Vláda vyhlásila přitvrzení v restrikcích i jejich kontrolách. Jakou však mají opatření podporu mezi lidmi, zůstává otázkou. Sociologická data spíš potvrzují známý obraz z každodenní reality: v řadě případů už vládní nařízení příliš respektu veřejnosti nebudí. Lidé mají nejvíce rizikových kontaktů za poslední rok a půl, netestují se příliš ani s příznaky a nízká je i míra obav či protektivního chování.

Čísla pozitivních záchytů rostou a vláda se rozhodla zareagovat přitvrzením v opatřeních, zejména v nošení respirátorů, přísnějších kontrolách a také tlakem na neočkované skrze zkrácení platnosti negativních testů. To však může podle odborníků, ale například i zástupců gastronomického sektoru vést spíše k obcházení pravidel, úbytku testovaných a k očkování v konečném důsledku nemotivovat.

Data dlouhodobého průzkumu Život během pandemie ukazují, že trend je nejen u testování v posledních týdnech opačný. „V posledním měsíci byla otestována velmi malá část populace, a to pouze desetina dospělých. Míra protestovanosti rizikových lidí klesla z 60 na 16 %. O velké části infekcí tak v současnosti zřejmě nevíme, což ukazuje i nárůst pozitivity testů,“ uvádí výzkumníci k nejnovějším datům za období do 12. října. Za rizikové výzkum považuje lidi, kteří pociťovali příznaky nebo vědí, že se setkali s pozitivním.

Podobně jsou na tom i další ukazatele chování. „Míra kontaktů bez roušek/respirátorů je nejvyšší za posledních 1,5 roku. Míra obav a protektivního chování jedna z nejnižších,“ uvedl na Twitteru sociolog Daniel Prokop s tím, že roli mohly hrát v posledních dnech i volby do Poslanecké sněmovny, kvůli kterým se lidé stýkali s příbuznými či známými, které běžně nenavštěvují.

Poměr lidí, kteří dodržují už pouze menšinu ochranných aktivit, jako je nošení roušek, omezování osobních kontaktů či užívání dezinfekce a pečlivého mytí rukou v posledních týdnech vytrvale roste. Menšinu aktivit dodržuje už 63 % lidí, což jsou čísla podobná těm ze srpna minulého roku.

Podle průzkumu agentury P&Q Research pak „měkké negativní motivace“, jako je vyžadování covid pasů či testování v zaměstnání mohou přidat zhruba další tři procenta k dosavadní nízké proočkovanosti. Větší účinek však má snaha snížit obavy lidí například možností vybrat si vakcínu či garancí plné nemocenské, pokud ho nežádoucí účinky vyřadí z pracovního procesu.

Podle Daniela Prokopa, ale například i sociologa Vojtěcha Bednáře však mohou vládní nařízení další motivaci také spíše pohřbít. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) ohlásil zkrácení platnosti testů i konec jejich proplácení jen několik dní dopředu, lidé si za testy začnou platit už od 1. listopadu.

„Očekávají, že takto donutí doposud neočkované se očkovat, protože jim enormně zvýší náklady na život. Je to nesprávná domněnka. Skuteční ,odpírači‘ se pouze utvrdí, nicméně mnoho těch, kterým pan ministr pouze zkomplikoval život, začne testování obcházet,“ uvedl na Twitteru Bednář s tím, že nejvíce pravděpodobné je pak to, že se testy budou kontrolovat jen „na oko“. Podle Prokopa by pro motivaci byl nutný měsíční časový odstup mezi zvýšenou mírou kontrol a koncem proplácení testů. „Prostě to nikdo nebude vymáhat, méně lidí se bude testovat a očkování to nepodpoří,“ dodal Prokop.

Odmítání nových nařízení už ohlásila iniciativa Chcípl PES s tím, že zapojené restaurace nebudou opatření dodržovat. Iniciativa vznikla na podzim minulého roku, když se začaly některé restaurace bouřit proti nečekaně ohlášeným restrikcím. Později se změnila na politické hnutí Otevřeme Česko normálnímu životu, ve volbách uskupení získalo celorepublikově méně než půl procenta hlasů.