Místo vyhlášení války či anexe území přišel ruský prezident Vladimir Putin spíše s tradičním narativem ruské propagandy. Při příležitosti Dne vítězství svedl vinu za válku na Západ a počínání ruské armády vylíčil jako boj za vlast i jako válku o tradiční hodnoty, které Rusko brání. Ačkoliv tak nedošlo na spekulace o možné mobilizaci či anexi území na jihu Ukrajiny, neznamená to, že důvody k nim nezůstávají.

Ruská invaze se od počátku zjevně nevyvíjí podle plánů Kremlu a v současnosti už se ruská armáda pokouší splnit po předchozích neúspěších třetí „fázi“, při níž se po stažení ze západní Ukrajiny zaměřila na jih a nyní zejména na východ, kde se snaží obklíčit ukrajinské jednotky a obsadit nárokovaná území separatistických republik, jak informuje například americký Institut pro studium války ve svých pravidelných reportech.

Podle odborníků je však v posledních době ruský postup velmi pomalý a pokračuje za cenu značných ztrát. Pokud by k nim docházelo i nadále, Rusko by se mohlo v horizontu měsíců potýkat s vážným nedostatkem bojeschopných jednotek. Podle odhadů ukrajinského generálního štábu, které nelze z nezávislých zdrojů ověřit, přišlo Rusko od vpádu na Ukrajinu již celkově o 25 650 vojáků, 1145 tanků, 2764 obrněných vozidel, 513 děl, 185 raketometů, 87 protiletadlových zbraní, 199 letadel, 158 vrtulníků, 377 dronů a 94 střel s plochou dráhou letu.

„Pokud bude Rusko takto pokračovat, tak se ruská ofenziva v určitou chvíli zastaví, protože jednotky budou vyčerpané, a pak budou Ukrajinci v pozici, kdy budou moci zahájit velkou protiofenzívu,“ komentoval pomalý postup ruských jednotek pro deník Echo24 vojenský analytik a spolupracovník redakce Lukáš Visingr s tím, že také záleží, zda vydrží západní podpora v podobě dodávek těžké techniky či zbraní, zejména pak ze Spojených států či Velké Británie.

Právě nedostatek jednotek mohlo podle spekulací vyřešit vyhlášení oficiální války proti Ukrajině. Ta by umožnila Kremlu zahájit mobilizaci a získat tak čerstvé posily. O potřebě mobilizace se mluvilo například i v ruských médiích, na Den vítězství však k vyhlášení oficiální války nedošlo. Rusko se však snaží jednotky doplnit jinými způsoby. Ruský server Moscow Times informoval, že údajně začalo přesouvat své vojáky ze Sýrie na Ukrajinu za účelem urychlení dobyvačného úsilí. Podle dostupných informací má Kreml v Sýrii až desítky tisíc vojáků.

Podobně pak zůstává možnost, že se Rusko pokusí anektovat dobytá území, což by mohl doprovázet vznik další loutkové „republiky“, jako jsou Luhanská a Doněcká. Americký velvyslanec při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) Michael Carpenter v minulém týdnu upozornil, že podle „vysoce důvěryhodných“ zpravodajských informací se Rusko chystá „někdy v polovině května“ separatistické republiky připojit. Podle Carpentera existují také náznaky, že se Moskva chystá vyhlásit „lidovou republiku“ v ovládnutém městě Cherson na jihu Ukrajiny a posléze připojit i ji. Zůstává však otázkou, zda by ruské jednotky dokázaly území také udržet.

Putin se při projevu na Den vítězství nepochlubil ani žádnými událostmi, které by podal jako dílčí úspěchy. Válka na Ukrajině pokračuje přes sedmdesát dní. Ruská armáda v pondělí z anektovaného Krymu ostřelovala jihoukrajinský přístav Oděsa a jeho okolí. Vojska Moskvy zároveň podle ukrajinského generálního štábu soustřeďují síly a chystají se útočit v Doněcké oblasti na obce Siversk, Slovjansk, Lysyčansk a na Avdijivku u Izjumu v Charkovské oblasti. V Mariupolu, kde se zbývající ukrajinští vojáci brání v ocelárnách Azovstal, se podle Kyjeva intenzita bojů snížila.

Podle některých komentářů se pak v projevu mohla odrazit větší střízlivost v pohledu na současný vývoj války. „Všechno to ještě není vyloučené, ale ten projev spíše naznačuje, že asi už má nějaké zpravodajské informace o více odpovídající realitě, než měl doposud a nejspíš mu dochází, že tu válku jen tak nevyhraje a že si teda připravuje nějakou snad ústupovou variantu, která by měla snad směřovat k tomu, že se pokusí ovládnout východ a jih Ukrajiny a to vyhlásí jako velké vítězství,“ komentoval v České televizi projev bývalý velvyslanec v USA a Rusku Petr Kolář.

Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů. Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.