Německá vláda se jen těžko srovnává s tím, že se jí nedaří plnit ambiciózní plán zeleného přechodu. Emise totiž za loňský rok kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren citelně narostly, čisté obnovitelné zdroje neměly šanci poptávku po energiích utáhnout. Silně zelená vládní koalice tak zvyšuje svůj tlak na firmy, aby se do dosažení klimatických cílů zapojily důrazněji. V plánu je také metoda ještě většího přerozdělování, kdy se budou výrobcům kompenzovat účty za zelenou energii. Pokud bude firmám německá vláda proplácet příplatky za zdražení energie, energetickou situaci to může ještě zhoršit, míní ekonomové.

Německo se rozhodlo, že chce Evropu v jejích zelených plánech předběhnout a nulových emisí chce dosáhnout už v roce 2045, tedy o pět let dříve. Ačkoliv si vlády dávají za cíl radikálně snižovat uhlíkové emise, loni kvůli nutnému zapojování uhelných elektráren vzrostly o nemalých sedm procent. V Německu, kde se vláda socialistů a Zelených snaží o ambiciózní plán vyrábět do roku 2030 téměř všechnu energii z obnovitelných zdrojů, se emise zvýšily o 4,5 procenta. Na zelený plán totiž museli Němci rezignovat a uhlí ve velkém pálit.

Ani hrozba neschopnosti budoucí poptávku po elektřině pokrýt však Německu nebrání k tomu dál tvrdit, že se závislosti na fosilních palivech musí zbavit, jak nedávno pronesl zelený ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck. Němci se hodlají vydat cestou větrné energie, na stavbu větrných parků se mají vyčlenit dvě procenta německé půdy. Stejně tak soláry budou běžnou součástí nových budov. Ohled na to, že se jedná o zdroje velmi nestabilní, se nebere.

„Němci jsou rozhodnuti pro zrychlování své Energiewende téměř napříč politickým spektrem. Důraz sociálních demokratů na to, kdo má nést náklady, spíše než na vlastní rychlost energetické přeměny, bude znamenat, že aby „ochránili sociálně slabé“, zničí německý průmysl,“ vyjádřil se pro deník Echo24 hlavní analytik skupiny Natland Petr Bartoň.

Aby měla vláda v plnění zeleného přechodu jistější půdu pod nohami, tlačí na soukromé podniky, aby jí byly v plnění klimatických předsevzetí nápomocné. Ministr pro hospodářství a klima Robert Habeck tak například navštívil automobilku BMW a také továrnu společnosti Airbus. Habeck to následně okomentoval tak, že období neshod je pryč a „pracujeme na stejných cílech“.

Konec prodeje nových aut s klasickými motory do roku 2035 je jedním z nejkontroverznějších a nejkritizovanějších návrhů Evropské komise. Německá koalice se tak snaží na automobilový průmysl v tomto směru tlačit a slibuje mu za to rychlou výstavbu dobíjecích stanic pro elektromobily.

Velkým tématem jsou i kompenzace firmám, kterým přechod na zelené zdroje citelně navýší účty za energie. Vláda zde tedy chce jít cestou přerozdělování, kdy budou společnostem vypláceny příspěvky na to, aby finanční ztráty nějak zalepily.

„Nakolik mohou zelené dotace pomoci, je vždy závislé od detailů programu, ve kterých je vždy skryt pověstný ďábel. Pokud bude firmám německá vláda proplácet příplatky za zdražení energie, energetickou situaci to může ještě zhoršit. Generátory zelené energie nelze vytvořit ze dne na den. V Německu si lze připlatit za to, že budu odebírat „certifikované“ zelené elektrony. Pokud jim je teď vládní dotace zlevní, budou certifikovaných elektronů kupovat více. Ale samo o sobě to jejich celkové množství nezvýší. Vládní peníze mohou dále zvýšit cenu zelených elektronů, což by převedlo část nedotovaných spotřebitelů zpět na nezelené elektrony,“ řekl k tomu Bartoň.

Podle Bartoně mohou vládní dotace hrát v budování zelené ekonomiky roli jen za určitých předpokladů. „Dává to smysl, pokud jsou vázány buď na výstavbu nových zelených zdrojů, nebo na (prokazatelné, s čímž je vždy problém) snížení spotřeby celkové energie. Ale dotovat spotřebu jakékoli energie má malou šanci na úspěch, neboť zlevnění spotřeby ji většinou zvyšuje,“ dodal analytik.

Německo se staví spíše odmítavě také k zařazení jádra mezi zelené, tedy investory financovatelné zdroje energie. V návrhu takzvané taxonomie EK se však hovoří i o plynu, proto jsou němečtí politici v pohledu na taxonomii rozděleni. Habeck zastupující ve vládě Zelené doporučil odmítnutí návrhu kvůli obavám z provozu jaderných elektráren či ukládání vyhořelého paliva. Naopak sociálně demokratický kancléř Olaf Scholz se k němu vyjadřuje pozitivněji, neboť Německo stojí o podporu plynu.