Zatímco pohled světa byl upřen na migrační krizi na polsko-běloruské hranici, na druhé straně EU se rozběhla další uprchlická kauza. Proud migrantů z Francie do Británie neustává. Celé skupiny se snaží dostat přes kanál La Manche v nafukovacích člunech, vhodných tak na Máchovo jezero, a ne do jedněch z nejrozbouřenějších a nejfrekventovanějších vod na planetě. Ve středu došlo k tragédii, jeden z těchto člunů se převrátil a 27 lidí utonulo. To rozpoutalo diplomatickou roztržku mezi Londýnem a Paříží.

Britský premiér Boris Johnson totiž na Twitteru zveřejnil dopis, který po tragédii poslal francouzskému prezidentu Emmanuelu Macronovi. Jedná se o velmi kalkulovanou urážku. Téměř všechny návrhy, jak zlepšit hlídání společné hranice, se totiž týkají samotné Francie, čímž implikují špatně prováděnou francouzskou práci. Francouze musel obzvláště pobouřit návrh na společné francouzsko-britské patroly na francouzském území. V podstatě se jedná o zpochybnění francouzské suverenity.

Co se týče twitterové diplomacie, mají Francouzi sami máslo na hlavě. Třeba také minulý týden oficiální anglickojazyčný profil francouzského ministerstva zahraničí citoval svého šéfa Jeana-Yvese Le Driana. Podle něj je Boris Johnson „populista, který využívá všech dostupných prostředků, aby obvinil ostatní ze svých vnitřních problémů“.

V hádce o migranty Londýn tahá za kratší provaz. Jedním z klíčových slibů brexitu bylo omezení imigrace do Spojeného království. Proud nelegálních migrantů však neustává, naopak se v posledních letech zvyšuje. Tento rok přes La Manche přeplulo téměř 25 tisíc uprchlíků.

Hraniční kontroly mezi Francií a Británií se řídí smlouvou Le Touquet z roku 2003. Ta v podstatě posunula britské hranice na francouzské pobřeží. Pokud jedete autem, britská hraniční kontrola probíhá na francouzské straně La Manche. Francouzi se také zavázali hlídat pobřeží před migranty do Británie. Za to jim Londýn pokrývá část nákladů.

Britská vláda tvrdí, že zvyšující se počet uprchlíků je důkazem, že Francouzi neplní svou část dohody. Naopak podle Paříže se jedná o potvrzení, že ji plní velmi dobře. Francouzské policii se prý podařilo zablokovat transporty na trajektech a lamanšským tunelem, takže migrantům nezbývá než se plavit na pochybných raftech. Pokrýt celé pobřeží je těžší než pár přístavů a jeden tunel.

Obojí samozřejmě může být pravdou. Francouzi mohou střežit Calais tak, že tam neproklouzne ani nelegální myš, a přivírat oči nad plavidly, za něž by se na svém rybníce nemusel stydět ani Miloš Zeman. Faktem je, že Britové do velké míry delegovali ochranu své hranice na Francii, nemohou si tedy příliš vyskakovat.

Kromě středeční tragédie spor pohání i vnitřní politika. V dubnu budou ve Francii prezidentské volby a nadávat na proradný Albion ještě nikdy žádnému Francouzi neuškodilo. Johnson zase padá v průzkumech a útok na Francii je v Anglii spolehlivý způsob, jak si zvednout popularitu snad od stoleté války.

Britské problémy ještě znásobuje skutečnost, že Macron – přes všechno jeho školení Johnsona – je jeden z mála kandidátů podporujících smlouvu z Le Touquet. Michel Barnier, jenž se jako vrchní vyjednavač EU o brexitu rval za evropské ideály, nyní kandiduje jako euroskeptik. Ohledně Le Touquet prohlásil, že Francie by „měla umožnit lidem žádajícím o azyl v Británii, aby tak mohli učinit“. Éric Zemmour, další prezidentský kandidát, tvrdí, že smlouva je pro Francii nedůstojná. V rozhovoru pro magazín The Spectator však Brity ujistil, že on by migrantům nedovolil, aby Calais vůbec dosáhli.

Do toho samozřejmě zasahují proimigrační aktivisté, kteří považují za nemorální jakoukoliv řízenou migraci. V jejich představách by snad uprchlíky převáželo Královské námořnictvo na svých křižnících.

Moment, kdy Britové budou muset sami začít chránit své hranice, se tak rychle blíží. Nejdříve však musí vyřešit, co s chycenými migranty. Návrh obsažený v Johnsonově dopisu, aby byli posíláni zpět do Francie, nemá šanci projít. Konzervativní poslanec Lee Anderson navrhuje posílat je na Falklandské ostrovy. Koneckonců s vyvážením lidí mají Britové zkušenosti. Třeba se z Falkland stane druhá Austrálie.