro nikde totiž nezaznívá, že máme velmi vysokou daň z přidané hodnoty právě na potravinách. Polsko mělo 5 procent a nyní mají 0 procent. Němci mají 7 procent a my máme 15 procent,“ řekl pro Echo24 Havel.