Ačkoliv panují velmi přísná omezení pohybu i další tvrdé restrikce, na počtu kontaktů se to příliš neprojevilo. Ukazují to březnová data z výzkumu Život během pandemie. Během března se nejvýrazněji nová opatření projevila v omezení návštěv u rodiny či přátel. K poklesu v této aktivitě však docházelo už před zavedením restrikcí a k velkému snížení kontaktů to v průměru nevedlo. „Dnes už více než polovina námi měřených kontaktů probíhá v práci,“ uvedl pro deník Echo24 sociolog Daniel Prokop.

V Česku platí v současnosti zatím nejtvrdší opatření za celý rok trvání epidemie a místo vládou slibovaných tří týdnů chce vláda lockdown udržet nejméně do Velikonoc. Vláda se nyní snaží přesvědčit opoziční poslance, že současná opatření mají smysl a bude žádat o prodloužení nouzového stavu až do 27. dubna. Z opozice však zaznívají otázky ohledně skutečného vlivu některých opatření. Jak ukazují data, minimálně na omezení kontaktů se tvrdá omezení zatím příliš neprojevila.

Z nejnovějších dat výzkumu vyplývá, že se oproti druhé půlce února snížil počet kontaktů mezi lidmi jen o 1,5 na 10,5 blízkých kontaktů týdně, počet rizikových delších kontaktů pak nepoklesl v průměru ani o jeden celý kontakt, lidé tak měli na delší dobu bez respirátoru či roušky v průměru 4,5 kontaktů za týden. V porovnání s předchozími vlnami jde jen o menší rozdíl oproti podzimu, kdy se kontakty nejvíce omezily na začátku listopadu na 13 za týden, tedy zhruba polovinu normálu. Naproti tomu na jaře se podařilo snížit průměrné týdenní počty kontaktů jen na sedm, uvádí výzkumníci.

V poklesu sociálních aktivit se nová opatření projevila zejména při poklesu návštěv mezi rodinou či přáteli v domácím prostředí. Klesající trend se objevoval v datech už během února. „V posledním únorovém týdnu se alespoň jednou s rodinou či známými doma setkala necelá polovina respondentů (47 %), v týdnu od 8. března to bylo 39 %,“ uvádí výzkumníci.

To se však na celkovém poklesu kontaktů příliš neprojevilo. Omezení setkávání s přáteli či rodinou totiž podle Prokopa ubere v průměru jen kolem dvou až tří kontaktů. Naopak k výraznějšímu omezení kontaktů vedou například omezení na pracovištích. „Přechod na home office odebírá průměrnému respondentovi 15 kontaktů,“ dodal Daniel Prokop s tím, že to však může udělat méně lidí. Z výzkumu vyplývá, že lidé s plnou docházkou na pracoviště mají stále v průměru přes 20 přímých kontaktů týdně.

Vláda k práci z domova dlouhodobě bez většího úspěchu vyzývá, v březnu stoupl počet lidí na plném home office na 18 %, což je poprvé nad podzimní úrovní, kdy v listopadu pracovalo z domova až 16 % lidí. Vliv na letošní březnová čísla však může mít i uzavření škol. V loňských jarních týdnech byl plný home office zavedený až u 23 % lidí, celkový potenciál by mohl dosahovat i na 25-30 %.

Od začátku března v Česku platí zatím nejpřísnější protiepidemická opatření za celý rok trvání epidemie covidu-19. Lidé musí nosit respirátory nebo podobně účinnou ochranou dýchacích cest vevnitř v budovách či veřejné dopravě, venku v obci minimálně chirurgické roušky. Je také zakázaný pohyb mimo okres bydliště kromě cesty do práce, k lékaři či dalších výjimek, na hranicích okresu to kontroluje policie a armáda. Vláda pouze v minulém týdnu rozhodla o uvolnění zákazu volnočasových aktivit mimo katastr příslušných obcí, kde lidé bydlí. Od začátku března také postupně začíná povinnost testovat pro firmy a úřady.

Na výzkumném projektu Život během pandemie se podílí agentura PAQ Research, iniciativa IDEA AntiCovid a agentura NMS a účastní se ho 2200 až 2600 stejných respondentů, kteří jsou oslovováni jednou za dva až tři týdny. Cílem je sledovat vývoj sociálního chování Čechů od začátku pandemie a jak s ní související problémy dopadají na jejich život.