Ztráta tří životů českých vojáků, které v Afghánistánu na začátku srpna zabil sebevražedný útočník z Tálibánu, vyvolala ve společnosti ještě větší vlnu účasti než podobná tragédie české armády ve stejné zemi před čtyřmi lety. Ve veřejné sbírce pro pozůstalé se vybralo deset milionů korun, přispělo do ní přes 32 tisíc lidí, tedy desítky tisíc rodin. Česká televize vysílala speciální pořady, politici kondolovali. A pak je tu šestatřicetiletý muž, který v Praze vylepoval na koleně, totiž na osobním počítači, vytvořené letáky.

Ten touto vlnou celonárodní solidarity stržen nebyl. Leták „Gratulace afghánským vlastencům k úspěšnému zneškodnění tří českých žoldáků-okupantů“ končí větou, že „slušný člověk nesnáší placené okupanty – ať jsou odkudkoliv – a přeje těm, kdo mají odvahu jim aktivně vzdorovat – ať jsou odkudkoliv“. Je to mimořádně nechutný výlev. Ale jsou nevymáchanost a nedostatek empatie ke členům rodin oněch tří vojáků trestné? Pražští policisté obvinili muže ze spáchání „zvlášť závažného zločinu podpora a propagace terorismu“ a ještě z přečinu podněcování k trestnému činu; ten ale není tak závažný. Ovšem za podporu a propagaci terorismu hrozí dva roky až deset let vězení.

Dikce paragrafu 312e trestního zákona je jasná a text letáku se do ní patrně vejde. Muž má najednou problém, s jakým určitě nepočítal. Vesměs ale asi cítíme, že tento protiteroristický paragraf se do českého práva nepřijímal proto, aby si to stát vyřizoval s autory takovýchto samizdatů. Zmíněný paragraf platí od loňského roku, přijat byl i s odvoláním na závazky, které na sebe republika vzala v EU, roku 2016. Je to pomníček u cesty, kterou jdeme se západní civilizací, do jejíchž dvou klubů jsme se po dlouhé snaze dostali. Západní civilizace má oprávněné obavy z (islámského) terorismu. Jenže pokud se náhodou neprokáže, že obviněný 36letý muž patří k džihádistům nebo má na ně kontakty, musí soudný státní zástupce či později soudce dojít k názoru, že cílem letákové akce v Praze nebylo podnítit Tálibán, aby vraždil zahraniční vojáky s ještě větší vervou, ale změna veřejného mínění v České republice a posléze změna její zahraniční politiky. Takže se tu koneckonců kriminalizuje politický názor.

Před změnami posledních let mělo české právo paragraf na obecné podněcování nebo schvalování trestného činu se sazbou do jednoho roku vězení. V tomto novém, speciálním paragrafu je na podněcování nebo schvalování terorismu mnohem drakoničtější sazba. Deset let, na něž soudce v případu letákového autora může jít, dostávají lidé odsouzení za závažnou trestnou činnost.

Policie v tomto případě nikoliv náhodou mluví o „zvlášť závažném zločinu podpora a propagace terorismu“. Pak je ale třeba se ptát, jestli má český trestní zákoník takový paragraf obsahovat. V citované policejní zprávě stojí ještě tato zlověstná věta: „K zajištění dalších důkazů významně přispěli i sami občané, kteří na některé další výlepy policii upozornili.“ Toto oživování tradic domovních důvěrnic skutečně chceme? Nebylo by lepší jít opačným směrem a verbální trestné činy rušit?