Wikipedie je jednou z nejmocnějších internetových stránek na světě. Je to pátý nejnavštěvovanější web zhruba s 6,1 miliardy uživatelů za měsíc. Anglická verze Wikipedie má přes šest milionů článků, česká verze přes 484 tisíc. Dohromady jde o 56 milionů hesel ve více než 300 jazycích. I když na citování Wikipedie se v akademickém prostředí hledí skrz prsty, stále častěji lze na citování Wikipedie narazit v médiích. Často je to první zastávka při hledání informací téměř o jakémkoli tématu. Může rozhodovat hospodské hádky, ale také například být úvodem k vysoce kontroverzním tématům. O čem informuje Wikipedie, je tedy důležité, ale ještě důležitější je, jak o tom informuje.

Koncem června se Wikipedie kvůli tomu ocitla pod přímým útokem svého spoluzakladatele Larryho Sangera. Ten ji obvinil, že se vzdálila svým zakladatelským ideálům a stala se v podstatě propagandistickou stránkou levé časti politického spektra.

To, že v pozadí Wikipedie zuří ostré boje ohledně vyznění článků, je všeobecně známo, dokonce je to terčem řady internetových vtipů. Existuje i stránka dokumentující „nejtrapnější editační války na Wikipedii“. Wikipedisté, jak si říkají dobrovolní přispěvatelé a editoři, se dokázali pohádat o tak důležitých tématech, jako jestli slovo Into v názvu filmu Star Trek Into Darkness (Star Trek: Do temnoty) má být psáno s velkým, nebo malým písmenem, jestli článek o arachnofobii má obsahovat obrázek pavouka, či zda U2 má být popsána jako „irská kapela“, nebo „kapela z Irska“. Jedna z těchto editačních válek se týkala i Sangera. V roce 2005 vyšlo najevo, že Jimmy Wales, druhý ze spoluzakladatelů, soustavně odstraňuje ze svého hesla na Wikipedii jakékoli zmínky o Sangerovi jako o jednom ze zakladatelů.

Počátky Wikipedie sahají do roku 2000, kdy se Sanger, tehdy student filozofie, a Wales, bývalý obchodník s cennými papíry, pohádali na on-line fóru ohledně libertariánské myslitelky Ayn Randové. Diskuse pokračovala po e-mailu a nakonec se Wales zeptal Sangera, jestli by mu nepomohl se založením internetové encyklopedie. Wales v té době vlastnil internetovou firmu Bomis, zaměřující se na distribuci erotického materiálu za poplatek. Peníze z Bomisu posloužily na rozjezd oné internetové encyklopedie Nupedie. Jenže její tvorba byla pomalá a zdlouhavá, jelikož každé heslo muselo být ověřováno expertem z oboru. Sanger proto přišel s nápadem založit encyklopedii na konceptu Wiki, webové stránky, která může být upravena kýmkoli v reálném čase. Wiki znamená v havajštině rychle. Tak byla v lednu 2001 oficiálně spuštěna Wikipedie. Sanger se stal jejím prvním šéfredaktorem.

Vzhledem k tomu, že novou encyklopedii mohl upravovat kdokoli, nastala otázka, jak zajistit její spolehlivost. Proto Wales se Sangerem sepsali principy Wikipedie, kterými se přispěvatelé měli řídit. Sanger za nejdůležitější považuje zásadu „neutrality“, v češtině uváděné jako „princip nezaujatého pohledu“. Sanger nechápe neutralitu jako objektivitu. V některých případech lze určit, co je objektivně pravda. Jenže podle Sangera Wikipedie nemá hledat „pravdu“. Má předložit ty nejlepší argumenty a protiargumenty všech stran a nechat čtenáře, aby se rozhodl, kdo je důvěryhodnější. Sama česká verze Wikipedie to vysvětluje takto: „Princip nezaujatého úhlu pohledu je často špatně chápán. Neznamená, že by články měly dodržovat jeden ‚objektivní‘ a nezávislý pohled nebo že by měly obsahovat jen ‚věcné‘ údaje. Princip říká, že bychom měli věrně představit soupeřící názory, bez stranění některému z nich. Články by neměly hodnotit, ale ani naznačovat, že některý názor je správný.“

Podle Sangera to je jediný způsob, jak zajistit, že Wikipedie nebude nikomu stranit a bude doopravdy důvěryhodným zdrojem informací. Jenže Wikipedie se tomuto principu notně vzdálila.

Sanger to dokazuje především na heslech, která se zaobírají nedávnou politikou. Například sekce hesla Donald Trump, která je věnovaná prvnímu Trumpovu impeachmentu, je napsána z pohledu demokratů a neobsahuje žádné argumenty, které předkládal Trumpův tým či republikáni.

Pak je tu článek Konspirační teorie Biden–Ukrajina (Biden–Ukraine conspiracy theory). Ten začíná větou: „Konspirační teorie Biden–Ukrajina je série nepodložených tvrzení, která se soustřeďují na falešné obvinění, že když byl Joe Biden viceprezidentem Spojených států, tak byl zapojen do korupčních aktivit souvisejících se zaměstnáním jeho syna Huntera Bidena v ukrajinské plynařské společnosti Burisma.“ Podle Sangera již sám název hesla porušuje zásadu neutrality, jelikož je tu řada lidí, kteří obvinění za konspirační teorii nepovažují. Stejně tak slova „nepodložených“ a „falešných“ jsou silně tendenční. Wikipedie zde ihned ze začátku dodává článku spin – místo toho, aby předložila sérii argumentů a protiargumentů.

Zde Wikipedie naráží na další zásadní problém, totiž na svůj seznam důvěryhodných médií. Používání televize Fox News nebo deníků The New York Post a Daily Mail jako citačních zdrojů je silně nedoporučováno. Přesněji například v případě Fox News jde o rozdělení na tři části. Názorová je považována za silně nespolehlivou a nesmí se používat. V případě politického zpravodajství neexistuje ohledně spolehlivosti konsenzus a přispěvatelé by měli při citování postupovat obezřetně. Pak je tu ostatní zpravodajství, které je považováno za důvěryhodné. V případě televize MSNBC, považované za jakýsi progresivní protipól k Fox News, žádné takové rozdělení neexistuje a je Wikipedií uváděna jako spolehlivý zdroj. Výsledkem podle Sangera je, že pokud nějakou kauzu pokrývají pouze konzervativní média, tak v podstatě pro Wikipedii neexistuje.

O něco kontroverznější je Sangerův názor, že zásady neutrality by se měly vztahovat i na články o vědě. Pro web Unherd, kterému poskytl rozhovor po publikování svých námitek proti Wikipedii, například uvedl, že tradiční východní medicína je na Wikipedii označována jako "šarlatánství". Sanger netvrdí, že tradiční léčitelství funguje, říká jen, že pokud si Wikipedie má udržet svou nezaujatost, tak jí musí dát férový prostor. Čtenář by se na základě poskytnutých informací měl sám rozhodnout, jestli tomu dá šanci, či ne.

Jeden z největších prohřešků proti neutralitě se podle Sangera nachází v článku o interrupci. Stojí tam: "Pokud je správně provedena, interrupce patří mezi nejbezpečnější medicínské zákroky." Jakýkoli odpůrce potratů by toto tvrzení okamžitě zpochybnil tím, že každá úspěšná interrupce končí zabitím nenarozeného dítěte.

Sanger si rovněž stěžuje na to, jak Wikipedie informuje o problematice legalizace drog. "Legalizace drog, které Wikipedie říká liberalizace drog, má jen velmi málo informací o potenciálních nebezpečích legalizace drog; slouží hlavně jako instrukce pro drogovou legalizaci, pak následuje katalog drogových politik po celém světě," napsal.

Aspoň u jednoho článku si však zásady nezaujatosti wikipedisté velmi dobře uvědomovali. Kolem hesla o ledním medvědovi Knutovi se rozhořela nelítostná editační válka ohledně toho, jestli na fotografii, kde je Knut jako medvídě, může být popsán jako "roztomilý". Mnozí to považovali za porušení zásad neutrality. Dnes opravdu takový popisek u Knuta nenajdeme.

Sanger není jediný ani zdaleka první, kdo na problémy Wikipedie upozorňuje. Například již v roce 2004 byla spuštěna Conservapedia, mutace Wikipedie s cílem vytvořit otevřeně konzervativní a pravicovou encyklopedii.

Své kritiky má Wikipedie také na levici, ale jak je v dnešní době příznačné, soustřeďují se hlavně na složení wikipedistů. Napříč všemi jazyky 90 % přispěvatelů jsou muži. Již v roce 2015 Jimmy Wales přiznal, že se nepodařilo naplnit cíl, aby aspoň 25 % wikipedistů byly ženy. Wikipedisté z velké části také pocházejí ze západních zemí a jde o „nerdy“. Výsledkem je, jak uvedla BBC v roce 2014, že „v kategorii Pán prstenů je víc článků než v té o subsaharské Africe“. Deník The Guardian v témže roce tvrdil, že víc péče je věnováno seznamu pornohereček než seznamu spisovatelek. Minimálně to druhé ale už neplatí, seznam spisovatelek je evidentně delší než seznam hvězd filmů pro dospělé.

Samostatným skandálem je upravování hesel přímo na zakázku. V roce 2013 Wikipedie zakázala 250 účtů, poté co vyšlo najevo, že upravují články podle direktiv firmy Wiki PR. Přes veškerou snahu tomu zabránit lze stále narazit na hesla jasně psaná marketéry. Je to případ i české Wikipedie, i když nemusí jít o placené profesionály, ale o zaryté fanoušky. Dobrým příkladem je například heslo o Janu Saudkovi, které obsahuje tuto naprosto neuvěřitelnou větu: „Jednou se také účastnil narození dítěte, po kterém si uvědomil a pochopil, že všechno ostatní, co doposud považoval za závažné a důležité, bylo naprosto nepodstatné, a konečně poznal, co je ve skutečnosti láska a mateřství.“ Nějaký snaživý editor to doplnil poznámkou: „Zdroj?“

Nakonec je tu otázka, kdo Wikipedii opravdu kontroluje. Když začínala, jedinými placenými zaměstnanci byli Sanger a dva programátoři. Dnes má 350 lidí starajících se o technickou stránku věci. Běží na 800 serverech. Hlášených přispěvatelů je zhruba 120 tisíc, anglická Wikipedie má zhruba 40 tisíc aktivních editorů. Do nadačního fondu Wikipedie vložili peníze například Amazon, Google nebo George Soros, což samozřejmě se zaklínáním se neutralitou koliduje. Nicméně Wikipedie tvrdí, že největší část financování pochází od malých donátorů.

Sanger tvrdí, že problémy ve Wikipedii rozpoznal od začátku. Požadoval, aby články kontrolovali nezávislí experti, a upozorňoval, že fóra Wikipedie plní „špatní aktéři“, kteří tlačí na ostatní a prosazují svůj pohled. Wales tyto reformy odmítl a po ostrých sporech s ním z projektu odešel. Poprvé ho veřejně kritizoval již v roce 2005. Sanger působí excentricky a některé jeho názory jsou zvláštní, ale je dobré společně s ním si připomínat, že je potřeba nebrat Wikipedii jako jediný zdroj vědění.

Text byl publikován také na https://theconservative.online/cz.