Postavení ruských studentů na českých univerzitách se opět dostalo pozornosti. Server Meduza přinesl příběh studentky, která si stěžuje na údajnou diskriminaci na Ostravské univerzitě. Strávila totiž ze zdravotních důvodů prakticky celý letní semestr v Rusku a následně se ptala, jak to bude se zkouškami na jeho konci. V odpovědi od jednoho z pedagogů ji však přišla zřejmě nečekaná odpověď: pokud je problém politická situace, musíte ji změnit a svrhnout Putina. „V žádném případě se nejedná o diskriminaci,“ odmítl pro deník Echo24 biolog Marek Eliáš.

Oproti jednomu z dřívějších případů studentky z ruských médií, která měla čelit diskriminaci na české univerzitě, tato studentka skutečně existuje. Potvrdil to pro deník Echo24 zmiňovaný pedagog, Marek Eliáš působící na Přírodovědecké fakultě. „Mimo jiné mám povinnou přednášku pro všechny studenty v prvním ročníku bakalářského studia, před pár týdny se ozvala jedna z asi 130 studentů, kterou jsem asi naživo nikdy neviděl, protože jak sama studentka řekla, v únoru odcestovala zpátky do Ruska a v únoru teprve začíná semestr, napsala mi email, že musela odcestovat ze zdravotních důvodů a od té doby se nemůže vrátit kvůli politické situaci,“ řekl deníku Echo24 profesor Eliáš.

Studentka se podle něj ptala na to, jak to bude s její zkouškou. Žádný konkrétní přístup nezmiňovala. „Já jí odpověděl, že řešení se nabízí, že má vyvolat puč a svrhnout Putina. Ovšem se zjevnou nadsázkou. Samozřejmě nepředpokládám, že by to udělala, ale pokud se nemůže vrátit kvůli politické situaci, jediné logické řešení je změnit politickou situaci. Připustil jsem, že kvůli tomu může mít problémy a riskuje vězení, ale že to není nic proti tomu, co zažívají Ukrajinci. A potom jsem dodal, že zkouška není možná bez její osobní účasti. Což je podmínka, která zkrátka platí pro všechny, je to písemný test, tak je to v sylabu,“ dodal Eliáš.

Studentka mu už neodpověděla, její příběh však místo toho zpracoval ruský zpravodajský server Meduza, který operuje z lotyšské Rigy vzhledem k zásahům ruských úřadů proti nezávislým médiím. Studentka, kterou pod změněným jménem server uvádí jako Aleksandru, v odpovědi Marka Eliáše vidí diskriminaci, serveru řekla, že o její politické orientaci či názoru na válku nemůže pedagog nic vědět, stejně tak se o ní odmítla bavit s redaktorkou Meduzy.

Podle její výpovědi se po prvním semestru, který studovala dálkově kvůli pandemii koronaviru, v lednu dostavila do Česka, hned v únoru se však vrátila za svým lékařem do Ruska zpět kvůli nespecifikovaným psychickým problémům. Vrátit se plánovala v květnu, prý i kvůli koronavirovým opatřením, v té době však měla zjistit, že jsou letenky neúměrně drahé a situaci by nezvládala finančně, stejně tak prý měla potíže s blokací ruských karet a odstřižení její banky od systému SWIFT. Nic z toho však podle Eliáše v emailu nezmínila. Zatímco někteří vyučující podle Meduzy souhlasily s odložením zkoušky či jejím provedením online, podle Marka Eliáše musí pravidla platit pro všechny stejně.

A studentka ho navíc ani konkrétně o provedení zkoušky online nežádala. Pochybnosti v něm přitom vzbuzuje například i to, jak mohla studentka strávit celý semestr v zahraničí, když je u řady předmětů povinná prezenční docházka, a nyní skládat zkoušky. „Ona neuvedla nic konkrétního kromě toho, že se nemůže vrátit kvůli politické situaci. O nic ani nežádala, jen se ptala, jak to bude se zkouškou. A o pár týdnů později se ozvala redaktorka z Meduzy s dotazem, zda to nepovažuji za diskriminaci,“ řekl Eliáš. Rozdíl by viděl, pokud by studentka měla sama problémy z politických důvodů a potřebovala se například dostat ze země, pak by podle něj mohla být například na místě i pomoc ze strany univerzity.

Sylabus jeho předmětu podle něj jasně stanoví, že zkouška probíhá písemným testem a to prezenčně. „Je to nejregulernější způsob, jak studenty zkoušet,“ dodal Eliáš s tím, že jinak nezkoušel nikdy, ani za covidu. Udělat takovou výjimku by podle něj naopak nebylo fér vůči těm, kteří musí zkoušku složit prezenčně. Výjimku dělal pouze dvakrát a to u studentů s postižením, u nichž šlo o jediný možný způsob provedení zkoušky. „Možná je chyba, že se o tom nevedla debata a není to třeba na univerzitě nějak centrálně koordinované, jak k tomuto přistoupit. Ale já bych stejně trval na svém,“ dodal Eliáš.

Pravidla zkoušek jsou v kompetenci jednotlivých univerzit, jak potvrdilo deníku Echo24 i ministerstvo školství. „V případě prezenčního či distančního zkoušení ruských či běloruských studentů je celá záležitost v přímé působnosti vysoké školy a MŠMT ji nijak metodicky ani legislativně neupravovalo. Distanční zkoušení lze tedy na konkrétní vysoké škole či fakultě provádět v případě, pokud má toto opatření pro hodnocení studentů vysoká škola umožněno ve svých vnitřních předpisech,“ uvedl resort.

Základní rámec pro postup vůči studentům z Ruska či Běloruska pak vychází ze sankcí Evropské unie. „Aplikace těchto sankcí se ale primárně týká studia v tzv. kritických studijních programech. Ministerstvo poskytlo v této věci vysokým školám metodický pokyn, případně mohou vysoké školy konzultovat s Finančním analytickým úřadem při ministerstvu financí, který má výkon sankcí primárně na starosti,“ dodalo ministerstvo.

Například vysoké školy v Praze zatím kvůli sankcím v reakci na napadení Ukrajiny Ruskem nepřerušily studium žádnému z Rusů či Bělorusů. České vysoké učení technické v Praze (ČVUT) v polovině června dokončilo seznam oborů, kterých by se sankce měly týkat. Další školy rizikovost svých studijních programů ještě vyhodnocují. To, zda v nich budou moct ruští a běloruští studenti pokračovat, chtějí posuzovat individuálně, případně jim nabídnout přestup do podobných oborů.