Pokles koronavirové nákazy a rozjíždějící se očkování mohly pro mnohé znamenat světlo na konci tunelu. Více než rok se opakující lockdowny a omezení však budou mít tvrdou dohru v peněženkách lidí. U řady komodit totiž letí cena vzhůru a to se promítne do cen potravin, elektřiny či pohonných hmot. Špatnou zprávou je i vysoká inflace, která znehodnocuje úspory nastřádané i během koronavirové doby.

Spotřebitelské ceny se v dubnu meziročně zvýšily o 3,1 procenta. Inflaci táhly vyšší ceny tabáku a pohonných hmot, přesto s tak vysokou hodnotou nepočítalo velké množství analytiků. Jedná se o špatnou zprávu pro další měsíce, protože inflace poroste spolu s otevíráním obchodů a služeb, kde ceny porostou ještě výrazněji. Někteří provozovatelé restaurací totiž avizovali, že budou navyšovat ceny. Už nyní ale vzrostla meziročně cena piva o 8,5 procenta a tabákových výrobků o 19,5 procenta.

Vyšší růst spotřebitelských cen bude znamenat, že se peníze uložené na spořících účtech začnou znehodnocovat. Přiznává to hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda, podle kterého je nyní chybou spořit peníze v bance. „Je příhodnější peníze utratit nebo, ještě lépe, investovat. Běžné úspory totiž budou citelně ztrácet svoji kupní sílu v každém ze scénářů: buď kvůli zápornému nominálnímu úročení, nebo kvůli výrazné spotřebitelské inflaci,“ řekl Kovanda.

Ještě varovnější je však růst cen u výrobců. To je příklad průmyslu, stavebnictví nebo rostlinné výroby. V průmyslu rostou ceny meziročně o 4,6 procenta, což je nejvíce za posledních deset let. Ve stavebnictví rostly zejména ceny materiálů a výrobků ke zpracování. Kromě toho se zvyšují také ceny nemovitostí, což bude znamenat vyšší ceny novostaveb a další obtíže na realitním trhu.

Znatelný růst o 7,4 procenta je patrný u rostlinné výroby. O 12,4 procenta se zvýšila cena obilovin, která může znamenat začátek růstu cen u pekařských výrobků. Už ke konci loňského roku totiž rostly ceny mouky, které se promítly i do letošního roku. „Nepochybně to bude více u produktů, kde je mouka důležitější surovinou. Druhou věcí je, že pekařina je pro maloobchodní sítě lákadlem pro spotřebitele. Snaží se proto držet cenu základních potravin nízko. Na druhé straně na to ale doplácí pekaři. Bylo by tedy pravděpodobné, že by i řetězce promítly ceny nákladů,“ řekl pro Echo24 agrární analytik Petr Havel.

Pekařské odvětví je ale navíc specifické v tom, že výrobky jsou rozváženy do obchodů až třikrát denně. Kromě vyšší cen mouky a obilovin tak pekaři doplácejí i na rostoucí ceny pohonných hmot. Cena ale bude záviset na obchodnících, zda ji budou držet stále na stejné úrovni.

Kde se očekává růst cen je také u olejnin, kde se každým rokem zvyšuje poptávka. V minulém týdnu tak došlo k tomu, že na francouzské burze MATIF došlo k rekordu, kde se prodávala tuna řepky za 17 685 korun. To bude mít za následek zdražení řepkového oleje a také sóji. „Jen pro představu, v minulém roce se prodávala řepka mezi 9 až 10 tisíci korunami. Dominantní surovinou je ale sója, takže tyto olejniny mohou nést vzhůru cenu i ostatních olejnin,“ řekl Havel.

Kromě toho se očekává vyšší cena také u vepřového a drůbežího masa. Co ale může poklesnout, je cena zeleniny. Do regálů se totiž dostává i letošní sklizeň, která bude vyrovnávat rozdíly z loňska.

Podle Havla je důvodem vyšších cen u potravin zejména vyšší ceny lidské práce. „Všude na světě chtějí manuální pracovníci více peněz. A mohou o ně žádat, protože obecně nikdo rukama pracovat nechce. Poté samozřejmě rostou náklady z důvodu koronaviru. Jak zemědělci, tak zpracovatelé musí dodržovat hygienické podmínky, testy, roušky a pak je likvidovat. Například za loňský rok měli pekaři kvůli koronavirovým opatřením vyšší náklady o 7 procent,“ řekl Havel. Kromě toho se v cenách promítají také zákazy prostředků na ošetřování rostlin, u kterého mají zemědělci vyšší ztráty způsobené škůdci.